DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Max Ernst - surrealista tělem i duší

17. ledna 2017 v 9:11 | Miloš |  Výtvarné umění
Život Maxe Ernsta (1891-1976) se nesl v duchu neustálého hledání a promítly se do něho i dějinné události 20. století. Narodil se v Brühlu na předměstí Kolína nad Rýnem, v německé uniformě se během 1. sv. války dostal na frontu, největší část života však strávil ve Francii, kam přesídlil začátkem 20. let.

V malířství byl samoukem, původně se na univerzitě v Bonnu zapsal na studium filozofie, dějin umění, literatury, psychologie a psychiatrie, návštěva azylových domů a pozorování uměleckých projevů duševně postižených lidí na něj ale silně zapůsobila a sám pak zkoušel malovat. Plně k malířství ho přivedlo osobní seznámení s německými expresionisty a tvůrci abstraktního umění. Stylově ho však nejvíc ovlivnila metafyzická díla Giorgia de Chirica z let 1911-1919, která se považují za počátek surrealismu, i když tento směr André Breton formálně vymezil v Surrealistickém manifestu až v r. 1924.

V Ernstově tvorbě se prolínají oba základní inspirační zdroje surrealistů: psychický automatismus (umělec se nechává vést intuitivním pohybem ruky) a sny, u Ernsta často děsivé, přírodu, která většinu lidí okouzluje svou krásou, viděl jako místo člověku nepřátelské, např. jako nehostinnou pustinu, les v jeho podání je neproniknutelný a temný a v obrazech se opakovaně objevují velké masožravé rostliny (kdo ví, zda tím nedal námět tvůrcům filmu Adéla ještě nevečeřela). Silnou inspirací mu byly ale i jeho četné milostné vztahy, byl 4-krát ženatý a ani manželství mu nebránila ve vyhledávání dalších. Obraz The Kiss (Polibek) je z r. 1927, kdy se ženil podruhé.



Po nástupu nacistů k moci byl s dalšími avantgardními umělci označen za autora "zvrhlého" umění (Göring i Hitler se snažili hromadit jen obrazy umělců tradičního stylu) a po obsazení Francie Německem v 2. sv. válce byl obviněn ze špionáže a uvězněn. Z vězení se mu podařilo dostat zásluhou sběratelky umění (a později 3. manželky) Peggy Guggenheimové a spolu pak odjeli do New Yorku. I když vztah neměl dlouhé trvání, přínosný byl alespoň v tom, že v Peggy Guggenheim Collection v Benátkách se podařilo shromáždit 40 Ernstových děl. (Pokud není uvedeno jinak, fotografie obrazů jsou právě odtud.)

Následující dva obrazy jsou v benátské galerii zavěšeny vedle sebe.
Attirement of the Bride (Oblékání nevěsty) ukazuje, že z živočišné říše na Ernsta nejsilněji působili ptáci, nevěsta má hlavu sovy a umělec sám sebe stylizuje do podoby jakéhosi vládce ptactva, kterému dal název Loplop (zde jej představuje postava se zeleným peřím a šípem v levé části obrazu). V pozadí obrazu a dlažbě je patrný vliv Giorgia de Chirica.


Název obrazu The Antipope (Antipapež) je metaforou nevěry. V církevním prostředí se jím rozumí papež, který se vzdálil konzervativnímu pojetí a oslabuje vliv církve (takovým pro mnohé církevní hodnostáře byl papež Jan Pavel II., který během svého pontifikátu navštívil 104 zemí a byl populární jako hvězda show businessu, podle konzervativců se papež má ale zdržovat výhradně ve Vatikánu a proti Benediktově návrhu ho kanonizovat silně protestovali). Na obrazu Antipapež se Ernst objevuje vpravo s koňskou hlavou, vedle něj je manželka Peggy Guggenheimová, uprostřed její dcera Pegeen a vlevo nová milenka, malířka Leonora Carringtonová, s níž Ernst trávil hodiny jízdou na koních, proto symbolicky i její hlava má koňskou podobu.

Paní Peggy se však rozpadem manželství s Ernstem nejspíš příliš netrápila, pro ni také nebylo jediným a podle vzpomínek se ve svém bohémském životě vyspala s tisícovkou mužů.
Ernst se ještě v USA oženil počtvrté a po 12 letech v zámoří se natrvalo vrátil do Francie.

V rozpoložení nejistoty v osobním i profesním životě (odchod z Evropy do neznámého prostředí USA) namaloval také Solitary and Married Trees (Osamělé a manželské stromy). Jsou vystaveny v Madridu, v Museo Thyssen-Bornemisza.



Úzkost člověka v těžké situaci přeneseně vyjadřuje i Napoleon in the Wilderness (Napoleon v divočině) z Museum of Modern Art (MoMA) v New Yorku.



Obraz 33 Little Girls Set out for White Butterfly Hunt (33 děvčátek se vydalo na lov bělásků) z madridského Thyssen-Bornemisza je v Ernstově díle netypický, změtí různobarevných bodů je blízký obrazům pointilistů.

Příkladem nepřátelské přírody je obraz Garden Airplane Trap (Zahrada - lapač letadel). Katastrofu nezpůsobí chyba pilota, technická porucha, ale "masožravá" zahrada.



Z raného období umělce (z r. 1924) je dílo Woman, Old Man and Flower (Žena, stařec a květina) z MoMA v New Yorku. Stařec se obvykle chápe jako symbol moudrosti, žena sexuální přitažlivosti a květina snad jako prostředek se k ní přiblížit :).
Zde se Ernst stylově podobá Salvadoru Dalímu, také se s ním znal a společně se pak podíleli na Buñuelově filmu Zlatý věk.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch | Web | 17. ledna 2017 v 9:49 | Reagovat

Surrealisty já rád.
Díky za článek, potěšil jsem se a pokochal.

2 Bloud. Well Bloud. | Web | 17. ledna 2017 v 12:38 | Reagovat

To by ze mě taky jednou mohl být malíř, uměleckých projevů duševně nemocných mám napozorováno....!:)

3 kouzelnakrajina | Web | 17. ledna 2017 v 13:06 | Reagovat

wau, nádherné obrazy :-)

4 Miloš | Web | 17. ledna 2017 v 13:18 | Reagovat

[1]: Já také, mám pocit, že surrealisté jsou poslední, kteří opravdu uměli malovat a přitom jejich obrazy svou fantazií jsou nepřekonatelné.

[2]: Také ti to jde, tvé kresby na blogu, už jen grafický symbol velblouda, jsou kouzelné.
Mně by se líbilo stát se malířem přes množství milostných vztahů, ale když jsem to dotáhl jen k jednomu manželství, nemám šanci :)

[3]:Líbí se mi také, snad ještě někdy další malíře tohoto stylu přidám. Jen těch trochu slušnějších fotek moc nemám. Tady jsem 3 raději vynechal.

5 TlusŤjoch | Web | 17. ledna 2017 v 13:23 | Reagovat

[4]:
Přesně tak.

6 signoraa | Web | 17. ledna 2017 v 13:40 | Reagovat

Moc děkuji za článek, kterým jsem si prohloubila vědomosti o surrealistech. Takhle podrobný článek o Maxu Ernstovi vítám. :-)
Mám surrealisty ráda, od mládí miluju tvorbu Františka Muziky.

7 Axina | Web | 17. ledna 2017 v 15:49 | Reagovat

Váhala jsem, zda dát komentář k tomuto článku. Vyrozuměla jsem, že jsou tací (včetně Miloše), kteří mají surrealismus rádi.
Já nikoliv. Možná je to můj nedostatek (je mi známo, že surrealismus je uznávaný umělecký směr), ale já si připadám při pohledu na jeho výtvarná díla jako děcko, které cítí potřebu bezelstně reagovat na císařovy nové šaty...
Přiznávám, že některé obrazy např. S. Dalího jsou překvapivé, ale nikdy mne nepovznášejí. Spíš mne nutí představovat si, jaké běsy s autorem musely cloumat.
Vraťme se k Maxovi Ernstovi.
- Co to za obraz, když k němu potřebuji vysvětlivky? (Oblékání nevěsty, Antipapež, 33(!) děvčátek se vydalo na lov bělásků)
- Napolen v pustině. Jaká pustina? I kdyby ta žena byla jen sochou, vždyť je tam voda i život.
- Žena, stařec a květina. Kde je ta květina...? Napadá mne jen, že je stařec možná vegan.

Nejblíž je mi komentář Blouda. Well Blouda. Zdá se mi, že ta surrealistická díla jsou především dobrým materiálem pro analýzu jejich duševně nemocných autorů.
Zkrátka surrealismus není můj šálek kávy. Poněkud mne znepokojuje, že mám zřejmě v oblasti malířství stejný vkus jako Hitler a Göring!

8 Miloš | Web | 17. ledna 2017 v 16:15 | Reagovat

[5]:[6]: Vidím, že je nás víc :)

[7]: Axino, je zcela přirozené, že každému se líbí něco jiného, já jsem třeba nepřišel na chuť kubismu a abstraktnímu umění geometrických vzorů.

"Wilderness" - přemýšlel jsem, jak to přeložit - "wild" je divoký, proto se nabízí "divočina", pod ní si ale přestavujeme spíš neproniknutelnou džungli. Dalšími významy jsou "poušť" a "pustina", např. v Dějinách umění 10 je obraz uváděn pod názvem "Napoleon v poušti", poušť tam ale vidět není, proto jsem použil "pustinu", protože to už není tak striktní jako nekonečná písečná krajina. Námitka, že je tam voda (i zeleň) je případná, proto jsem to opravil na "divočinu". Díky za upřesnění a názor.

Výklad ale potřebují i klasické obrazy z doby gotiky, renesance a baroka, hodně se jich odkazuje na biblické a mytologické příběhy a bez nich jsou nesrozumitelné také.

9 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 22:02 | Reagovat

Mám ráda fantasii, ale ne takovou, ke které musí být výklad a navíc je deprimující. Detaily některé jsou možná čitelné, ale dala bych je "k čemu patří". Také mám pocit, jako by podobné obrazy maloval člověk duševně nevyrovnaný. V tomto jsem asi konzervativní. Obraz nemusí být jako fotografie, ale mám ráda třeba obrazy Renoira a pod.

10 Axina | Web | 17. ledna 2017 v 22:41 | Reagovat

Až po komentáři [9]: jsem si uvědomila, že jsem před lety dala na YT video, které jsem vytvořila z jedné, mně zaslané prezentace. Na obrazech nejsou deprimující scény, jen snové vize. Však se také malíři Jackovi Yerkovi přezdívá "malíř snů". Prostě není surrealista jako surrealista.
Tady je odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=7PnjRl_ZKwo

11 Iris | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 10:22 | Reagovat

Přiznám se, že tohle není můj vkus.

12 Lukas | Web | 18. ledna 2017 v 17:23 | Reagovat

[3]: ano, i na mne učinila výše uvedená obrazová galerie velice dobrý dojem

...a i život pána Maxe vypadá více než zajímavě (to je "bez diskuzí") :-|

13 Čerf | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 22:19 | Reagovat

Mně se obrazy Maxe Ernsta velmi líbí. Ale překvapuje mě, že Oblékání nevěsty visí v Benátkách, protože to byl jeden z obrazů legendární výstavy ze sbírek Guggenheimovy nadace, která se konala v Praze v roce 1988. Tehdy jsem před ním strávil slušný čas :-)

[7]: I když jsem nadšeným fanouškem dobrých surrealistických děl, přesto mě těší, že umíš říct: "Bože, co to je, tohleto?" U mě to totiž kdysi bylo podobné, jen jsem se postupně přestal snažit tahle díla vnímat rozumem a nechávám je na sebe jen emocionálně působit (a je fakt, že originály dokážou působit docela jinak než jejich zmenšené a často zkreslené reprodukce). Někdy je to děs, jindy krása, jak kdy. Ale vždycky je to pro mě dobrodružství, takže bych se na výstavě "kvalitního zvrhlého umění" tetelil blahem :-).

14 Miloš | Web | 18. ledna 2017 v 23:50 | Reagovat

[9]: Impresionisty mám vedle surrealistů nejradši a Renoir je mezi nimi jedním z mých nejoblíbenějších. Asi bych z fotek jeho obrazů také něco složil.

[10]: Axino, díky za skvělý obraz, zpočátku mně malíř stylem spíš připomínal styl naivního umění, ale se fantazie natolik rozvinula, že to už byl koncert surrealismu.

[11]: Možná kdyby fotky byly lepší a výběr byl reprezentativnější.

[12]: Jeho život by si zasloužil zfilmování.

[13]: Na výstavě jsem také byl a mám i její katalog Poklady moderního umění ze sbírek Guggenheimovy nadace. Reprodukce v něm opravdu je. Dnes ale je součástí Peggy Guggenheim Collection Benátkách a je i v jejím průvodci, který také mám. Solomon R. Guggenheim, který vybudoval museum v New Yorku, známé i originální architekturou, byl strýcem Peggy (její otec zahynul na Titanicu) a dědicové mohli z piety k Peggy a jejímu exmanželovi Ernstovi jeho obrazy sloučit do většího souboru. To je ale jen můj dohad.

15 Miloš | Web | 18. ledna 2017 v 23:53 | Reagovat

[14]: ... skvělý odkaz ... (ne obraz)

16 Axina | Web | 19. ledna 2017 v 5:36 | Reagovat

Tak pro velký úspěch ještě jednou Jacek Yerka a jeho snové obrazy:
https://www.youtube.com/watch?v=yrMKY3EFJOQ
Video se s předchozím překrývá jen v několika obrazech.
Jinak - jsem si vědoma, že článek, který komentujeme, je o jiném malíři. Miloši, nenapíšeš článek i o Yerkovi?
Musím přiznat, že jeho obrazy mne oslovují. Na výstavu jeho děl bych šla, na výstavu obrazů Maxe Ernsta nikoli.

17 Miloš | Web | 19. ledna 2017 v 8:58 | Reagovat

[16]: Nádherné obrazy a příjemný hudební doprovod, Axino, díky moc za rozšíření obzorů. V návaznosti na Yerku se objevilo další video, pro změnu ruského surrealisty Vladimira Kushe https://www.youtube.com/watch?v=WgLiwWebz8M.
Já ale o něm (o nich) nic psát nemůžu, informace jsou výhradně tvé, vůbec jsem je neznal. Napiš sama, bylo by to pěkným tematickým rozšířením tvého blogu.
Mě nejvíc motivují vlastní fotky, bohužel u obrazů jsou většinou hodně špatné, v galeriích se nemůže použít blesk, jsou tam odrazy od světel a oken, pak musím stát z boku nebo ve větší vzdálenosti a zkusit zoom. Dnes bych fotil raději mobilem, na interiér je jednoznačně lepší.
Původně jsem chtěl psát o Dalím a Magrittovi, ale Dalího slavný obraz The Persistence of Memory nejenže má plno odlesků, navíc jsem pohnul rukou a je rozmazaný, zkrátka nepoužitelný.
Někdy také inspiruje výrazná událost, u Yosemitského NP to bylo zdolání kolmé stěny Dawn Wall Adamem Ondrou a hned byl důvod oprášit fotky v adresáři :)

18 Axina | Web | 19. ledna 2017 v 13:32 | Reagovat

Je úžasné, když bloger může dát ke svým článkům - ať už jsou o obrazech vystavených ve světových galeriích nebo o přírodních krásách národních parků - jen osobně (!) pořízené fotografie... :-)

19 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. ledna 2017 v 16:53 | Reagovat

[14]: Když jsme se nastěhovali do paneláku, do chodby jsme chtěli dát obrazy. Paní ředitelka, bydlící pod námi sehnala reprodukce obrazů francouzských impresionistů, dali jsme je zarámovat a visely na chodbě. Obraz nejmilejší - Milenci od Renoira nám ale někdo ukradl- z vedlejšího vchodu sousedka. Ale nemohli jsme jí to dokázat, odstěhovala se vzápětí. V dnešní době už jen pár obrazů visí, musely jsme zmizelé nahradit, takže na každém patře je něco jiného.

20 Sugr | E-mail | Web | 19. ledna 2017 v 18:20 | Reagovat

Kochat se na tvém blogu je mi vždy moc příjemné, děkuji ti za nejen krásnou podívanou. ;-)

21 Miloš | Web | 19. ledna 2017 v 18:29 | Reagovat

[18]: Je to ale zase omezující v tom, že u umělců hodně důležitých obrazů chybí a fotky jsou často nepovedené.

[19]: Milence od Renoira znám, originál mají v Národní galerii v Praze, pochází ze známé Kramařovy sbírky. Obraz je ale značně rozměrný, snad dvoumetrový, to se zloděj(ka) musel pronést.

[20]: Díky, já se zase kochám u tebe slovními artefakty :).

22 Elis | Web | 19. ledna 2017 v 22:55 | Reagovat

Surrealismus není moje parketa, ale přiznávám, že některé obrazy na mne přesto silně působí např. "Garden Airplane Trap" mne zaujal a dovedu si ho představit ve svém bytě na zdi... :-)

23 ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 20. ledna 2017 v 2:06 | Reagovat

úžasné

24 Joina | Web | 20. ledna 2017 v 6:39 | Reagovat

Téda tak tohle umění je pozoruhodné. Samouky taky obdivuji.
Nějaké obrazky stojí za zhlédnutí.

25 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 20. ledna 2017 v 20:08 | Reagovat

Opět zajímavý článek, Miloši :). Opakovaně jsem si prohlížela každý obraz  a nemůžu se zbavit pocitu, že na mě působí depresivně. Určitě je to ale hodně výjimečný zážitek, když taková díla vidíš na vlastní oči.
Dostáváš se na hodně zajímavá místa. Takové cestování člověka hodně obohatí, je to spousta vzácných zážitků a na tobě je vidět, že tím opravdu žiješ.. :).

26 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. ledna 2017 v 21:12 | Reagovat

[21]: Miloši, ta reprodukce byla zmenšená, zasklenná, zarámovaná, ale stejně krásná, jemná. Byla tady jedna paní, která "sbírala", asi do nového domu, co si stavěli obrázky, dokonce se jí zalíbil náš květinový stolek- takový ten retro tříramenný kovový nerez. Květináče nechala stát na zemi, jen si utrhla-dost necitelně- oplégry. Nejen nám. Jen co se odstěhovali,  "stěhování" věcí ustalo. My jsme se totiž na ty reprodukce skládali- společný majetek. ;-)

27 ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 24. ledna 2017 v 4:36 | Reagovat

krásné obrazy já raději romantismus

28 TlusŤjoch | Web | 25. ledna 2017 v 10:34 | Reagovat

Všechno nejlepší k Tvým jmeninám.

29 padesatka | E-mail | Web | 25. ledna 2017 v 13:29 | Reagovat

Maličko mimo mísu: Všechno nejlepší k dnešnímu svátku... :-)

30 Bloud. Well Bloud. | Web | 25. ledna 2017 v 17:37 | Reagovat

Také jdu s přáním!

31 Miloš | Web | 25. ledna 2017 v 21:01 | Reagovat

[22]: [23]: Už se opakuju, já naopak mám pro surrealisty (a impresionisty) slabost, pokud bych některý z těchto obrazů měl v originále, pro každý bych v bytě našel místo :).

[24]: U samouků je asi výhodou to, že "nenačichnou" řemeslnými postupy a nezničí tak svou originalitu.

[25]: Depresivnost jim asi zvraty v jeho životě.
Jitko, vždy si říkám, o kolik by to mohlo být lepší, umět fotografovat jako ty.

32 Miloš | Web | 25. ledna 2017 v 21:09 | Reagovat

[26]: Paní asi měla teorii, co je vaše/naše, to je moje :). Ještěže se odstěhovala.

[27]: Romantismus mám nejradši ve vážné hudbě 19. století.

[28]:[29]:[30]: Díky moc za hezká přání, jsem dojat.

33 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. ledna 2017 v 21:52 | Reagovat

Ať žije Miloš - ve zdraví těla i ducha. Doufám, že jste ty jmeniny oslavil- aspoň trošičku... :-)

34 vencisak | 3. února 2017 v 10:26 | Reagovat

Ernst je boží!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama