DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy




Komentáře

1 VendyW | E-mail | Web | 13. října 2018 v 8:02 | Reagovat

Jelikož jsem představení s Janem Libíčkem neviděla, filmová adaptace s Mariánem Labudou a Karlem Rodenem se mi líbila. Obzvlášť Roden s jeho vyzáblou tváří fanatika a dlouhými umaštěnými vlasy byl naprosto dokonalý. A Marián Labuda byl přesně ten prototyp člověka z kterého se člověku obrací žaludek hnusem i když vypadá jak neškodný dobráček.

2 Axina | Web | 13. října 2018 v 13:04 | Reagovat

Miloši, nebýt tvého článku, tak bych asi hře "Král Ubu" nikdy nevěnovala pozornost. Věděla jsem o ní jen málo. Absurdní drama není ani můj šálek čaje ani můj šálek kávy. Na to, abych pochopila autorův záměr ukázat jak neblahé následky má svěření moci do rukou nadutého blba, chvastouna, násilníka, zbabělce apod., nepotřebuji sedět cca 2 hodiny v divadle a všechny ty nechutnosti detailně sledovat.

Sám píšeš, že základem hry byla studentská recese a světově známá hra vznikla později jejím přepracováním a rozvedením. Na Wikipedii jsem zjistila, že autor, Alfred Jarry, žil v letech 1873-1907. Žil v nuzných podmínkách díky svému bohémskému způsobu života a alkoholismu. Zemřel jako 34letý na tuberkulózu. Hra "Král Ubu" vznikla v roce 1885. To mu bylo 12 let. Divadelní premiéru měla v roce 1896. To mu bylo 23 let. No comment.

Aby ho (autora) nezavrhla tak docela, přiznávám, že mne coby člověka se zájmem o fyziku a astronomii pobavil vtipný (a kupodivu správný) popis slapového působení Měsíce na Zemi :
"Pochopil jsem, že doktor mluví o odlivu země, a napadlo mě, že jeden z nás je opilý a že půda prchá do nadiru jako potenciální dolejšek, uloupený zlým snem. Teď vím, že kromě kolísání svých šťáv, jakož i diastol a systol, pohánějících její krevní oběh, Země napíná mezižeberní svalstvo a dýchá podle rytmu měsíce; ale pravidelnost tohoto dechu je mírná a málokdo o ní ví."
(Z posmrtně vydaného díla "Skutky a názory doktora Faustrolla, patafyzika".)

3 TlusŤjoch | Web | 13. října 2018 v 15:20 | Reagovat

Krále Ubu mám rád ve všech variantách.

4 Čerf | E-mail | Web | 13. října 2018 v 19:15 | Reagovat

Legendárního Grossmanova Krále Ubu jsem viděl bohužel pouze ze záznamu, který se dělal hodně narychlo a zcela bez diváků, ale i z něj čiší báječné divadlo, v běžném provedení to muselo být něco opravdu nezapomenutelného. Film jsem kdysi viděl a celkem se mi líbil, i když do mých "topX" se s poměrně vekou rezervou nedostal.  No a jako bývalý učitel fyziky na gymnáziu a milovník absurdního divadla se nad tou hrou moc dobře bavím :-).

5 stuprum | Web | 13. října 2018 v 21:20 | Reagovat

Kdysi vtipné, dnes už méně! :)

6 Axina | Web | 14. října 2018 v 15:43 | Reagovat

Myslím, že stuprum na to svou jedinou lakonickou větou kápnul.

23ti letý mladík (a už vůbec ne 12ti letý školák) nemá takový nadhled, aby vtipně a skrytě pranýřoval nějaký negativní společenský jev.
Základ hry byl položen, ale politický podtext do hry - dle mého mínění - vnesli hlavně překladatelé a dramaturgové. Pokusili se přizpůsobit text tak, aby diváci v době totality mezi řádky porozuměli.
To jsou ty Milošem barevně odlišené věty - praxe několikanásobného zdanění, komunistické "poručíme větru, dešti". Poznámka: Při čtení slov "Vpřed, vlastně vzad!" jsem si vzpomněla na veršovánku z dob mého dospívání (1969), kterou jsem měla přísně zakázánu říkat jinde, než doma:
Jeden krok kupředu,
dva kroky zpátky!
Leden je v p....i,
příjemné svátky!
:-)
Ale co s tím teď?
("Ono se řekne - latina. Ale co já s tím ve šroubárně...?")

7 Miloš | Web | 14. října 2018 v 20:40 | Reagovat

[1]: Z představení s Libíčkem existuje televizní záznam, jak vzpomíná i Čerf v komentáři [4]:, ale nepodařilo se mně ho najít.
Mně se na filmu nejvíc líbila kamera, Lucii Bílou jsem dřív přímo nesnášel, ani teď ji nevyhledávám, a to mně pa kazí dojem.

[2]: Přiznám se, že mně se divadelní představení s Donutilem velmi líbilo, upřímně jsem se bavil. Mluví se o absurdním divadle, ale mně to přijde jako zdařilá parodie.

[3]: Já víc divadelní verzi a Jarryho text než film s Labudou.

8 Miloš | Web | 14. října 2018 v 20:57 | Reagovat

[4]: Ten záznam bez diváků je zajímavý, možná už to bylo z doby, kdy byla hra u nás zakázaná. Velká škoda pro Libíčka, v povědomí je tak pouze jako herec malých rolí. Stejně jako Lubomír Kostelka, který měl zase smůlu, že Juráčkův film Případ pro začínajícího kata, kde výjimečně hrál hlavní roli, skončil v trezoru.

[5]:[6]: Chápu, proč hra byla po r. 1968 zakázaná, někteří papaláši se v tom mohli vidět, dřív za jakýkoliv náznak ironie, satiry či parodie na poměry byl člověk vděčný, dnes si může každý říkat, co chce, kouzlo zakázaného tím zmizelo.
Ale řekl bych, že v některých projevech Ubu najdeme i polistopadové politiky, mně tak do značné míry připadal Havel, který si velmi brzy zvykl na prezidentskou funkci a najednou všemu rozuměl, dával knížecí rady ohledně vkusu, morálky, ..., a přitom vzbuzoval jen dojem trapnosti (alespoň u mě).

9 VendyW | E-mail | Web | 15. října 2018 v 8:28 | Reagovat

[7]:Já jí paradoxně snesu spíš jako herečku než zpěvačku. ;-)

10 King Rucola | Web | 15. října 2018 v 12:33 | Reagovat

Roi Ubu je nikdy nehynúci vzor pre Roi Rucola!

11 Jan Turon | E-mail | Web | 15. října 2018 v 19:36 | Reagovat

On kdokoli u moci se stává tak trochu kralem Ubu :-)

12 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. října 2018 v 21:29 | Reagovat

Viděla jsem krále UBU v Šumperském divadle už hodně dávno, nevím ani, kdo ho hrál, ale byl to určitě herec, který tehdy hrál v Šumperku. Přiznávám, že  tak, jak to tady čtu to hrubé nebylo. Spíš vtipné, ironické, ale není to můj šálek kávy. Naše babička by řekla -fantasmagorie . Doufám, že nebudu za úplného primitiva, když se mi mi děj"který je prý pokaždý jinak hraný" a má volnost textu nezamlouvá. Rozbor je dobrý, ukazuje, jak to M.Donutil zahrál, ale nijak mne nemrzí, že jsem na tom nebyla.

13 stuprum | Web | 15. října 2018 v 23:54 | Reagovat

[8]: Nevím nic o Havlovi politikovi, ale když vemu jen to nejlepší, co napsal v 60. letech, tak to je na úrovni Tennesseeho Williamse, takže už jen z toho důvodu bych se o něm neodvažoval mluvit ve zlém. :)

14 Janinka | E-mail | Web | 16. října 2018 v 14:36 | Reagovat

Tak tohle mě skutečně pobavilo, díky za tip, do této doby jsem krále Ubu vytrvale ingorovala :-).

15 Miloš | Web | 17. října 2018 v 14:16 | Reagovat

[9]: Na zpěv má alespoň hlas s velkým rozsahem :).

[10]: Nechť žije, Jeho Veličenstvo!

[11]: V obklopení pochlebovačů a obdivných výkřiků asi málokdo se neopije pocitem vlastní geniality :).

16 Miloš | Web | 17. října 2018 v 14:29 | Reagovat

[12]: Mně se hrubá, vulgární slova také nelíbí, proto je vytečkovávám, ale karikatura nadutého hlupce byla opravdu zábavná.

[13]: Vždy jsem se divil, proč mocní Havlovi příznivci se nesnažili o jeho nominaci na Nobelovu cenu za literaturu, ale navrhovali jej na N. cenu za mír. Tam by to mělo nějaké opodstatnění.
V politickém působení byl (podle mě) jen patolízalem USA (všechno slepě a hloupě podporoval) a na pádu minulého režimu měl rozhodující zásluhu ne Havel, ale Gorbačov a naštvanost dosud mlčící většiny, která toužila po životní úrovni Rakouska, Německa apod., revoluci spustili studenti, Havel a spol. si ji pak "ukradli" pro sebe.

17 Axina | Web | 17. října 2018 v 15:09 | Reagovat

16/13 Revoluci spustili ambiciózní jedinci, v té době formálně komunisté :-)Podporováni byli Západem, kterému permanentně chybí noví konzumenti, nová odbytiště a nová naleziště. Zneužiti při tom byli všichni idealisté. Jak studenti, tak běžní občané.

18 Jan Turon | E-mail | Web | 18. října 2018 v 8:13 | Reagovat

[17]: zapad a vychod spolu soupeříli už od. vtyceni železné opony takříkajíc z podstaty věci.....vzhledem k tomu, že tehdejší studenti jsou dnes podnikateli, vysokymi manažery apod. lze těžko mluvit o nějakém jejich zneužití :-)

19 Axina | Web | 18. října 2018 v 16:07 | Reagovat

[18]: Současní skvěle placení manažeři v kategorii 50-55 let (pokud vůbec byli v roce 1989 studenty) nepatřili a nepatří mezi idealisty :-)

20 Jan Turon | E-mail | Web | 21. října 2018 v 8:34 | Reagovat

[19]: namyslim, že by tehdejší studenti  byly na tom dnes špatně, aby se mohli citit "zneužití"..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.