DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Kysucko-oravská lesná železnica - skanzen železniční přepravy

8. dubna 2016 v 8:46 | Miloš |  Věda a technika
Poté, co James Watt (1736-1819) zdokonalil první návrhy parního stroje Thomase Saveryho a Thomase Newcomena, kteří se inspirovali u Denise Papina, tvůrce známého hrnce, prvního parního válce a parní pumpy, bylo již možné je ve velkém využívat v těžkém průmyslu a způsobilo to průmyslovou revoluci. R. 1814 George Stephenson (1781-1848) sestrojil první parní lokomotivu s kotlem na uhlí a s tím přišel rozmach železničního spojení, které nákladní přepravou dále přispělo k rozvoji průmyslu, ale umožnilo i cestování napříč kontinenty a pomohlo také završit kolonizaci Severní Ameriky.

I když parní lokomotivy USA už dávno nebrázdí, i dnes je velmi působivé v nehostinných končinách nevadské pouště zčistajasna spatřit vlak s "nekonečným" počtem vagónů a z dobrodružných knih a filmů si vybavit, jak bílí kolonizátoři posouvali hranice dobytého území a Indiáni v marné snaze tomu zabránit vytrhávali koleje.



Na století páry se díváme jako na zašlou historii, cestující v tehdejších vlacích si představujeme jako dámy v koketních kloboučcích a pány s buřinkami a licousy, ale bez páry se neobejdeme ani teď, vděčíme ji za elektřinu z tepelných a jaderných elektráren, protože pára vzniklá ohřevem vody tlakem na lopatky turbín je roztočí a společnou hřídelí připojený generátor kinetickou energii turbíny elektromagnetickou indukcí přemění na energii elektrickou.

Parní lokomotivy jsou už především muzeálními exponáty, jedna krasavice stojí před nádražím v Přerově, někde však ještě na krátkých úsecích jako místní atrakce v letní sezóně nebo na vzpomínkových akcích jsou provozovány i teď, např. v Zittau, příhraničním německém městě, sousedícím s Hrádkem nad Nisou.



Příkladem historické železnice s parními (a později dieselovými) lokomotivami, určené pro přepravu dřeva, je Kysucko-oravská lesná železnica. Původně šlo o 2 samostatné tratě: 29 km dlouhá Kysucká lesná železnica vedla od pily v Oščadnici do údolí Chmúra a Oravská lesná železnica, která začínala ve stanici Tanečník, pokračovala k dřevoskladu Lokca (tato část má 23 km) a odtud dále až do Oravské Lesné (to už na plánku trasy, převzatého ze stránky železnice a naležato otočeného, není zachyceno). Na konci 20. let byly obě trati propojeny a s mnoha odbočkami celková délka dosáhla 110 km.


Trať je dost členitá a na spojovacím úseku mezi Vychylovkou (660 m n. m.) a nejvýše položeným místem Sedlo Beskyd (931) musí překonat převýšení 271 m, což je řešeno úvratěmi (na plánku naznačeny černými značkami, další dvě jsou ve stanicích), kde vlak zastaví a přes výhybku přejede na jinou kolej do protisměru, lokomotiva tak na některých částech trati vlak táhne a jinde tlačí.
Pro nerentabilitu byl provoz začátkem 70. let ukončen a trať byla z větší části rozebrána. Zásluhou nadšenců z lokomotivních dep r. 2007 byl znovu zprovozněn celý spojovací úsek a pro turistické vyjížďky je dnes přístupná 3,6 km dlouhá část od Tanečníku (815 m n. m.) k Sedlu Beskyd, která ale nezahrnuje žádnou úvrať. Železnice byla prohlášena za národní technickou památku a spravuje ji Oravské múzeum Pavla Országha Hviezdoslava.

V rámci turistické dovolené na Malé Fatře jsme sem také zavítali. Před příchodem k Tanečníku jsme minuli památník a několik staveb dřevěné lidové architektury, včetně dřevěné kaple.



Ve stanici už čekají dva vagóny (jeden dřevěný a otevřený a k němu "modernější" typ), zbývá ještě připojit dieselovou lokomotivu.



Součástí výletu je výklad sličné průvodkyně o historii železnice a kraji. Stará lokomotiva, mladá průvodkyně a krásná krajina - na co se dívat dřív?



Vlak asi na půlhodinu zastaví, kdy je možné se projít k dřevěné rozhledně s pěknou vyhlídkou do okolí.


K Vychylovce jsme pak došli pěšky a tam uviděli i čmoudící parní lokomotivu a mohli se v představách přenést do časů George Stephensona a kolonizátorů Severní Ameriky.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 9:20 | Reagovat

Krásné mašinky :-)

2 Jarka | Web | 8. dubna 2016 v 9:54 | Reagovat

Na čoudící mašinky si pamatuji ze svého dětství. Tenkrát to nebylo moc "čisté" cestování. Vzpomínám si, jak nás rodiče vyháněli od otevřeného okýnka, když se otočil vítr a kouř z lokomotivy šel přímo do vagonu. Parádní to bylo v noci. Ten kouř byl totiž plný rudě zářících jiskřiček. ;-)  :-D Tento tvůj výlet byl moc zajímavý. :-)

3 Fredy | Web | 8. dubna 2016 v 10:26 | Reagovat

opravdu nádherné fotky a ta lokomotiva je božží :-)  ;-)

4 King Rucola | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 10:28 | Reagovat

Velmi velmi zaujimavy clanok. Spomienky na zatvaranie okna pri vjazde do tunela, sadze, iskry, para, dym - pohadka detstva.

Dnes rano je to pre mna predovsetkym inspiracia s velkym "I"!!! Idem hned projekovat a necham si patentovat lietadlo na paru, na plyn a na bicyklovy pohon - v ramci setrenia imisii do ovzdusia. ;-)

5 stuprum | Web | 8. dubna 2016 v 13:48 | Reagovat

Muzeální kousky.

6 Robka | Web | 8. dubna 2016 v 16:06 | Reagovat

Tak to je krása! Jízda takovým historickým vláčkem musí být romantická a líbí se mi i ten pěší výlet do krajiny. Dnes je doba uspěchaná a člověk je rád, když se dopraví v co nejkratším čase z jednoho místa na druhé, a tak to působí jako pohádka.

7 annapos | Web | 8. dubna 2016 v 18:39 | Reagovat

Pěkné místo k žití.
Nevím jestli nekecám nesmysl, žít tam moc lidí asi nechce a nebude, přijedou-odjedou. Je to jako podívat se na hezký obraz a nekoupit.

8 TlusŤjoch | Web | 8. dubna 2016 v 19:48 | Reagovat

Století páry!

9 signoraa | Web | 8. dubna 2016 v 23:18 | Reagovat

Můj život byl spojený s železnicí už jen pro to, že jeden z mých dědů byl nádražák. Tvrdil o sobě, že je ajznboňák. :-D V dětství pod naším domem jezdívaly vlaky, s vyjímkou malých motoráčků pro osobní dopravu, na páru. Supěly do kopce a táhly náklad. Díky dědovi jsem znala i jednotlivé typy lokomotiv. Coby středoškolák jsem pravidelně putovala mezi domovem a internátem vlakem s parní lokomotivou. Za intrem vedla železniční trat'. V Praze jsem bydlela na Smíchově, jen kousek od nádraží.
Parní lokomotivy jsou pro mně synonymem
dětství a mládí. :-D
Výlet po Kysucko-oravské železnici byl určitě romantickou záležitostí. :-D

10 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 23:27 | Reagovat

Pěškný výlet, musím o něm říci v Kavárnš, tam máme lidi, kteří dělali na dráze. Lydie a Johanes, určitě je to bude zajímat. Já si parní lokomotivy pamatuji ještě moc dobře, jezdily kolem našeho domu a země se otřásala docela citelně, chvěla se i postel v podkroví domu a to bylo přes docela velkou zahradu od trati.

11 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 23:37 | Reagovat

[10]:Omlouvám se, neopravila jsem překlepy-ťukla jsem vedle, no. ;-)  [:tired:]

12 Čerf | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 8:23 | Reagovat

Páru jsem samozřejmě ještě zažil v normálním provozu, jako dítě jsem navíc bydlel poblíž trati, tak jsem v tomhle měl pré. Krajina v Malé Fatře vypadá moc pěkně a "mašinky" jí rozhodně přidávají na romantickém vzezření - jak při pohledu zvenku, tak i přímo z vlaku.

13 Akim | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 14:44 | Reagovat

Škoda, že nemáš kvalitnější foto té sličné průvodkyně. Její havraní vlasy a bujné poprsí deroucí se překotem z jejího dekoltu jsou slibnými a vábnými lákadly. ;-)  :-P  :-D

14 Miloš | Web | 9. dubna 2016 v 21:14 | Reagovat

[1]: Trochu větší hračky :)

[2]: Také si na ně pamatuji, mám dojem, že parní lokomotiva byla součástí rychlíku do Prahy. Kdyby tehdy  ekologové byli aktivní jako teď, asi by se k nim přivazovali :)

[3]:Strojvůdci však asi nebylo co závidět.

[4]: Letadlo na páru? Proč ne, uzavřené vrtule letadla se podobají lopatkám turbín, jen si moc nedovedu představit přikládání do kotle :-)

[5]: Ano, ale s praktickým využitím :)

[6]: Všechno tam má pohádkový charakter - lidová architektura, na loukách se pasou krávy, zurčí potůček a k tomu historické vláčky.

15 Miloš | Web | 9. dubna 2016 v 21:35 | Reagovat

[7]:Za chvíli se asi na vše mimo město budeme dívat jako na folklór. Věřím tomu, že mnoho dětí si myslí, že kráva je fialová, protože skutečnou neviděli.

[8]: Jak F. R. Čech do textu jedné odrhovačky napsal: "My máme parní stroj, úžasné síly zdroj" - pro lidi v 19. století to muselo být jako pro nás zaoceánský parník :)

[9]: To ses tam musela cítit jako v Ostravsko-karvínském revíru :-)
Můj děda byl strojvůdce a babička byla na to hrdá, protože to prý hodně znamenalo, určitě s takovými lokomotivami jezdil. Jenže zemřel přesně v tom roce, co jsem se já narodil, proto žádné nezprostředkované informace nemám.

[10]: Takový kolos byl hlučnější jak tank. Ale mnohem hezčí a dýchá z nich romantika.

[11]: Netřeba se omlouvat, mně se to stává hodně často, je jen škoda, že v komentářích (na rozdíl od článků) už nemůžeme nic opravit.

[12]: Romantika je přiléhavé označení, mají tam sice i jízdní řád, ale vlak myslím jede, jen když se sejde víc než 10 lidí :)

[13]: Průvodkyně byla velmi sexy, ale neodvážil jsem se ji vyfotografovat přímo, zamaskoval jsem to záběrem lokomotivy :-)

16 Intuice | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 9:43 | Reagovat

Pěkné mašinky párovky. Má to své kouzlo. Víš, jaká to musela být atrakce ve své době, když se vynořila za lesem? :-)

17 Iris | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 12:48 | Reagovat

To vypadá velmi lákavě :-)

18 Gabi | 10. dubna 2016 v 14:12 | Reagovat

Jeje .." moje" Kysuce a "moja" Orava. Zaľúbené to kraje. Mám v tej oblasti veľa svojich  hriechov a veľa priateľov. S jednými som strávila v Oščadnici minulý víkend spojený s výcvikom psov v Korni.
Oščadnica je vraj najdlhšia dedina v strednej Europe- 17 km. Je naozaj dlhá. Potrebovali by tam vlastnú MHD. Je tam síce aj veľa roztrúsených lazov. Na Veľkú Raču radi chodievali lyžovať moji synovia. Radšej ako do Fatry , nebolo to ešte tak vychýrené stredisko, bolo menej ľudí na vleku a všetko lacnejšie.
Na tých kopcoch rastú fantastické čučoriedky. Jedna pani sa mi za malú službu zavďačila kompótmi z nich - to boli čučoriedky akoby práve strhnuté z kríka. Práve včera som zjedla posledný. Tá božská chuť ... :-) A taktiež je to vychýrená hubárska oblasť. Dostávam od priateľov pravé hríby.
Dúfam, že sa Ti v tom kraji páčilo. Mne sa páči veľmi, hoc zima je tu tuhá. Prepáč za reklamu Krausovi, ale toto vystihuje Kysuce : :D https://youtu.be/e7sapA36szE

19 Frypat | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 15:50 | Reagovat

Pamatuji si z jedné historické jízdy, jak do vagonu otevřenými okny vlétl kouř a všem se změnila barva oblečení :-D  Ale zážitek to byl krásný :-)
Cesta otevřeným vagonem v lesnaté krajině musela být taky dobrým zážitkem :-)

20 Gabi | 10. dubna 2016 v 21:57 | Reagovat

Ak niektorí po Milošovom výbornom článku zatúžite spoznať bližšie  Kysuce, nemali by ste minúť tieto rarity http://www.regionkysuce.sk/sk/zaujimavosti-z-regionu-kysuce/prirodne/152-kamenne-gule-v-megonkach
a rovnako http://www.dobrodruh.sk/historicke-pamiatky/unikatny-orloj-v-starej-bystrici

Miloš, máš čierny bod, že si nedal vedieť a aspoň kávičku si so mnou dal, Ja mám u Teba dlžobu, rada by som sa revanšovala. Nevidel si na Kysuciach všetko, tak možno na budúce. Ja striedam Žilinu s Michalovcami, je čo vidieť na tej trase.

21 Miloš | Web | 11. dubna 2016 v 0:04 | Reagovat

[16]: To ano, ale slyšet už byla zdaleka :)

[17]: My jsme se také dali nalákat, i za těch 5 EUR (nebo kolik) to stálo za to.

[18]: My jsme zde byli týden a opravdu se nám tam moc líbilo, v Oščadnici jsme dokonce byli ubytovaní.
Na čučoriedky mám také velkou slabost, nedávno jsem koupil v Kauflandu sklenici kompotu a neotevřít ji mě stojí velké přemáhání :-)

[19]: V takovém vlaku hodně záleželo na směru větru, pamatuji si na to, stále někdo musel vykukovat z okna, aby při změně včas okno zavřel :)

[20]:Gabi, díky moc za odkaz na kamenné gule, zajímavé je, že "se nacházejí v městské části Milošová v blízkosti hranice s obcí Mosty u Jablunkova."
Že tu mám svou městskou část, vůbec nevím :-)¨
Orloj v Staré Bystrici, který přes název obce je zcela moderní, jsme také viděli a mám ho na fotkách, do nějakého článku ho určitě vložím. Ale v tvém odkazu jsou i velmi zajímavé informace a detaily. Díky za ně.
Až tam zase zavítáme, dám vědět :)
Příští neděli máme v plánu Čachtické Karpaty, na Slovensku se nám moc líbí.

22 Beatricia | Web | 12. dubna 2016 v 10:12 | Reagovat

Moc zajímavý článek i téma; ačkoliv je mi vzdálené, tak jsem se poučila a pozorně četla. Na mašinky je hezká podívaná. :-)

23 Janinka | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 20:02 | Reagovat

Zrovna minulý rok v létě jsem si říkala, co je to v Žitavě za zemětřesení a ejhle, za rohem se vyloupla parní lokomotiva :-D.

24 Hanka | E-mail | Web | 13. dubna 2016 v 15:40 | Reagovat

Parní lokomotivy, to byla romantika, Miloši, už jen ty zvuky vypouštěné páry! ;-)
Moc prima reportáž. Tohle by se líbilo mému sousedovi, ten je do mašinek úplný blázen. :-)
"Stará lokomotiva, mladá průvodkyně a krásná krajina" - to musel být super zážitek! :-D
Moc se mi líbí fotky, hlavně výhledy do krajiny, to je opravdu krása! :-)

25 Elis | Web | 14. dubna 2016 v 15:55 | Reagovat

Úžasné mašinky, mám je ráda, není sice nad moderní železnici a rychlovlaky, ale    jim chybí to kouzlo a romantika vláčků ze staré doby... :-)

26 Ludmilita | Web | 15. dubna 2016 v 13:28 | Reagovat

Skvelý balzam na dušu, na vláčiky mám totiž slabosť, sú také roztomilé :-D

27 Lisi | Web | 16. dubna 2016 v 17:16 | Reagovat

To je úplný návrat do minulosti. Moderní přístroje by se snad ani do té krajiny nehodily.

Nedalo mi to a během článku jsem musela přemýšlet, že dnes by tyto lokomotivy asi nemohly být povoleny kvůli emisím ;-)

28 Pižlík | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 16:47 | Reagovat

Přes léto tojně jezdí parní lokomotivy v německé příhraničí. Narazily jsme na ně v Oberwiesenthalu. Jinak také, když je nějaká akce, tak v muzeu v Lužné u Rakovníka. Byli jsme tam už několikrát. :-) Občas se mihne parní lolomotiva i na naší trati.

29 Sugr | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 21:05 | Reagovat

Jede jede jede mašinka!
Ty tvé články jsou tak překrásné, že určitě zase některý bude vyprán na titulku Blogu. :-)

30 Miloš | Web | 19. dubna 2016 v 20:45 | Reagovat

[22]: Mně je také vzdálené, ale ještě si ho pamatuji :)

[23]: Žitava/Zittau je pěkné městečko, měl jsem možnost v něm několikrát být a vzpomínám si, že v 90. letech tam lidi z Liberecka jezdili na nákupy, protože už tam byly hypermarkety, které jsme u nás ještě neznali.

[24]: Tam je opravdu krásně, jak píše Gabi, která kraj důvěrně zná, mašiny jsou taková šlehačka na dortu.

[25]: V rychlovlaku jsem jel jen jednou - v Šanghaji rychlovlakem MAGLEV, který zrychlí až na 430 km/hod, ale pohled ven je trochu nepříjemný, protože z té rychlosti se tají dech při představě, co by se mohlo stát při havárii.
Ale pamatuji si právě z muzea, které k němu mají zřízené a kde srovnávají princip vlaků založených na magnetické levitaci (odtud MAGLEV) s kolejovými vlak, že vlaky jezdící po kolejích mohou vzhledem k tření vyvinout maximální rychlost 360 km/hod. Ale i to je dost.

31 Miloš | Web | 19. dubna 2016 v 20:57 | Reagovat

[26]: Roztomilé, pěkně odfukují jako zápasníci sumo :)

[27]: Ekologům se z té parní romantiky  musí ježit vlasy na hlavě :-)

[28]: Já jsem je viděl v Zittau, myslím, že jezdí na trati do Oybinu, dalšího pěkného německého městečka, které lemují výrazné skály, a je tam zřícenina katedrály s reliéfem Karla IV.

[29]: Já bych chtěl být strojvůdcem takové mašinky a házet lopatou uhlí do kotle.
Výběr do panelu se řídí potenciálem vyvolat vzrušenější diskuzi, a to asi mašinky nebudou :-)

32 Elis | Web | 21. dubna 2016 v 11:02 | Reagovat

[30]: Rychlost je závratná, myslím, že by i pro mne byla nepříjemná, nevím jestli bych do něj vlezla, měla bych určitě obavy z nehody, oceňuji hlavně  úsporu času, ale už to není ta romantika jako ve vláčku a to je škoda, vše co je super moderní působí chladně a studeně...

33 King Rucola | E-mail | Web | 25. dubna 2016 v 6:08 | Reagovat

[9]: Moj plzenacky dedko bol tiez "ajzenbonak". Moc som si ho ale neuzil, ale pamätam sa, ako babicka a moja mama, jeho dcera, na neho "nadavali": "Typicky ajzenbonak! Vzdy musi nastupovat len do sa uz pohybujuceho vlaku!" On skutocne aj v jeho rokoch vedel prefektne nastupovat, naskakova na tie - vtedajsie - stupienky vagonov, ked sa vlak uz pohol...

Fakt, takyto clanok a hned kopa spomienok na detstvo, sranda...

34 Helena | E-mail | Web | 29. dubna 2016 v 21:04 | Reagovat

Určitě nostalgický zážitek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama