DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Mostar (2) - skok z mostu

31. července 2017 v 15:00 | Miloš |  Cestování
Plavat jsem se naučil asi v 10 letech a tomu, že jsem se neutopil o rok dřív, vděčím jednomu spolužákovi, který mě včas vytáhl zpod hladiny rybníka, kam jsem sklouzl při nerozvážném sestupování po schůdcích u hráze.

S plaváním se rozšířily možnosti letního vyžití a s partou kluků jsme na kole obráželi vodní nádrže a koupaliště v okolí mého rodného Uh. Hradiště. Zvlášť atraktivní pro nás bylo koupaliště v Kunovicích v sousedství UH, kde měli skokanskou věž. S úžasem jsme sledovali odvážlivce, kteří se z výšky 10 m po hlavě vrhali do vody, a přáli si to také dokázat a ve věku 13-14 let, kdy už s námi lomcovala puberta, si navíc získat srdce některé z přihlížejících dívek.

Skoky do vody bývaly u nás populární, v r. 1968 Milena Duchková vyhrála na olympiádě v Mexiku a o 4 roky později v Mnichově byla druhá a ještě v 90. letech Andrea Absolonová (pozdější pornohvězda s nešťastným osudem) získala bronzovou medaili na juniorském mistrovství Evropy. Já jsem to ale v této disciplíně nikam nedotáhl, v Kunovicích jsem skočil jen z nižšího prkna (myslím, že nebylo ve 3 m, jak je dnes obvyklé, ale v 5 m), a to ještě po nohách. Pohled shora (o 10 m ani nemluvím) mně strachy podlomil kolena a na víc jsem se nezmohl.

Jednou jsem tam skočil po hlavě z okraje bazénu na straně protilehlé věži, zrovna kolem šla nějaká kráska, a v okouzlení zapomněl, že dno je svažité, pod věží je sice hloubka 5 m, ale na opačném konci sotva půl. Narazil jsem čelem do dna, hlava naštěstí nepukla ani jsem neochrnul, jen jsem polkl něco vody (jak by řekl Vladislav Vančura) a v mrákotách se vypotácel z bazénu. Ke skokům do vody mám od té doby ještě větší respekt a po hlavě skáču nejvýš ze startovního bloku.

Neskonale obdivuji skokany, kteří se vrhají z útesů do mořských vln. Nejznámějšími reprezentanty adrenalinového sportu cliff diving jsou muži, kteří 5-krát denně profesionálně skáčou až z výšky 42 m z útesu La Quebrada v Acapulcu, ty jsme ale neviděli (z Cancúnu je to daleko, 1450 km).

Na konci loňského léta jsme zavítali na několik dnů do Dubrovníku a jeden z nich jsme věnovali výletu do Mostaru. O mostu jako první památce Bosny a Hercegoviny na seznamu UNESCO jsem už psal v jiném článku, tehdy šlo o vzpomínku na letmou podvečerní návštěvu, teď byla příležitost si ho vychutnat víc. Zopakuji jen základní údaje: délka mostu je 29 m, šířka 4 m a střed 20 m nad hladinou Neretvy.




V Mostaru se však nachází ještě jeden zastrčený kamenný most menších rozměrů.



Zajímavé jsou i výhledy do okolí, mešity a minarety prozrazují silné zastoupení muslimského obyvatelstva a vliv islámu.



Při procházce po mostě jsme si všimli, že na kamenných terasách u řeky Neretvy popochází řada lidí a prohlíží si ho od vody.




Úzkou uličkou jsme tam prošli a měli ho jak na dlani.



Jeden svatební pár si toto místo také vybral a pózoval proti bosenské ikoně.



Na protějším břehu je viditelná plošina na skoky do vody, chvíli se také zdálo, že brzy nějaký uvidíme, dva mladíci se střídavě postavili na okraj prkna, ale pak si skok rozmysleli.



Novomanželé pod pokyny fotografa zkoušeli nespočet různých postojů a rekvizit, záhy však v scenérii přešli na part druhých houslí, protože téměř všichni přítomní upnuli zrak vzhůru k mostu. Tam se totiž začaly odehrávat přípravy na skok. Jeden odvážlivec prolezl mezi příčkami zábradlí a stoupl si na okraj mostu. Dlouho se odhodlával ke skoku a pak se zase vrátil do bezpečí. To se ještě jednou opakovalo. Zdola jsme přesně nevěděli, co se na mostě odehrává, ale zřejmě se snažil od přihlížejících přímo na mostě získat finanční motivaci.




Most se jmenuje Stari a mimoděk se nám vybavil tragický skok Jiřího Schelingera ze Starého mostu v Bratislavě. Zde však nebezpečím nebyla jen výška mostu, ale i to, že hloubka se zdála malá a místy to vypadalo, že řeku by bylo možné přebrodit.

A konečně jsme se dočkali. Náklon, skok a detail v polovině výšky.




Vše dobře dopadlo. Nároční diváci by snad mohli namítnout, že měl skákat po hlavě. Jenže to by řeka musela být hlubší (a finanční pobídka vyšší).
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 31. července 2017 v 15:18 | Reagovat

Záběry jsou to hezké, ale jsem ráda, že jakžtakž umím přeplavat bazén. Abych do něj skákala, to jsem se nikdy neodvážila. ;-) Buďte rád, že to na vás nezanechalo následky... :-D

2 TlusŤjoch | Web | 31. července 2017 v 15:19 | Reagovat

Mosty by měly spojovat lidi...

3 VendyW | E-mail | Web | 31. července 2017 v 15:52 | Reagovat

[2]:Tak to asi byl jejich původní účel. Spojit lidi na dvou březích řeky. Bohužel zrovna tenhle most si už získal asi navždy status mostu který lidi rozdělil....

4 VendyW | E-mail | Web | 31. července 2017 v 15:55 | Reagovat

jelikož jsem měla od tatínka neustále hromady volňásků do plaveckého areálu v Podolí tak jsme tam byly skoro pořád. A samozřejmě že nechybělo ani skákání z desetimetrové věže. párkrát jsem to (po nohách, samozřejmě) dala. mě moc skákákní do vody problémy nedělalo a vlastně asi nedělá i teď. Jen do našeho bazénu to raději nezkouším. Na to je přece jen při mé tělesné konstituci malý a křehký :-D

5 Vanimaré | Web | 31. července 2017 v 16:54 | Reagovat

Krásné fotky. Letos jsem také byla v Bosně, ale jen na jeden půlden v Medugorji, takže kousek od Mostaru.

6 Leri Goodness | Web | 31. července 2017 v 17:09 | Reagovat

Ten most vypadá skvěle, snímky se povedly :)

7 Intuice | E-mail | Web | 31. července 2017 v 17:27 | Reagovat

Plavat umím, skočila jsem nejvíc z 5 metrů výšky a to po nohách. Po hlavě jedině ze stupínku. Jinak podívat se, to jo, ale skákat bych z té výšky nemusela. :-)

8 padesatka | E-mail | Web | 31. července 2017 v 18:00 | Reagovat

Plavu, neskáču...fotky tradičně nádherné. Nejhezčí fotky nevěsty, co jsem zatim viděla, byly černobílé ze železničního mostu v Praze. Byly vážně úchvatné.

9 Čerf | E-mail | Web | 31. července 2017 v 18:33 | Reagovat

Při nižším průtoku ovšem hrozí odražená pata :-).

10 beallara | Web | 31. července 2017 v 21:21 | Reagovat

Skoky do vody mě přitahují i dnes, moc ráda se na ně dívám, je to sice pomíjívé, otázka pár vteřin, ale to umění.
Ve volné přírodě, ale i tak ve městě mám k tomu obrovský respekt. Všichni ti adrenalínoví klucí, jo, tak před všemi smekám, mám závrať metr nad zemí.
A upřímně, maličko jim závidím, tu lehkost s jakou do toho jdou.
Pěkné fotky a fajn vzpomínky na dobu malin nezralých, připomnělo mi to, jak kluci na koupáku skákali na metráku a předváděli se, dneska by přes ty pupíky ani na můstek neviděli ;-)  :-D

11 OTAVÍNKA | Web | 31. července 2017 v 21:39 | Reagovat

Taky jsem skok z mostu v Mostaru viděla. Psal se rok 1983 a byla jsem se synem na Makarské, odkud se dělaly různé výlety do okolí.Jinak sama bych nikam neskákala ani do vody a ani na suchu. Mám fobii z výšek a kupodivu ji měl i manžel, syn i vnuk. Možná je to tím, že jsou velcí, anebo je to dědičný syndrom.Fotky máš jedinečné. Pěkný zbytek léta přeji.

12 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 31. července 2017 v 21:58 | Reagovat

No, kdybys přispěl, skočil by po hlavě. ;-)

13 Axina | Web | 31. července 2017 v 22:12 | Reagovat

Ještě chybí zdokumentované 2 fáze skoku:
a) Když vyvalily se vlny zdola a roztáhnuly se v širá kola
b) Když na mostě podle skal dav turistů zatleskal :-)
Byla jsem v Mostaru v roce 1981. Takže jsem se ještě prošla po původním mostě. Poblíž mostu byla/je ulička, kde se prodávaly suvenýry. Koupila jsem si keramickou vázičku. Matný černý povrch s barevným květinovým vzorem. Prodal mi ji majitel krámku, muslim. Kultivovaný a myslím, že i zámožný. Vyměnili jsme si několik dopisů. V posledním (z roku 1993) mi psal, že jeho jediný syn přišel během bosenské války o nohu...
"Stari most":
https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%BD_most_(Mostar)

14 Axina | 31. července 2017 v 22:26 | Reagovat

[13]: Stará známá chybka místního redakčního systému: Řetězec začínající závorkou už nepovažuje za součást linku. Odkaz bude funkční, když ho CELÝ vložíte do adresního řádku webového prohlížeče. A to vy všichni víte ;-)

15 Akim | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 10:42 | Reagovat

Z mládí si pamatuji, že Andrea Absolonová byla skutečně úžasná skokanka. :-P  :D  :D  :D  :D

To jsou někdy neuvěřitelné osudy, že? ;-)  :-)

16 Jarka | Web | 1. srpna 2017 v 15:09 | Reagovat

Tak to jsi měl v mládí štěstí, že tvá exhibiční šipka skončila jen naraženým čelem, mohl jsi dnes být klidně na vozíčku... 8-O
Kamenný most, minarety i okolní kopce jsou nádherné. :-)

17 Miloš | Web | 3. srpna 2017 v 21:42 | Reagovat

[1]:Ještěže jsem nezkoušel hloubkové potápění, to bych asi nevyplaval :)
Ale přeplavat bazén na šířku pod vodou umím.

[2]: Ano, ale pro armády jsou zase dobrým terčem.

[3]: Dobře ale, že se ho zase podačilo "slepit", snad i ve vztazích se to povede.

[4]: To jsi tedy odvážná, z desítky jsem se přes několik výletů na plošinu skočit neodvážil, hrozil jsem se toho, že se ve vzduchu otočím a spadnu na záda nebo na břicho.
Tvá konstituce je zcela v normě, jen ty naše domácí bazény jsou menší než v amerických seriálech :)

[5]: Medugorji znám jen podle velkého kostela z obrázků, tam jsme se nedostali, ale viděli jsme jednu pěknou mešitu.

18 Miloš | Web | 3. srpna 2017 v 21:57 | Reagovat

[6]:Most je pro Mostar jako Eiffelovka pro Paříž, všichni tam jezdí jen kvůli němu.
I když jde o rekonstrukci zbořeného mostu z války, kdy se dělila Jugoslávie, povedla se zcela věrně.

[7]: Jsme na tom se skoky úplně stejně. Je smutné, kolik lidí se přitom zraní nebo ochrne. Na internetu je i drastické video, jak si jedn mladík dopadem na kamennou hranu rozpůlil hlavu.

[8]: Je vidět, že mosty jsou pěknou kulisou pro takové akce.

[9]: Jako pedikúra se mně to také nejeví jako nejvhodnější metoda :)

[10]: Pamatuji si, že jsme také skákali tak, aby co nejvíce, anebo co nejméně vystříkla voda. Pro ten první účel by se zaoblenější postavy dobře hodily :-)

19 Miloš | Web | 3. srpna 2017 v 22:22 | Reagovat

[11]:Zajímavé, Hanko, je vidět, že skoky zde mají tradici.
Závratí při túrách v horách netrpím, ale skákat se bojím, proto také jsem ještě neuskutečnil svůj malý sen skočit v tandemu na padáku. A mladší syn to už přitom zvládl.

[12]: Uvědomuji si, že jsme to zavinili :) Rád bych mu přispěl, ale měli jsme obavy, že zatímco půjdeme nahoru, mladík skočí a nic neuvidíme. A zdola to navíc bylo zajímavější.

[13]: Já jsem byl tak zaujatý prohlížením fotek v mobilu, jestli tam něco ze skoku je, že jsem na skokana, jak plave a vylézá z vody úplně zapomněl.
Ty války byly asi úplně zbytečné, stejně se všechny země Jugoslávie z federace odtrhly, a to mohly udělat i bez bojů - jako my se Slováky. Staré křivky, ztracené životy a zmrzačení už nikdo zpět nevezme.

[14]: Zajímalo by mě, zda provozovateli ještě stojí za to ho vylepšovat, anebo ho už jen ponechává svému osudu.

[15]: Podle jejího nicku z filmů pro dospělé jsem si nějaké video také našel a vůbec se nedivím, že ji řadili do "týmu snů" (dream team). Zranění při skocích a později nádor na mozku jí připravil krutý osud.

[16]: Uvědomuji si, kolikrát jsem v životě měl štěstí. Kdybych byl věřící, myslel bych, že Pán Bůh mě má rád :).
Ve městě jsou i kostely jiných církví, alespoň teď mně to přišlo, že všichni tam žijí v poklidu a náboženské rozdíly neřeší.

20 Jarka | Web | 4. srpna 2017 v 8:51 | Reagovat

[19]: A to víš, že tě má Pán Bůh rád. Ať tomu věříš, nebo ne. ;-)  :-D

21 Akim | E-mail | Web | 4. srpna 2017 v 15:01 | Reagovat

[19]: Hmm, taky jsem si stáhl jedno video a pokochal se její krásou. Ano, krutý osud, vlastně ji můžeme zařadit do "klubu" těch, co skonali v 27 letech. Cobain, Joplin, Winehouse, Morrison... docela zajímavá společnost. ;-)  :-)

22 Iris | E-mail | Web | 4. srpna 2017 v 15:13 | Reagovat

Tak po tom mostě jsem taky šla :-D
Moc pěkný fotky od řeky, tam jsme se nedostali což je škoda, jak tam koukám.
A ta svatba, to sis uměl vybrat ;-)
Na můstek by mě nikdo nedostal ???

23 dinosaurss | Web | 4. srpna 2017 v 23:12 | Reagovat

To musí být naprosto nezapomenutelný zážitek.. Fotografie se moc povedly, ta vodička je nádherná... :-)

24 Miloš | Web | 6. srpna 2017 v 17:43 | Reagovat

[20]: Ani si to nezasloužím :).

[21]: Ještě tam taky patří Jimi Hendrix.
U malířů je zase zakletým věkem 37, např. v něm zemřeli, teď si vzpomenu jen Rafaela a van Gogha, ale je jich mnohem víc.

[22]: Poprvé jsem také u řeky nebyl, teď jsme si to všimli úplnou náhodou a náhoda bylo i vše ostatní. Měli jsme hodně štěstí.

[23]: Byl, nikdy jsem na vlastní oči nic podobného neviděl. I když teď si vzpomínám, že jednou jsme viděli skákat odvážlivce z dost vysokého břehu u přírodního koupaliště v Lulči. A dokonce po hlavě, výška mohla být 5-7 m.

25 Miloš | Web | 6. srpna 2017 v 17:46 | Reagovat

[24]: Ještě jsem si vzpomněl na malíře Watteaua, i ten se dožil právě 37.

26 Zuzana | 6. srpna 2017 v 22:32 | Reagovat

Muj otec z toho mostu kdysi skocil. Prezil. :) Pisu to jinde.

Byla jsem v Mostaru u mostu tam taky, (na ceste do Sarajeva), divala se dolu a neskocila, prezila. ;))

27 Lukas | Web | 8. srpna 2017 v 11:37 | Reagovat

Velice působivé památky. Je potřebné je řádně střežit a případně i rozšiřovat. Ať jejich počet dále roste ! :-|

28 Janinka | E-mail | Web | 15. srpna 2017 v 13:34 | Reagovat

Ještě, že jsi se tenkrát neutopil. O kolik krásných fotek a povídání bychom přišli! :-)

29 Miloš | Web | 20. září 2017 v 16:29 | Reagovat

[26]: To je obdivuhodné, vůbec nechápu, že je možné se při skoku nezranit, vypadalo to nejvýš na metr vody.

[27]: Tamější muslimové si je zřejmě (na rozdíl od těch barbarů z Islámského státu) váží.

[28]: Díky :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama