DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Zpívající baskytaristé

10. srpna 2017 v 17:36 | Miloš |  Hudba
V předchozích článcích o zpívajících instrumentalistech jsem zmiňoval klávesisty a bubeníky a pro mě snad ještě nepochopitelnější, že při hře na nástroj dokáží současně zpívat, jsou baskytaristé. Jak se říká, basa tvrdí muziku, ale dobří baskytaristé se nedrží jen jednotvárných "přiznávek" v rytmu skladeb, ale tvoří samostatnou hudební linku, "protihlas" (v hudební teorii se označuje jako kontrapunkt), který výsledný dojem z poslechu násobí.

I když v dalším se budu držet hlavně rockových hudebníků, kvalitní baskytara může výrazně pomoci i zvuku popových písní, myslím, že Billie Jean Michaela Jacksona se stala takovým hitem nejen pro jeho zpěv a "měsíční chůzi" (moonwalk), ale i basovou linku Louise Johnsona.

1. Paul McCartney, The Beatles
Paul McCartney je určitě nejznámějším zpívajícím baskytaristou a také autorem stovek písní, společně s Johnem Lennonem je podepsán pod většinou skladeb Beatles. Ve skutečnosti sice dominantní (ne-li přímo výhradní) autorství měl ten, kdo píseň nazpíval, a McCartney se zastřeným hlasem více profiloval v pomalejších skladbách jako Yesterday, Michelle, And I Love Her, Eleanor Rigby, Penny Lane, Hey Yude, Oh! Darling, When I'm Sixty Four, samozřejmě ale zpíval i svižnější písně (Can't Buy Me Love, …) a Lennon pomalé (např. Girl a If I Fell).
McCartney je hudebně aktivní i ve věku 70+ a do playlistu zařazuje také své skladby z éry Beatlles, mezi nimi The Night Before z alba (a filmu) Help!. Více odkazů raději nezařazuji, protože u Beatles nikdy nemají dlouhé trvání.

2. Pavel Chrastina, Olympic
Pavel Chrastina byl v 60. letech dvorním textařem Olympicu, Petr Janda jeho texty zhudebnil a nazpíval a řada písní z jejich plodné spolupráce (např. Dej mi víc své lásky, Želva, Snad jsem to zavinil já) už zlidověla a uslyšíme je i u táboráků. Někdy zpíval i Chrastina, v textu se však nesměla vyskytnout hláska "ř", kterou neumí vyslovit.
Bloud král je nyní na YouTube dostupný jen v anglické verzi, kdy se skupina pokoušela prorazit ve Francii.

3. Jack Bruce, Cream
"Cream" česky znamená "smetana" a na skupinu kytaristy Erica Claptona, baskytaristy Jacka Bruceho a bubeníka Gingera Bakera se dokonale hodí. Všichni se pravidelně umisťovali na nejvyšších příčkách anket o nejlepší rockové hudebníky a v souvislosti s nimi se snad poprvé použilo označení "superskupina" ("supergroup").
Hlavním zpěvákem i autorem skladeb Cream byl Jack Bruce, Eric Clapton se tehdy jen občas zapojil do sborového zpěvu, bohatě si to však vynahrazoval kytarovými sóly.
Éra Cream byla krátká, trvala pouhé 2 roky (1966-68), ale v historii rocku zanechala nesmazatelnou stopu, ceněné je zejména dvojalbum Wheels of Fire z r. 1968, které v licenci vydal i Supraphon.
V r. 2005 se bývalí spoluhráči sešli a odehráli několik koncertů. Jack Bruce zde vystoupil s bezpražcovou baskytarou a i když po rozpadu Cream působil v méně významných souborech a nebylo o něm moc slyšet, zahrál ve vrcholné formě. Záznam z vystoupení v Royal Albert Hall v Londýně pak vyšel i na DVD. Vrátili se tak na místo, kde v r. 1968 odehráli poslední koncert před rozchodem. Další už však nebudou, protože Bruce r. 2014 zemřel.
Jak se změnilo provedení za 37 let mezi oběma koncerty, můžeme porovnat např. na skladbě White Room v r. 1968 a verzi z r. 2005.

4. Emanuel Sideridis, Progress Organization
Skupinu Progress Organization v r. 1968 založili hudebníci z jiných brněnských skupin - bubeník Zdeněk Kluka (předtím Atlantis) a kytarista Pavel Váně (Synkopy 61), které doplnili klávesista Jan Sochor a baskytarista Emanuel Sideridis. Stejně jako Cream se po 2 letech rozpadli, stačili však za tu dobu nahrát jedno album a EP desku.
V pěveckém podání Sideridise je nejznámější Ptáčník. Obrat v textu "matkou mu byla smůla, otec neznámý" je dokonalým příměrem neradostné situace.
Sideridis v normalizační době Brno opustil a vrátil se do rodného Řecka, objevil se ale na vzpomínkovém koncertu skupiny v r. 2013 při příležitosti 45 let od jejího založení. A skladbu Ptáčník si znovu zahrál.
Stojí však za to si připomenout i jeho instrumentální umění. V téměř 8-minutové kompozici Klíč k poznání (hudba i zpěv klávesista Jan Sochor) je poznat vliv Cream. A v Born under a Bad Sign ukazuje, že na baskytaru se dá hrát i sólově (od 1:50).

5. Roger Waters, Pink Floyd
Pink Floyd jsou skupinou, která monotematickými projekty ustavila pojem rocková opera a baskytarista Roger Waters se s ním nejvýrazněji pojí. V Pink Floyd se postupně stal dominantní postavou a zatímco na albu The Dark Side of the Moon z r. 1973 se autorsky projevili ještě všichni členové skupiny, The Wall (1979) je už téměř výhradně jeho dílem. Waters se pak o svých spoluhráčích vyjadřoval velmi nelichotivě jako neschopných, kteří se jen vezou, a nakonec ze skupiny odešel. Pink Floyd se však kvůli tomu nerozpadli a díky Davidu Gilmourovi nahráli ještě tři úspěšná alba, ceněné je zejména poslední The Division Bell z r. 1994.
Jednou z mála výjimek v The Wall, na které se vedle Waterse autorsky (i pěvecky) podílí další spoluhráč, konkrétně Gilmour, je skladba Comfortably Numb a zásluhou jeho kytarových sól (zvláště závěrečného) je z celého alba asi nejznámější.
Velmi působivou skladbou alba je také Watersovo Hey You!. Je ve stínu Comfortably Numb a Another Brick in the Wall, k čemuž hodně přispělo i to, že nebyla zařazena do stejnojmenného filmu. V závěrečném verši písně "Don't tell me there's no hope at all, together we stand, divided we fall." je patrné poselství nemít ve vztazích žádné zdi.
Celá skupina se podobně jako Cream znovu sešla v r. 2005, Comfortably Numb v rámci charitativního koncertu Live 8 (Live Aid) v Hyde Parku a souhra Waterse s Gilmourem je opravdovým zážitkem.

6. Suzi Quatro
Postavou drobná zpěvačka s velkou kytarou po kolena byla velmi populární i u nás a naši zpěváci její písničky rádi přebírali. Hrála dost jednoduše, viz např. She's in Love with You, If You Can't Give Me Love, kdyby baskytaru odložila, ani by to zvuku příliš neublížilo. V halfplaypacku písně Stumblin' In s ní v duetu zpívá exčlen Smokie Chris Norman (píseň převzali Hana Zagorová s Petrem Rezkem).

7. Sting, The Police
Sting už dlouho vystupuje sólově, většinou bez nástroje a má 3 mm dlouhý účes, ale v mladých letech měl vlasy dlouhé, byl členem skupiny The Police a v kombinaci se zpěvem hrál velmi netradičně na kontrabas, což si přinesl z dřívějšího působení v jazzové kapele, později kontrabas zaměnil za basovou kytaru. Z tohoto období pochází skladba Every Breath You Take a v celé jeho kariéře patří k největším hitům a v příležitostných koncertech s The Police ani po mnoha letech v programu nechybí.
Poslechnout si můžeme např. záznam Every Breath You Take z r. 2008, kde se Sting doprovází na baskytaru.

8. Dusty Hill, ZZ Top
Skupina ZZ Top už více než 40 let hraje k potěše fanoušků ve stejném složení a její poznávací značkou jsou dlouhé vousy kytaristy Billyho Gibbonse a baskytaristy Dustyho Hilla.
Firma Gilette prý oběma protagonistům nabídla milion dolarů, když se oholí jejími břity. Ti ale odmítli a dál si drží image stoletých staříků. I bez toho by však měli úspěch, protože hrají opravdu dobře a oba se ve zpěvu rovnocenně doplňují, jak dokládají např. skladby Sharp Dressed Man a Gimme All Your Lovin'.

9. Jožo Ráž, Elán
Elán je pro Slováky tím, co pro nás Olympic. A zatímco bez Vaša Patejdla, autora mnoha hitů Elánu, skupina úspěšně dál fungovala, bez Joža Ráže by to bylo nemyslitelné.
Skladbu Voda, čo ma drží nad vodou Elán nahrál pro film Fontána pro Zuzanu 3 a Ráž měl vzápětí na motorce těžkou nehodu. Nad hladinou života se naštěstí udržel a skupina už dávno zase jezdí na turné.
Které skladby zpívané Rážem vybrat? Třeba Van Goghovo ucho, Tuláci v podchodech, Kráľovna bielych tenisiek, Zaľúbil se chlapec a Človečina.

10. Marco Hietala, Nightwish
Finská skupina Nightwish vznikla v r. 1996 a brzy získala pozornost zvláštní kombinací heavy metalu s operním zpěvem Tarji Turunen. Po 9 letech Tarju zbývající členové z kapely vyhodili a po delším hledání nahradili švédskou zpěvačkou Anette Olzon. Ta ve skupině vydržela 6 let a dnes post zpěvačky patří Floor Jansen z Nizozemí. Zatímco zpěvačky se mění, od r. 2000 jim sekunduje stále stejný mužský vokalista - baskytarista Marco Hietala. Asi nejznámějším jeho duetem je převzatá píseň z muzikálu Fantom opery (The Phantom of the Opera) s Tarjou, s Anette byla populární Bye Bye Beautiful a v sólovém podání Hietaly coververze High Hopes z alba The Division Bell od Pink Floyd.

11. Chris Wolstenholme, Muse
Chris Wolstenholme ve skladbě Hysteria skupiny Muse podle hudebního serveru Musicradar.com předvedl nejlepší basový part všech dob. Baskytarista ale také umí zpívat, na albu The 2nd Law z r. 2012 to ukázal v písních Liquid State a Save Me.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. srpna 2017 v 18:35 | Reagovat

Díky, našla jsem tam skladby, které se mi líbily už dost dávno, ale i ty, které jsem moc neznala. V originálu určitě ne, spíš od našich zpěváků. Ti vousatí jsou sice zajímaví, ale takoví "zamaskovaní", proč ze sebe dělali staříky, když jimi ještě nebyli- škoda. Zpívají tam dobře. :-)

2 Eliss | Web | 10. srpna 2017 v 18:43 | Reagovat

Beatles si poslechnu vždy moc ráda :-)

3 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 10. srpna 2017 v 19:24 | Reagovat

Nejmenuje se to Voda, čo ma drží nad vodou?? Tak jsi mě nějak naladil na Ráže. :-)

4 Robka | Web | 10. srpna 2017 v 20:08 | Reagovat

Zrovna dnes jsme s Jirkou poslouchali Pink Floyd, speciálně Hey You a Comfortably Numb, i na skladby z The Wall došlo - a taky jsem vzpomínala na koncert z Live Aid, který běžel tehdy v televizi. To je taková náhoda, protože jsem teď Floydy dost dlouho neposlouchala :-)

A Cream - to je opravdu hudební smetánka, fakt přiléhavý název.
V souvislosti s článkem jsem si vzpomněla ještě na Richarda Bonu coby zpívajícího baskytaristu.

5 beallara | Web | 10. srpna 2017 v 20:22 | Reagovat

Přesně si pamatuji, jak jsem před 30 lety vydundala od kamaráda sólovou desku Stinga. Pouštěla jsem jí stále dokola a můj muž byl na toho blonďáka alergický.
Absolutní top je Englishman in New York...hned jsem si jí musela pustit :D  8-)  8-)
Jinak článek je úžasný :-)  :-)

6 Čerf | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 6:43 | Reagovat

Připomněl jsi mi tímhle výčtem, jak s mým tehdejším hudebním vkusem zacloumalo v 80. letech české vydání alba skupiny Police Ghost in the Machine.

7 VendyW | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 8:17 | Reagovat

[1]:ZZ Top jsou hlavně takoví motorkářští maskoti, a motorkáři jsou prostě fousatí tvrďáci, bez těch vlajících vousů to prostě na "easy Ride" prostě nejde ;-)

8 VendyW | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 8:19 | Reagovat

Tentokrát musím říct že jsi vybral skoro všechny moje oblíbené interprety. :-)

9 VendyW | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 8:21 | Reagovat

[4]:Floydi jsou prostě Floydi. Na to se edá nic víc říct ;-) Ale i Gilmourovo sólové album stále v sobě nese tu jejich linku. Vlastně to on, po odchodu R.W. vytvořil Floydy PO Watersovi

10 TlusŤjoch | Web | 11. srpna 2017 v 8:31 | Reagovat

Já  ám nejraději Rogera Waterse.
Jímá mne nostalgie.

11 Intuice | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 10:47 | Reagovat

Opět kvalitní článek! Pořád se udivuji, jak máš o tolika věcech takový přehled! Nyní tolik nestíhám, ale k článku se vrátím a písničky si poslechnu! Ještě jednou díky! :-)

12 Miloš | Web | 13. srpna 2017 v 22:10 | Reagovat

[1]: Přebírání skladeb je nejlepší způsob, jak si vylepšit repertoár. Někteří naši zpěváci by bez toho nemohli existovat. Ale není to samozřejmě neobvyklé ani v zahraničí, Joe Cocker to dělal také, v jeho podání ale skladby nebyly jen pouhé kopie.
Stylizaci ZZ Top také nechápu.

[2]: Skladby Beatles jsou nesmrtelné. Jen mě štve, že odkazy na ně stále mizí a je nutné je znovu hledat.

[3]: Jmenuje, díky za tradiční opravu :).
Článek jsem přednastavil na poslední chvíli před odjezdem na dovolenou a vrátil se až teď a proto také jsem název opravil se zpožděním.
Zapletl se mně tam obrat "drží nad hladinou" z písně jiné slovenské skupiny Tublatanka.

[4]: Robko, díky za doplnění, tohoto baskytaristu neznám, zkusím něco vyhledat.
Pink Floyd je srdeční záležitost a pro mě tím víc, že inspirovali mé oblíbené brněnské skupiny.

[5]: Myslím, že Sting musel být idol žen.
Ale i teď podle svalů je vidět, že je ve fyzické kondici. A o hudební ani nemluvě.

13 Miloš | Web | 13. srpna 2017 v 22:27 | Reagovat

[6]:Já jsem spíš byl na art rockové skupiny, ale docela se mně také líbí.

[7]: VendyW, to mě vůbec nenapadlo a ani jsem to nečetl, ale tvé vysvětlení vypadá naprosto věrohodně. Myslím, že by dobře zapadli mezi ruské Noční vlky, co jsem jezdí při příležitosti oslav konce 2. světové války.

[8]: Podle hudebních článků, které jsem u tebe četl, myslím, že máme hodně podobný vkus.

[9]: Přesně tak. Nikdy jsem nepochopil módu sólových alb. Třeba i Mick Jagger taková (takové) vydal. A pak často zjistíme, že hudební podklady ve studiu nahráli spoluhráči z mateřské skupiny.

[10]: Zajímavé ale je, že odchodem ze skupiny si nepomohl a "zbytková" skupina byla populárnější než on.

[11]: Rocková hudba mě zajímá a na klasiky se nedá zapomenout.
Ex post jsem zjistil, že v Googlu pro "singing bass guitarists" lze najít řadu článků a v nich i jména, která mně moc říkají (anebo vůbec nic), ale samozřejmě tam chybí čeští a slovenští hudebníci. Mohl bych přidat i další, např. Jan Čarvaše a Viléma Majtnera ze Synkop 61, Pavla Pelce z Progress 2, baskytaristu z první sestavy Tublatanky, ...

14 Janinka | E-mail | Web | 15. srpna 2017 v 13:29 | Reagovat

Krásný vzpomínání, díky! :-)

15 Sabča | Web | 16. srpna 2017 v 18:58 | Reagovat

J. Ráž byl první na koho jsem si vzpomněla když jsem přečetla titulek :-)

16 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 17. srpna 2017 v 17:58 | Reagovat

[12]: No, to víš, Miloši, když už jsi mi přiřkl tu roli, tak se musím činit. ;-) :D Mě napadlo hned, že jsi to s něčím "smíchal". A neboj se, nejsi rohodně sám, mně se pořád něco plete, ale není nikdo, kdo by mě opravil. :-)

17 dinosaurss | Web | 19. srpna 2017 v 0:07 | Reagovat

Pink Floydy mám moc rád, skvělá to hudební skupina... Jejich muzika dokáže člověka odnést naprosto do jiného světa.

18 Iris | E-mail | Web | 19. srpna 2017 v 9:04 | Reagovat

Známá jména :-) ráda si některý poslechnu ;-)

19 Elis | Web | 20. srpna 2017 v 20:08 | Reagovat

Ze skupin mám hlavně ráda Elán, nějak jsem se našla v jejich hudbě a textech...

Omlouvám se, že jsem tu nebyla dlouho, ale byla jsem téměř dva měsíce na cestách... dnes jsem konečně dopsala a publikovala další pokračování "Romance s Borisem", zastav se počíst si, vždy mě zajímá tvůj názor, muži vše jinak  vnímají... ;-)

20 Miloš | Web | 22. srpna 2017 v 23:48 | Reagovat

[14]: Špatné zapomínám a krásné si pamatuju :).

[15]: Z našich mě také napadl první, jinak asi Paul McCartney.

[16]: Rád bych tě také někdy opravil, ale nemám šanci :).

[17]:Mám naprosto stejný názor, jejich hudba má mnoho vrstev a nikdy se neomrzí.

[18]: Asi nejčastěji se vracím k Pink Floyd, ale na ostatní také dojde :).

[19]: Elán je naše, resp. slovenská klasika.  Rážův hlas se mně  líbí a zvlášť v baladických písních.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama