DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Malá Fatra (2) - Veľký Kriváň, Malý Kriváň a Chleb

13. dubna 2017 v 23:04 | Miloš |  Turistika
Za nejkrásnější vrch Malé Fatry se považuje Veľký Rozsutec, jehož skalnatý trojúhelníkový profil upoutá už zdálky, podobně jako Kriváň nebo Lomnický štít ve Vysokých Tatrách, ale s nadmořskou výškou 1610 m zde není nejvyšší. Tím je Veľký Kriváň (1709) a převyšují jej i Malý Kriváň (1671), Chleb (1646) a Hromové (1636).

Trojici nejvyšších vrchů lze snadno zvládnout během jednoho výletu, pokud si výstup ulehčíme tím, že z Vrátné doliny (740) se lanovkou vyvezeme k horní stanici (1490) pod Snilovským sedlem (1524). Úspora času i sil je výrazná, protože dolní a horní stanici lanovky dělí 750 m výšky a pěší výstup by si vyžádal asi 2 a půl hodiny.



Ze Snilovského sedla se otevřou výhledy na hřeben Malé Fatry, jehož přechod však není žádnou pohodovou procházkou, protože v cestě stojí několik vrcholů (Chleb, Hromové, Steny (1572), Poludňový grúň (1460), Stoh (1607) a případně ještě i Veľký Rozsutec), mezi nimiž se výška sestupy opakovaně ztrácí a pro turistu, který si pod hřebenovkou představuje něco, jako je trasa mezi Pustevnami a Radhoštěm v Beskydech, to může být (a také pro mě v r. 2010 bylo) nečekaným překvapením a u slabších jedinců neustálé výstupy a sestupy mohou vyvolat pocit beznaděje.



Při pohledu ze Snilovského sedla na opačnou stranu uvidíme vrchol Veľkého Kriváně, kam je jen 40 min cesty, a tak není divu, že sem směřuje nejvíc výletníků. Odměnou je kruhový výhled.



Samotný vrchol Veľkého Kriváně však nejvíce vynikne při pohledu z většího odstupu, na následujícím snímku je v záběru od Chlebu.



Zhruba na polovině cesty ze Snilovského sedla na Veľký Kriváň je rozcestí, kde je možné odbočit k Malému Kriváni. Ten je trochu stranou zájmu, turisté se většinou vrací do Snilovského sedla a zdatnější pak přechází na hlavní hřeben Malé Fatry, přitom cesta k jeho vrcholu je zajímavější než u většího "bratra". Celá je patrná z následujícího snímku ze sestupu z nejvyššího vrcholu, vrch v popředí se jmenuje Pekelník (1609), Malý Kriváň je nejvyšší vrch v levé části.



Trasa k Malému Kriváni je ale také dost členitá. Stoupání z rozcestí na vrchol Pekelníku je nenáročné, následuje však klesání do sedla Bublen (1510), za nímž cesta záhy znovu klesá, aniž by někde byla uvedena informace o nadmořské výšce v nejnižším bodu (může to být téměř o dalších 100 m níže).



Když dospěje až sem, zjistíme, že k Malému Kriváni nás (zejména v počátku) pro změnu čeká prudší stoupání.




Zajímavé jsou i pohledy zpět k Pekelníku a Veľkému Kriváni v pozadí a také (na druhém snímku) do údolí a na vzdálený horizont, kde vrch v popředí vlevo je Kraviarske (1360).




Na Malý Kriváň se místy jde po ostrém hřebeni.



Na vrcholu je zídka, v jejímž závětří by bylo možné přečkat i noc.



Po návratu na Snilovské sedlo ještě před nástupem na lanovku stojí za to zajít na nedaleký Chleb.


Nabízí výhledy na vrcholy hlavního hřebene - Hromové, Steny (na druhé z následující dvojice fotografií nejsou vidět), Poludňový grúň i Veľký Rozsutec a Stoh v pozadí.




Také jsou odtud vidět Roháče v Západních Tatrách a jak bylo uvedeno v úvodu, v opačném směru Veľký Kriváň.



Orientační časy výletu:
Snilovské sedlo - Veľký Kriváň 40 min, Veľký Kriváň - Malý Kriváň 1 hod 25 min, Malý Kriváň - Snilovské sedlo 1 hod 30 min, Snilovské sedlo - Chleb a zpět 1 hod.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf | E-mail | Web | 13. dubna 2017 v 23:57 | Reagovat

Moc krásná místa. Párkrát jsem se tam byl podívat a nejzajímavější byl pro mě výstup z druhé strany od Šútovských vodopádů. Tehdy jsem si myslel, že to je mé největší jednorázové převýšení během jednoho výletu; to jsem ještě netušil, že Fudži to překoná :-).

2 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 0:18 | Reagovat

Hory jsou krásné, kdysi jsme tam byli i když ne tak vysoko. Poprad Tatry a okolí, ale jezdili jsme každý rok kolem a vídali svítání nad horami- krása. :-)

3 Cecílie | Web | 14. dubna 2017 v 0:34 | Reagovat

No jo, tam jsem byla. To jsem si krásně zavzpomínala. Díky. Slovensko je nádherná země, ještě na VŠ jsme jezdili do Chočských vrchů a Malé Fatry. Pak jsem tam byla s nanželem a párkrát s dětma. Miluju Prosieckou dolinu u Liptovské Mary... Škoda, že je to "cizina". Zase se tam budeme muset někdy podívat :-)

4 helmii | Web | 14. dubna 2017 v 6:13 | Reagovat

Nádhera!

5 Eliss | Web | 14. dubna 2017 v 7:51 | Reagovat

Pěkný výlet 8-)

6 VendyW | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 7:56 | Reagovat

No tak tam jsem taky nebyla. Parádní výhledy....

7 Janinka | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 8:10 | Reagovat

Překrásné obrázky i povídání!
Na Slovensku jsem nikdy nebyla, ale Tatry mě už hodně dlouho lákají. Tak snad to jednou vyjde :).

8 Joina | Web | 14. dubna 2017 v 9:06 | Reagovat

Dokonalá příroda, taky ráda chodím po takových místech. A Fatru jsem taky navštívila. Jak velkou tak i malou, ale ráda bych se tam zase též vrátila.
Ne jenom okolí dělá nádherný výhled, ale i ty květinky :)

9 Siginitou | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 9:47 | Reagovat

Tam bych se chtěla zase jednou podívat, je to tam nádherné.
Pěkné fotečky :-)

10 TlusŤjoch | Web | 14. dubna 2017 v 10:26 | Reagovat

Ta předposlední fotografie je nádherná.

11 Axina | Web | 14. dubna 2017 v 10:46 | Reagovat

Obdivuji fyzickou kondici turistů, kteří takovéto výlety zvládají. Já bych byla určitě mezi těmi, u kterých "neustálé výstupy a sestupy mohou vyvolat pocit beznaděje" :-)
Ale uznávám, že to stojí za to.
Pokud bych měla vybrat fotografii, která se mi nejvíc líbí, pak 8. odzadu - pohled do údolí.
Vzhledem k tématu i k tomu, že je právě čas Velikonoc, doufám, že se hodí:
https://www.youtube.com/watch?v=OpNN-reD66M

12 Bobouš | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 11:20 | Reagovat

Letos se do Tater chystáme v létě. Už máme i naplánované výlety a Kriváň je jeden z našich cílů.
Těším se tam jak malá a jsem zvědavá, jak to dopadne, když to organizuji já.
Tvoje výhledy mě ještě více naladily. Je to focené někdy teď na jaře, nebo v létě?

13 Otavínka | Web | 14. dubna 2017 v 11:20 | Reagovat

Díky za vzpomínky na cesty mého mládí. Prošla jsem se a ani nohy nebolely. Je tam
pořád nádherně.

14 Akim | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 13:02 | Reagovat

Moc krásné fotky. ;-)  :-)

15 Intuice | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 15:29 | Reagovat

Moc hezké fotky místa, kde jsem ještě nebyla, mám mezery. :-) Snad se i díky Tobě k nim někdy naživo dostanu, když tak lákáš svými obrázky. :-)

16 padesatka | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 16:55 | Reagovat

Móc hezký fotky, a pěkně popsaná trasa, skoro mě bolí nohy... :-)

17 Jarka | Web | 14. dubna 2017 v 20:04 | Reagovat

To je nádhera! Musíš mít skvělou kondičku, to není tvůj první článek z hor, běháš po kopcích, jak kamzík. ;-)  :-) Do Tater jsme jezdívali s rodiči na rekreace. Staré pořádky bych vrátit nechtěla, ale možnost rekreací byla prima záležitost. :-D

18 Miloš | Web | 14. dubna 2017 v 22:43 | Reagovat

[1]: Šútovské vodopády znám jen z internetu, je důvod se tam ještě vrátit :).
Výstup na Fudži byl obdivuhodným sportovním výkonem a navíc okořeněný skvostnými fotografiemi, třeba záběr vrcholu se závojem je hotový poklad.

[2]: Hory povznáší na duchu, ty výhledy pobyt u vody nenahradí. Z Popradu jsou Vysoké Tatry jak na dlani, nádherný je pohled z horního nástupiště vlakového nádraží.

[3]: Chočské vrchy vůbec neznám, Liptovskou Maru jen ze silnice. Slovensko je na hory a přírodu vůbec opravdová velmoc, v létě poprvé pojdeme do Slovenského ráje, moc se tam těším.

[4]:[5]: Když počasí přeje a žádný medvěd se neobjeví, je to paráda.

19 Miloš | Web | 14. dubna 2017 v 23:08 | Reagovat

[6]: To je velká škoda, tvá skla nová i stará by si tam lebedila. A fotky by byly profesionální kvality a květena v detailech, s bokehem a názvy.

[7]: Já zase mám velké mezery ve znalosti Čech, kromě Prahy jsem skoro nic neznal a až v posledních několika letech se snažíme to trochu vyvážit. Dřív jsme jezdili skoro jen na Slovensko. Od nás z Moravy je Slovensko blíž :).

[8]: Na Velké Fatře jsem ještě nebyl, v rámci loňského týdenního pobytu jsme se tam chystali také, ale ne každý den počasí vyšlo a v těch pěkných jsme byli "jen" na Malé Fatře.

[9]: My jsme tam byli už podruhé a asi ne naposled, je tam opravdu krásně.

[10]: Podhledy na vzdálený horizont a efekt "modrání dálek" miluju. Už jen kvůli nim výstupy stojí za námahu.

[11]: Když jsme po hřebenovce šli poprvé šli, byl to šok, navíc tehdy bylo po několikadenních deštích a na Stoh na konci trasy jsme místy lezli po čtyřech, jak to klouzalo.
Video je krásné, naše Země je dar a s věkem si to uvědomuju čím dál víc.

20 Miloš | Web | 14. dubna 2017 v 23:43 | Reagovat

[12]: Fotky jsou z loňského srpna.
Kriváň ve Vysokých Tatrách má nádherný profil vrcholu při pohledu od západu, Slováci ho používali jako národní symbol, ale při tradiční cestě od Tři Studniček nebo ze Štrbského plesa (jinou trasou jsem nešel) bohužel moc nevynikne. Mnohem víc se mně líbila cesta kolem Hincových ples na méně známý Koprovský štít. Samozřejmě nejlepší je ale postupně zdolat všechny, kam se může bez horského vůdce :).

[13]: Takové vzpomínky v paměti nevyblednou, já takto vzpomínám na první dva roky ve Vysokých Tatrách, Vysoká (2547 m n. m.) je dosud mým výškových rekordem.

[14]: Příroda je tam nádherná a pak už ani mé neumění to nemůže příliš pokazit :).

[15]: Tak je to, Češi jezdí po Čechách a Moravané a Slováci se drží Moravy a Slovenska. Dobře to vidím na sobě, loni jsem poprvé v životě byl v Plzni a zatím ještě nikdy v Hradci Králové.

[16]: :-) Tento výlet nebyl náročný, jen jednu drobnou vadu měl, že mimo objektů u stanic lanovky na hřebenech není žádná hospoda, je nutné se kochat hlady, anebo mít zásoby s sebou.

[17]: Ještě tak před 10 lety jsem měl opravdu velmi dobrou kondici, měřil jsem čas, o kolik budu v cíli dřív, než udávají ukazatele, teď se už ale nehoním, chci si cestu vychutnat a užít si výhledů.

21 Iris | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 9:55 | Reagovat

Tak Slovensko tak daleko není, tam by mi to mohlo vyjít.
Děkuji za krásné povídání :-)

22 Gabi | 16. dubna 2017 v 12:11 | Reagovat

Ďakujem. Je to ktraj môjmu srdcu zaľubený. Pod Malou Fatrou som žila vyše 30 rokov , dívala sa , ako vychádza slnko z poza Veľkého Rozsudca a zapadá za Martinkami. Z okna  kuchyne som mohla načiahnuť ruky a zobrať si za hrsť bieleho prášku z jej vrcholkou na koláč. Nádherne osvetlené kopce mesačným svitom sú už však minulosťou. Už ten pohľad je stratený, čo pod M. Fatrou závody KIA postavili. Svetelný smog zničil krásu, ktorú som 30 rokov mohla obdivovať. Už v noci nevideiť nič. Výstup na Rozsudce- každý mladý z rodiny, čo si užíval u nás prázdniny , musel absolvovať s nami Jánošíkové diery a obe Rozsudce.Už je to pre mňa čas minulý . Zostali spomienky, pripomenul si mi, kus môjho života.

23 Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 16. dubna 2017 v 13:32 | Reagovat

Jednou jsem byla v Alpách ve Švýcarsku a vzpomínám na to do dneška. V horském potůčku jsme si s kamarádkou ráchaly nohy - prostě kouzelné. V Tatrách jsem nikdy nebyla - ale určitě to jednou napravím. Horská květena je úžasná. Škoda, že jsem tenkrát ještě neměla mobil s foťákem.

24 sugr | E-mail | Web | 16. dubna 2017 v 14:34 | Reagovat

Přečkat noc v závětří zídky!
A sakra, odkud to Miloši víš, že vy jste tam přečkali? ;-)

25 Axina | Web | 16. dubna 2017 v 16:52 | Reagovat

[24]: V pravém horním rohu koláže je snímek buď zahradního deštníku nebo normálního deštníku. Měřítko nelze odhadnout. Zdá se, že někomu posloužil jako útočiště. Jestli před větrem nebo před sluncem, těžko říct.

Miloši, jak je to v této lokalitě s medvědy...?

26 Gabi | 16. dubna 2017 v 18:10 | Reagovat

[25]: :D Odpoviem Ti ja, pretože som tam dlhšie žila a chodníčkami sa túlala.... medveďa stretneš aj ma cyklotrase popri Váhu, v horúcom lete sa tam rady občerstvia - hlavne pod Strenčianským Starhradom.Tam je ich
uzemie. Mala som trikrát tu česť sa tam s medveďom v prírode stretnúť. Vždy bol ku mne galantný a uhol mi z cesty, nechal ma tak.Raz som si pomýlila mladého macka so psom, a strašne sa divila, prečo ten pes sa snaží vyskočiť na tu čerešňu . Chatár ma rýchlo trepal do svojho auta a ja som sa modlila, aby tá jeho stará hárka sa na tej lesnej ceste nerozsypala, a medvedica si nás nepodala. Nevidela som ju, ale ona nás isto. Musíš v prírode byť tichúčko, keď  chceš macka uvidieť. Je plachý a pred ľudmi sa schováva v húštinách. Od mladých , hravých medveďov sa je treba tichúčko poberať preč. Nablízku je isto mama a tá nemá pochopenie pre zvedavých turistov.  Mackov je tam veľa, vraj sú premnožené, ale napriek tomu sa ich jeden bača bojí v horách menej ako úradníkov na úrade...tí sú vraj premnožení viac a sú nebezpečnejší, lebo ich správanie on nevie odhadnúť. Správanie medveďa v prírode áno !  :D Ja si v horách pospevujem, v naivnej viere, že medveďa odplaším. Priatelia sa mi ale smejú, že medveď je zvedavý tvor a chce vidieť "speváčku", preto mávam na  nich "šťastie"
A ten dáždnik, to je muchotrávka, ktorá chce byť IN a bodky vymenila za pruhy.

27 Axina | Web | 16. dubna 2017 v 18:49 | Reagovat

Gabi, díky za odpověď. Bože chraň, já medvěda nechci potkat ani v přírodě, ani nikde jinde! Při mém štěstí by široko daleko nebyl žádný chatař se záchranným autem. Také mne neskutečně pobavilo, že bych měla při nečekaném kontaktu s medvědem posuzovat, zda je mladý a hravý nebo ne :-) Spíš bych ocenila nějaké praktické rady. Co když člověk medvěda potká? Pomalu couvat nebo zůstat stát nebo se stulit do klubíčka a chránit si hlavu? Útěk u mne nepřichází v úvahu. Medvěd i té nejvyšší věkové kategorie je určitě rychlejší než já.

28 Miloš | Web | 16. dubna 2017 v 19:55 | Reagovat

[21]: Na Slovensko jezdíme moc rádi, cítíme se tam jak doma a jejich hory a termální koupaliště nemají chybu :)

[22]: Martinkami myslíš Martinské hole? Tam jsem loni také byl, byly výchozím místem na Velkou Lúku a pak dál až do Kuneradu.
Světelný smog je neštěstím pro astronomy, za chvíli už kvůli tomu na obloze nic nerozpoznáme.

[23]: Švýcarsko je vedle hor kouzelné i jezery, každé větší město u nějakého leží.
S tím mobilem si říkám to stejné, tady už kombinuju fotky z mobilu a fotoaparátu a barevně se liší, např. 3. fotka od konce je mobilem a podobná 4. od konce foťákem.

[24]: Kdyby mě někdo chtěl zahřívat, pak možná ano :-).
Jednou v životě (asi před 10 lety) jsme se nechali přesvědčit k nocování ve stanu v kempu ve Vlachovicích u rybníka Sykovec a přiznám, že ty dva dny na karimatce na tvrdé zemi mně úplně stačily :).

29 Miloš | Web | 16. dubna 2017 v 20:09 | Reagovat

[25]: Jestli myslíš ty červené soustředné kružnice, není to deštník, ale značka na kameni u vrcholu - někde mají modré kolečko, někde tyč, jindy kříž, ...
Dost to klame, protože výřezy v koláži mají různá měřítka. Teď mě napadlo, že bych někdy mohl zkusit zařadit hádanku, jak to dělá Čerf.

Medvědi mně nedávali spát, protože na Slovensku jsou chránění a je jich tam prý snad 1000. Naštěstí se žádný neobjevil.
Ale při týdenní turistice v Nízkých Tatrách jsme byli ubytovaní v obci Brusno, kde jsou lázně uprostřed lesů a lázeňští hosté se do lesa na vycházku vůbec neodvážili, protože huňáči si ho prý velmi oblíbili a asi by zpestřením jídelníčku o lázeňského hosta nepohrdli :-).

[26]: Medvědi jsou galantní k ženám, ale co my, chudáci?

[27]: No právě, medvěd je rychlejší běžec než člověk, umí lézt na strom i plavat, snad jedině kdybychom mu moc nechutnali, by nás mohlo zachránit :).

30 Gabi | 16. dubna 2017 v 23:46 | Reagovat

[29]: Nesmieš sa pritom stretnutú pos**ť. Lebo potom je to na.... Ale, v skupinách stretnutie s medveďom nehrozí. Medveď je bojko. Iba ak takýto exot: https://youtu.be/6-KaBAUmE1o.... ono sa to jednoducho povie, nesmieš sa báť, lebo on Tvoje feromony strachu cíti a potom je hrdina. Nesmieš robiť prudké pohyby. Je lepšie dať medveďovi o sebe vedieť, aby sa vám sám vyhol. On sa bojí viac ako vy a ked ho neprekvapíte, tak sa vám radšej vyhne.A ešte , manžel tvrdí, že fajčiari medveďovi smrdia, tak tých nežere.

31 Gabi | 17. dubna 2017 v 0:01 | Reagovat

[27]: Erik Ti to vysvetlí. :-)https://youtu.be/TTw88vt0ERw..sú to nádherné tvory

32 Gabi | 17. dubna 2017 v 0:03 | Reagovat
33 Miloš | Web | 17. dubna 2017 v 13:43 | Reagovat

[30]: Když sedím doma, teoreticky mám jasno, jak se nemám bát, ale v realitě nevím, jestli bych si na teoretické poučky vzpomněl :-)

[31]:[32]: Bylo to poučné, třeba to, že bychom se neměli medvědovi dívat do očí a raději se odvrátit, protože jinak by to mohl chápat jako ohrožení, vím, jen si říkám, co když medvěd má ukrutný hlad, myslí pak na něco jiného, než že potrava je na dosah?

34 Gabi | 17. dubna 2017 v 21:31 | Reagovat

[33]:Naši mackovia su vegetariani. My im dohovoríme, že turisti sa nežeru. Ale nesmiete im spásať ich "medvedí cesnak" - fantastická pochuťka teraz na jar, taktiež maliny a čučoriedky sú ich, tak nekradnúť !!! :D
Nechcem robiť reklamu na Tvojom blogu Erikovi Balážovi, ale jeho filmy o medveďoch a vôbec o slovenskej prírode sú zážitkom. Neviem či on má niekde aj svoju normálnu posteľ. Tichá a Kôprová dolina v Tatrach, neskutočný slovenský poklad ...lepšie je si pozrieť na jeho filmoch, a nechať tú divočinu divočinou a domácemu obyvateľstvu - divej zveri - potrebný kľud. ;-)

35 Ji Hei - Fotografie přírody | E-mail | Web | 18. dubna 2017 v 18:19 | Reagovat

Miloši, paráda :). Nádherný dokument a moc pěkné fotky. Ta fotka se sluncem ozářeným Pekelníkem se mi MOC líbí :). Na horské štíty je krásný pohled - takový výlet dá určitě fyzicky zabrat, ale stojí to za to :). Letní dovolenou na Slovensku mám výhledově v plánu, tak snad se mi jednou zadaří užít si to podobně jako ty :).

36 dinosaurss | Web | 18. dubna 2017 v 21:16 | Reagovat

Překrásné fotografie - tento typ fotografií mám osobně moc rád - myslím tedy takové ty krajiny a kopce. Nádhera. :-)

37 Bloud. Well Bloud. | Web | 19. dubna 2017 v 21:27 | Reagovat

Už aby Otyl dokázal koordinovaně a dlouho chodit, úplně jsi mě turisticky naladil!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama