DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Norman Foster - skleněná architektura

Středa v 23:41 | Miloš |  Architektura
Historická města nás uchvacují skvostnými katedrálami, královskými paláci, hrady, zámky, pevnostmi, kláštery, …, a všem je společné, že jde o mohutné kamenné stavby. S vývojem technologií však kámen byl vytlačen, cihly u větších staveb nahradil železobeton a dnes high-tech materiály nosných konstrukcí architektům daly do ruky nevídané možnosti navrhnout takřka libovolné zborcené plochy. Odvážné tvary moderních staveb se stávají novými taháky pro návštěvníky a z architektů se staly celebrity. Mít něco od Normana Fostera, Franka Gehryho, Zahy Hadid, Jeana Nouvela, Renza Piana, … znamená dodat městu prestiž.

Britský architekt Norman Foster (1935) patří k těm, v jejichž stavbách hraje významnou roli sklo a hliníkové konstrukce. K novému tisíciletí pro Londýn navrhl 385 m vysoký mrakodrap London Millenium Tower, ten však nebyl realizován, protože by narušil panorama města, a Foster místo toho pak přišel s nižší (180m), ale o to avantgardnější stavbou 30 St Mary Axe (vyjadřuje její adresu), kterou si u něj zadala švýcarská zajišťovna Swiss Re (Swiss Reinsurance Company). Stavba, dokončená r. 2004 a známá i jako Swiss Re Tower, si svým kuriózním tvarem vysloužila mnoho lidových přezdívek, např. "okurka" a "borová šiška" ("pine cone"), nakládací okurka nakonec převážila a dílo se už všude prezentuje jako The Gherkin.


Okurka má zdvojený skleněný plášť, který je protkán ocelovými nosníky. Z energetického hlediska je úsporná, protože 97 % vnitřního prostoru během dne nepotřebuje umělé osvětlení.

Bohužel budova je přístupná jen zaměstnancům vlastníka a těm, kteří si předem rezervují místo v drahé restauraci v nejvyšším patře. Vynahradit si to můžeme ve videu na YouTube i s pěknými leteckými záběry.

Z ulice se špatně fotografuje, protože v těsném sousedství vyrůstají další mrakodrapy. Už dříve bylo hodně překvapivé, že konzervativní Britové připustili, aby jejich královský palác (a pevnost) s korunovačními klenoty Tower of London se ztrácel ve spleti výškových staveb, zásluhou extenzivní stavební činnosti se tomu čím dál víc blíží i nová ikona Londýna The Gherkin.


Ne každému se to však líbí, viz článek The Gherkin Is Disappearing from London's Skyline.

Zajímavostí je, že svou "okurku" má i Barcelona. Je dílem Jeana Nouvela, který ji navrhl nezávisle na Fosterovi, byla dokončena těsně po londýnské a přes podobnost vnějšího tvaru se v mnohém liší, např. použitými materiály, výškou (144 m) a tím, že v noci hraje barvami. Její původní název byl Torre Agbar (torre je španělsky věž, Agbar je zkrácení názvu barcelonských vodáren Aguas de Barcelona). Po změně majitele se změnil i její název na Torre Glòries.



Další prosklenou stavbou, kterou Foster Londýnu dal, je budova nové radnice (City Hall) z r. 2002 v levé části následujícího snímku z horní lávky Tower Bridge. Bývá označována jako "motorkářská helma" ("motorcyclist's helmet"), někdy (trochu posměšně) jako "zdeformované vajíčko" ("misshapen egg"). Uvnitř se nachází točité, 500 m dlouhé schodiště.



Právě odtud starosta Boris Johnson (dnes ministr ve vládě premiérky Theresy Mayové) vedl svůj úspěšný boj za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Špičatý mrakodrap vpravo od radnice je dílem architekta Renza Piana, nazývá se The Shard (= Střep), má výšku 310 m, s níž r. 2012 byl nejvyšší budovou v Evropě, ale brzy jej na nižší příčky odsunul boom výstavby mrakodrapů v Moskvě.

Záběr radnice v koláži vpravo dole v průhledu přes Tower Bridge je z první návštěvy Londýna, kdy tam mrakodrap The Shard ještě nestál.



Neméně známým Fosterovým dílem je nástavba na budově někdejšího Říšského sněmu (Reichstag) v Berlíně.


Je příkladem prolnutí starého s novým, do historické budovy je vestavěna skleněná kupole, která je jakýmsi trychtýřem vnořena do nitra budovy. Dílo, dokončené v r. 1999, bylo výsledkem výběrového řízení na rekonstrukci budovy v r. 1991 po sjednocení země, kdy bylo rozhodnuto, že Berlín se stane sídlem německé vlády a parlamentu. Ze spirálovitě vinoucích se ochozů v kupoli (a také ze střechy budovy) je přímo vidět do poslaneckých lavic.



Dostat se do budovy vyžaduje dlouhé čekání, resp. rezervaci předem, absolvování kontrol jak na letišti, ale vyplatí se, zvlášť působivé je večerní nasvícení.



Norman Foster má "na svědomí" také skleněnou střechu centrální části Britského muzea v Londýně (British Museum), realizovanou v r. 2000. Muzeum je přitom známé především exponáty antického umění.



Mrakodrap Torre Caja Madrid (anebo také Torre Cepsa) v pravé části následující fotografie je s výškou 250 m nejvyšší budovou Španělska. Název je podle vlastníka budovy, dostavěna byla r. 2008 a otvorem v horní části připomíná 492m "vývrtku" Shanghai World Financial Center, zmíněnou zde v jednom z prvních článků, kdy blog ještě nikdo neznal.



V jiném pohledu (v pěší vzdálenosti od stadionu Realu Madrid) je v pozadí uprostřed. Dvojice mrakodrapů v popředí se jmenuje Torres Puerta de Europa (Brána Evropy) a má 114 m. Ty už však navrhli jiní architekti než Norman Foster, a sice Philip Johnson a John Burgee.



Fosterova mrakodrapu Hearst Tower v New Yorku jsem si přes výšku 182 m v množství jiných blíže nevšímal a až dodatečně jsem ho objevil na jedné fotografii z Central Parku, je charakteristický sítí trojúhelníků o velikosti čtyř pater. Více o něm např. zde.



Budovu Chesa Futura (Dům budoucnosti) ve Svatém Mořici, připomínající meloun, si architekt postavil pro sebe a své přátele jako víkendové místo s vyhlídkou na jezero Moritzsee a okolní hory. Vedle skla zaujme také dřevěná fasáda ze šindelů z modřínu. Aby se zabránilo nasávání vlhkosti od sněhu, který v této části Švýcarska (s vyhledávaným lyžařským areálem) leží několik měsíců v roce, dům stojí na 8 ocelových pylonech.



Architekt ale nestavěl jen budovy, Londýn mu vděčí i za Millenium Bridge, most pro pěší, který také spadá do děl postavených při příležitosti přechodu do nového tisíciletí. Byl otevřen v červnu 2000, ale když se na něj nahrnuly davy zvědavců, most se rozkmital a musel být záhy uzavřen. První opatření, spočívající v omezení počtu chodců, vedla k velkým frontám a vyvolávala nespokojenost, navíc kmity se tím nepodařilo odstranit, problém vyřešila až dodatečná a nákladná instalace hydraulických tlumičů. Přezdívka "chvějící se most" ("wobbly bridge") mu však i tak zůstala.


Po mostě se dostaneme ke galerii moderního umění Tate Modern a na druhé straně ke katedrále sv. Pavla.



Pro nás nejbližším dílem slavného architekta je nádražní budova v Drážďanech. Sice jsem tam byl, ale fotografie nemám, nejlépe proto bude se podívat přímo na stránky architekta.

A nakonec jsem našel ještě jednu Fosterovu stavbu i ve Varšavě. Je jí palác Metropolitan. Na fotografii ho nemám ani celý a v článku Lord Foster ve Varšavě vedle podrobných informací autor píše, že podobně jako u Zlatého Anděla v Praze od Jeana Nouvela v tvorbě slavných architektů nejde o zásadní díla.



Do r. 2020 má ale ve Varšavě podle Fosterova návrhu navíc vyrůst 310 m vysoký mrakodrap Varso Tower, který pak bude nejvyšší budovou Polska.

Norman Foster za svá díla dosáhl nejvyšších ocenění, mimo jiné r. 1999 získal Pritzkerovu cenu za architekturu, která se považuje za Nobelovu cenu architektů, a královna Alžběta ho povýšila do šlechtického stavu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW | E-mail | Web | Čtvrtek v 7:54 | Reagovat

No prosím. Všude to jde, dokonce i v tak konzervativní zemi jako je Británie milují moderní architekturu, jen u nás se prostě zaprděně všemu bráníme (viz Kaplického Blop) ach jo....jsou to ale naši představitelé zabedněnci a zpátečníci. :-?

2 TlusŤjoch | Web | Čtvrtek v 8:17 | Reagovat

Kov a sklo - jeví se moc chladné.

3 Axina | Web | Čtvrtek v 9:28 | Reagovat

[1]: Jsem velmi ráda, že zatím zvítězily vkus a zdravý rozum (i když musí být zdůvodňovány jako nedostatek financí, což při odhadu nákladů 4-10 miliard Kč není nic těžkého), a v Praze tu hrůzu zvanou Blob nemáme.

[2]: Souhlasím. První snímek se třemi madridskými mrakodrapy na mne působí dojmem, že mimozemské lodě už přistály.

4 Jarka | Web | Čtvrtek v 9:56 | Reagovat

Což o to. Všechny ty stavby jsou zajímavé a dalo by se říct i hezké, jenže já jsem konzerva a romantik a tak nedám dopustit na ty staré historické stavby kamenné. Do Anglie i Skotska bych se moc ráda podívala, ale šla bych hlavně po památkách a lákal by mě i venkov a volná krajina. :-D

5 Ruža z Moravy | E-mail | Web | Čtvrtek v 10:36 | Reagovat

Tato architektura je sice zajímavá, ale nějak mi nezapadá do staršího  okolí. Zvláště ty opravdu vysoké. Možná mezi mrakodrapy se hodí, ale do historických čtvrtí mi také nesedí. Díky za seznámení se zvláštními stavbami. Osobně se mi ten blob-návrh také nelíbil- asi jsem opravdu "zkostnatělá" některými svými názory. ;-)

6 lojzo | Web | Čtvrtek v 13:38 | Reagovat

V rámci akcie "prihrievame si vlastnú polievočku" si dovolím dať odkaz na pár fotiek drážďanského Hlavného nádražia z mojich potuliek. ;-)
http://www.lojzojago.eu/text-potulky-drazdanske-3-cast/

7 Leri Goodness | Web | Čtvrtek v 14:12 | Reagovat

S londýnskou "šiškou" jsem měla tu čest se setkat před pěti lety. Jaká to skvostná stavba a to nejsem žádný skalní fanoušek moderní architektury. :)

8 děda tik tak | Web | Čtvrtek v 15:04 | Reagovat

I moderní architektura by měla splňovat uplatnění v rázu krajiny, nikoliv ji narušovat. I v našich podmínkách se najdou takové moderní prvky, bez ohledu na názor veřejnosti a jejich dalších využití. ;-)

9 VendyW | E-mail | Web | Čtvrtek v 17:31 | Reagovat

[3]:No a já jako Pražák bych to Praze přála. myslím si, že když může být na Letné stadion pro dvaadvacet  nagelovaných
nemakačenků a ix tisíc vylízanců tak proč by v těch končinách nemohla být stavba kde by byly knihy? Co je tak asi z těch dvou věcí přínosnějších?

10 Axina | Web | Čtvrtek v 18:08 | Reagovat

[3]: VendyW, to je demagogie a ty to víš :-) Sportovní zápasy se na Letné konají občas, blob by ji hyzdil trvale. Vím, jak to na Letné kolem zápasů vypadá (mnoho let naše firma sídlila ve Slavíčkově ulici) a nikdy jsem nepochopila nadšení kolem kolektivních sportů. Přesněji - je mi silně proti mysli primitivismus "fanoušků", kteří se často jedou na zápas jen porvat. A popuzují mne i finance, které se kolem profesionálního sportu točí. Nebudu to dál rozvádět, myslím, že v tomhle si rozumíme.
V čem si asi nerozumíme, je přesvědčení, že metropole musí zůstat důstojným a estetickým místem k žití. K tomu nepřispěje žádný blob, ale klasická budova. Buď historická nebo soudobá, v případě knihovny uvnitř samozřejmě moderně funkčně vybavená. Jako celoživotní milovník/milovnice :-) knih bych považovala za nemístné a degradující umístit knihy do blobu. Na to si jich příliš vážím. Žádná vyspělá technologie uvnitř knihovny-blobu by nemohla zabránit mému znechucení z objektu.
V klasickém obleku se zpravidla neskrývá sociálně nepřizpůsobivý jedinec. A naopak - člověk, oděný do posledního módního výstřelku, je stěží důvěryhodný.

11 Axina | Čtvrtek v 18:17 | Reagovat

Oprava: Komentář 10 je pochopitelně reakcí na komentář 9.
Vendy, dovolím si jedno malé rýpnutí: Ty v Praze nežiješ (odstěhovala ses z ní), já ano. Nezapomínej, že naše bublina v komunitě blog.cz je malá. Čtu jak tvůj blog, tak blog Čerfa :-)

12 Intuice | E-mail | Web | Čtvrtek v 18:20 | Reagovat

Nápady dobré, ale je mi to cizí. Asi mám raději romantiku. :-)

13 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | Čtvrtek v 18:36 | Reagovat

Mě zaujal ten chvějící se most - to rozkmitání je přeci stará známá věc (vojáci přeci musí na mostě "zrušit" krok) - že se s tím nepočítalo?! Nebo možná počítalo - ale chybně?

14 Akim | E-mail | Web | Čtvrtek v 18:52 | Reagovat

Chesa Futura mi evokuje kabinu obří lanovky, hmm. ;-)  :-)  :-P  :D

15 Miloš | Web | Čtvrtek v 21:25 | Reagovat

[1]: Myslím, že Praha za ostatními evropskými metropolemi hodně zaostává, nebýt Tančícího domu, byl by to (s nadsázkou) skoro jen středověk.
I Vídeň je modernější, mají tam např. novou knihovnu od Zahy Hadid.

[2]: Když na něj pere slunce, může tam být pěkně horko :).

[3]: Mně by Kaplického stavba vůbec nevadila, jinou věcí je, že hlavní účel - knihovna - se trochu vytratil tím, že autor je navrhl ukládat v podzemí a ta nadzemní část by zřejmě byla knihám dost vzdálená. Tím také porušil zadání a měl být ze soutěže z formálních důvodů vyřazen.
Ale věřím tomu, že vysoké pořizovací náklady by se vrátily v návštěvnících, podobně jako u Eiffelovky Pompidou Center apod.

[4]: Na zájezdu ve Skotsku jme byli právě letos a opravdu nás nezklamalo, navíc jsme měli i štěstí na počasí, což tam bývá výjimečné.
Mně se historické stavby také líbí, kvalitní nové však neméně.

[5]: Opravdu problém je v umístění, v Londýně mně vůbec nesedí to, jak Tower utopili mezi výškovými stavbami. Jako kdyby Hradčany obestavěli mrakodrapy.

16 Miloš | Web | Čtvrtek v 21:44 | Reagovat

[6]: Lojzo, díky moc za odkazy. Přečetl jsem si všechny tři části o Drážďanech a jsou perfektní - velké množství zajímavých informací a vtipné glosy.
Články si zkopíruju.

[7]: Já jsem byl celý natěšený, že půjdeme dovnitř, ale bohužel nás tam nepustili. Taky s tím nadělají drahoty :).

[8]: Určitě máš z obecného hlediska pravdu, ale co třeba rozhledna s kovovým točitým schodištěm? Hodí se do krajiny?

[9]: Knihovně bych také dal přednost, ale i moderní stadiony už často bývají skvostnými architektonickými díly a mají víceúčelové využití, např. Ptačí hnízdo v Pekingu, Allianz aréna v Mnichově, ...

17 Miloš | Web | Čtvrtek v 21:58 | Reagovat

[10]: Někde v Brně Kaplického knihovna stojí, ve zmenšené podobě jako zastávka MHD a nikomu nevadí :).
Je to ale také věc vkusu, třeba o Kaplického obchodní domě Selfridges v Birminghamu https://cs.wikipedia.org/wiki/Obchodn%C3%AD_d%C5%AFm_Selfridges_(Birmingham)
se mluví jako o jedné z nejohavnějších budov moderní architektury, na druhé straně je řazena mezi významná díla.

[11]: Myslím, že VendyW fotografuje Litomyšl a další zámky klasické architektury proto, že ta moderní u nás chybí :).

[12]: Myslím, že podobné stavby města oživují. Jak se vyvíjí třeba design automobilů a ten dřívější uvidíme jen na přehlídkách veteránů, projevuje se to i v architektuře.

[13]: Jak to tak znáš? Nemáš v rodině nějakého vojáka? :-)
Já jsem myslel, že "zrušit krok" byl povel pro situace, aby si vojáci trochu oddechli.

[14]:Kdyby mně lord Foster něco takového postavil jako víkendové sídlo, vůbec bych se nezlobil :).

18 Axina | Web | Čtvrtek v 22:10 | Reagovat

15/1 Miloši, jezdíš po celém světě, ale málo do Prahy ;-)
Moderní architektura v Praze:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Modern%C3%AD_architektura_v_Praze

19 Miloš | Web | Čtvrtek v 22:44 | Reagovat

Axino, díky moc za odkaz, všechno jsem proklikal a s překvapením zjistil, že budovu Zlatý anděl navrhl Jean Nouvel a Danube House na Rohanském ostrově (ale ten vůbec neznám) architekti ateliéru Kohn Pedersen Fox, kteří jsou podepsáni i pod šanghajským mrakodrapem SWFC, o kterém jsem už kdysi psal a odkazuju se něj i v článku.

Musím přiznat, že tvrzení o uváznutí Prahy ve středověku bylo poněkud ukvapené. Pod svícnem tma :).

20 VendyW | Čtvrtek v 22:55 | Reagovat

[11]:to ze jsem se z Prahy odstehovala (a myslim ze ti do toho nic neni) jeste neznanema ze by pro mne stale Praha nebyla moje rodne mesto ktere miluju a vzdycky milovat budu. Stale se do ni vracim s velkou laskou a pokorou pred jeji architekturou. Ale taky bych ji prala aby mela nejen ty stare architektonicke skvosty, ale i ty nove a moderni... a je videt ze varovani pred tim, ze nejses schopna uznavat jine nazory nez svoje je pravdou. A pokud chces dal diskutovat opravdu konstruktivne udelej to u mne na blogu. Nechci tady Milosovi delat bordel.

21 Axina | Web | Čtvrtek v 23:33 | Reagovat

[20]: Vendy, já jako (při vší skromnosti) člověk pevných zásad obhajuji své názory tak dlouho, dokud mne někdo nepřesvědčí, že se mýlím. Pak samozřejmě svůj názor poopravím nebo zpřesním, protože na omylu lpí jen blbec. Myslím, že diskutuji velmi konstruktivně. Viz komentář č. 10, k němuž jsi se nějak zapomněla vyjádřit. Nebudu si s tebou vyměňovat názory k problematice Kaplického blobu ani na tvém, ani svém blogu. Tady jsi problém otevřela (v komentáři č.1), tady na něj reaguji.

22 Čerf | E-mail | Web | Čtvrtek v 23:33 | Reagovat

Já mám moderní architekturu - a často i tu kontroverzní - rád. Většina věcí z tvých obrázků se mi líbí.

[3]: S vkusem je to těžké; myslím, že oba jsme sami s tím svým celkem spokojeni, jeho nezpochybnitelnou existenci jsme, myslím, ochotni uznat i tomu druhému, leč přesto se ve výsledku diametrálně lišíme: Ty návrh knihovny považuješ za hrůzu, ze které bys byla znechucená, já jsem stavbu považoval za zajímavou, esteticky na výši, moc jsem se na ni těšil a užíval bych si ji jako častý host i kolemjdoucí. Byť naprosto souhlasím s Milošem, že návrh měl být ze soutěže vyřazen kvůli nesplnění zadávacích podmínek, ale to nic nemění na tom, že se mi ten návrh líbil a moc mě mrzí, že se stavět nebude.

23 Axina | Web | Čtvrtek v 23:40 | Reagovat

[19]: Miloši, není zač. Zpaměti bych ten seznam dohromady nedala (ať žije Wikipedie), ale protože tu bydlím, trpím jako všichni Pražané tou permanentní výstavbou. Bohužel, po roce 1989 především administrativních a obchodních komplexů.

24 Axina | Web | Pátek v 12:28 | Reagovat

[22]: Pavle, domnívám se, že ty ses na Blob těšil proto, že bys měl vděčný předmět fotografování. Milošovi by Blob "nevadil" proto, že je cestovatel a je na různé architektonické rarity zvyklý. Má je zřejmě spojené s jistou "světovostí". Já nevynikám ani ve fotografování ani v cestování. Ale bydlím v Praze. Je to pro mne domov a taky místo, kudy kráčela historie. Nechci ho mít poznamenaný něčím kontroverzním.
Stavba jako taková symbolizuje mořského živočicha. Živočich patří do přírody. V ČR bych si dokázala stavbu představit umístěnou někam do otevřené mírně kopcovité krajiny, dost daleko od jakékoliv jiné zástavby. Tam by mohla (pokud by byla i barevně střízlivá) docela dobře zapadnout. Sloužila by například jako luxusní hotel.
Mimochodem - děkuji Milošovi za to, že připomněl, že Kaplický přisoudil v Blobu knihám nedůstojné umístění někam do podzemí. Kaplický totiž určitě primárně nezamýšlel projektovat knihovnu. Jen se pokusil svůj projekt tak prezentovat, aby se mohl účastnit arch. soutěže.
Představme si letecký pohled na Prahu. Klasické panoráma budov a najednou – jako pěst na oko – Blob! Pozornost turistů bychom tímto počinem nepochybně přitáhli. Ale za takovou cenu...? Urbanistické pojetí velkoměsta je věc citlivá a výstavba velmi nákladných budov je téměř nevratný proces. Kdyby se jednou Blob postavil, nebylo by racionální ho zbourat. Lidé by se snažili najít pro něj nějaké uplatnění a museli by se s ním smířit. Podobně jako jsou Brňané nuceni smířit se s Brněnským orlojem (ačkoli tady jde jen o předraženou neužitečnou plastiku).

25 King Rukola | Web | Pátek v 12:28 | Reagovat

super téma, super článok, super architektúra, super tí jej tvorcovia a very super sir norman foster, ktorý si sám pilotuje jeho jet a ráno je v pekingu a večer zase doma...

v zurichu mu trochu pokazili prestavbu najdrahšieho hotelu, aj to tuším potom nepodpísal.

26 Axina | Pátek v 12:36 | Reagovat

[24]: Petře, omlouvám se za toho Pavla. Promiň! To mám z toho poměrně četného komentování u Pavla/TlusŤjocha :-)

27 Čerf | E-mail | Web | Pátek v 14:53 | Reagovat

[24]: Míra kontroverznosti se v čase výrazně proměňuje. Baví mě kupříkladu číst si dobové učené disputace o děsivé věži toho ďábla jménem Eiffel, která nevratně promění historickou krásu perly nad Seinou ve zmar  moderního věku, který si ničeho opravdu krásného, tradičního a v nejlepším smyslu francouzského neváží. Snad se, proboha, zase po skončení Světové výstavy rozebere (už aby to bylo!), protože zůstane-li stát, srdce všech Pařížanů budou již provždy poznamenaná jejím nesnesitelným stínem :-).

Je velmi obtížné vidět nejen kolem sebe, ale i dopředu, odhadnout, jakýma očima se budou na to, co nám může pocitově připadat "místně nepatřičné", dívat další generace. Je pravda, že Praha byla i v minulosti hodně konzervativní, pokud jde o rozvoj vnitřního města, od 19. století měly vždy silné slovo různé aktivistické spolky za starou Prahu, které se sice rozplývají nad její stylovou rozmanitostí, ale výhradně pokud jde o styly minulosti. Někdy to zabránilo zoufale megalomanským projektům, jindy efektivně znemožnilo nádherné novátorské věci, které se časem jinde ve světě staly obdivovanou klasikou.

Ano,vždycky je s tím spojené riziko, že se něco takového ukáže být jen krátkodechou a slepou vývojovou větví (ostatně není něčím podobným i proslulý pražský kubismus v architektuře?) Ale přesto podobným kontroverzním projektům fandím, pokud v nich cítím nosnou tvůrčí ideu, originalitu a přitom profesní poctivost, přesvědčivost a zaujetí, protože bez nich by byl svět možná přehlednější, klidnější a upravenější, ale i méně podnětný a inspirující. A fandím jim zcela bez ohledu na to, jestli je nakonec budu moct fotit nebo ne :-).

28 Miloš | Web | Pátek v 17:10 | Reagovat

[20]: [21]: Já bych také Praze přál výrazné moderní stavby, které budou v učebnicích architektury. A obyčejně se tam dostanou originální a odvážná díla.

A přesvědčit někoho ke změně názoru nebo vkusu je nesnadné. Mě např. nikdo nenaučí pít pivo a jíst ryby :).

[22]: Souhlasím, různý vkus, zájmy, preference jsou dány osobním založením, a není to důvod ten nebo onen znevažovat ani k antipatiím.

[23]: Mám pocit, že i v jiných městech všechny velké a moderní budovy patří nadnárodním společnostem a nemají nic společného s bydlením. Případně jen výjimečně, kdo si může dovolit byt v mrakodrapu v řádu desítek milionů?

[24]: Domnívám se, že i extravagantní stavba se časem stane novou normou, určitě musel hodně narážet funkcionalismus, který přišel po dekorativní secesi.
Dovedu si představit davy Japonců, kteří by se do Prahy vypravili jen kvůli chobotnici :).

29 Miloš | Web | Pátek v 17:26 | Reagovat

[25]:V seznamech jeho děl, např. v List of works by Norman Foster na anglické Wikipedii i na stránce http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&id=57&type=arch Curych opravdu nefiguruje. Překvapilo mě ale, že tam chybí i Paříž, vzpomínají jen zastávku MHD, a přitom v La Defense je prostoru dost :).

[26]: Petr a Pavel - to se nám plete i doma :).

[27]: Přiznám se, že jsem byl zklamaný, že z realizace sešlo.
Primátor Bém nejdřív projekt podporoval, ale když otec zakladatel se mračil, hned otočil. A další odéesací se pak mohli přetrhnout v odsuzování návrhu, kdosi ho dokonce označil za "chrchel".  
ODS, kterou opravdu nemiluju, se pro mě stala pak úplně nedůvěryhodná.

30 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | Pátek v 21:02 | Reagovat

[17]: Já jsem právě už při psaní toho komentu nemohla přijít na to, odkud to vlastně vím...

Ale myslím, že z fyziky? Vzhledem k tomu, že na medinu jsem nešla z gymplu, jak víš, jsem jako samouk prošla kdejakou učebnici. :-)

31 Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | Pátek v 21:51 | Reagovat

[30]: Já se to kdysi dočetla v příručce ke skautským vůdcovským zkouškám...nejsi náhodou moje skautská sestra?:)

32 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | Pátek v 21:56 | Reagovat

[31]: Ne, Bloudíku, to fakt nejsem. :D Do těchto vod jsem se nikdy nepouštěla. :-)

33 Axina | Web | Pátek v 21:56 | Reagovat

[30]: Někdy jsou přínosné i dětské filmy.
Například "Výbuch bude v pět":
https://www.youtube.com/watch?v=JfQK_lJ203s
-od času 41:05 a od času 43:00
:-)

34 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | Pátek v 21:59 | Reagovat

[33]: Ne, Axino, jsem si jistá, že to vím znějaké naučné knihy. Ale ze které... :-) A furt mě napadá i autoškola, ale to mi přijde jako naprostá pitomost... :D

35 Miloš | Web | Pátek v 23:32 | Reagovat

[30]: A pro přijetí na medicínu byla potřebná fyzika? Já myslel, že spíš biologie.

[31]: Skauti, jak vidno, byli připraveni na všechny situace. Já jsem jimi neprošel a teď už to nedoženu :).

[32]: Ale mělas evidentně rovnocennou náhradu.

[33]: Nádherné vědecké zdůvodnění. A sigma to už byl vrchol.

[34]: Na most jedině auto s náhonem na každé kolo samostatně :).

36 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | Pátek v 23:54 | Reagovat

[35]: Přijímačky na medicínu jsou z chemie, fyziky a biologie.

Mosty bývají namrzlé, proto pojedeme opatrně na luka, až kukačka zakuká. :D

37 beallara | Web | Sobota v 7:20 | Reagovat

Na mě všechny ty budovy působí strašně chladně, ale je to můj osobní pocit.
Reportáž je báječná a celá diskuze super názorový pelmel, občas je fajn přijít tzv. po boji. :-)

38 lojzo | Web | Sobota v 18:26 | Reagovat

[16]: Miloš, som rád, že sa ti moje Drážďany páčili a ďakujem za pochvalu.
Len ešte dodám, že si ich zrejme nevidel celé, lebo majú vlastne päť častí. ;-)
http://www.lojzojago.eu/text-potulky-drazdanske-4-cast/
http://www.lojzojago.eu/text-frauenkirche-v-drazdanoch/

39 Janinka | E-mail | Web | Včera v 8:04 | Reagovat

Nemůžu si pomoci, ale mně se tyhle stavby nelíbí. Jsou neosobní, studené a v kontrastu s historickými částmi města působí jako z jiné planety.

40 Axina | Web | Včera v 10:59 | Reagovat

Takhle to vypadá, když se za stavební materiál použije sklo a provozovatelé stavby touží přilákat návštěvníky - milovníky adrenalinového vzrušení:
http://www.stoplusjednicka.cz/ponekud-drsny-zertik-praskajici-skleneny-chodnik-v-kilometrove-vysce?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Nějak se nemohu ubránit podezření, zda se v tomhle případě nedělá částečně z nouze ctnost...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama