DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Zlín (1) - Baťova vila (v adventním čase)

23. prosince 2015 v 10:37 | Miloš |  Architektura
Tomáš Baťa (1976-1932) natolik žil podnikáním v obuvnickém průmyslu, že chtěl být i v soukromí své továrně co nejblíž, a proto r. 1909 zadal vizovickému staviteli Františku Novákovi zakázku postavit vilu na pozemku v jejím sousedství. Vila se sice podle Novákova projektu začala stavět, buď ale Baťu rýsující se podoba příliš nenadchla, nebo s úspěchem své firmy dospěl k poznání, že si může dovolit honosnější sídlo, výstavbu přerušil a oslovil významného architekta Jana Kotěru (1871-1923), působícího na pražské Akademii výtvarných umění. Kotěra změnil vnější i vnitřní tvar vily, navrhl dvě nadzemní podlaží (první patro a podkroví), z obou stran nechal přistavit altány, podél průčelí pergolu a na střechu malou věž s vyhlídkovým ochozem, byty situoval do prvního podlaží a přízemí pojal jako společenskou část, centrální hala sloužila pro přijímání hostů a byla zde i jídelna se zimní zahradou, místnost s kulečníkovým stolem a dámský salon.


V Kotěrově díle je Baťova vila uváděna jako příklad syntézy neoklasicismu (vnější řešení) a anglických rodinných domů (v uspořádání interiéru).


Po tragické smrti Tomáše Bati při leteckém neštěstí ve vile až do r. 1946 žila jeho manželka Marie s rodinou, po její emigraci byla vila znárodněna. Další využití vily bylo hodně pestré, sloužila pionýrům, kroužkům chemiků, modelářů a rybářů a dokonce i úřadu pro hospodaření se zemědělskými výrobky. V 90. letech ji v restituci získal Tomáš Baťa mladší (1914-2008), dnes v ní sídlí jím založená Nadace Tomáše Bati.



Vedle vily a obchodů restituoval i obuvnické závody (po znárodnění pojmenované Svit), ty však nechal zkrachovat a zachoval jen provoz malé výrobny v Dolním Němčí.

Celá restituce i nabytí majetku zakladatele obuvnického impéria v zahraničí Tomášem Baťou mladším je předmětem soudních sporů s rodinou Jana Antonína Bati (1898-1965), nevlastního bratra Tomáše Bati (jejich otec se po ovdovění znovu oženil a J. A. je z druhého manželství). V trezoru Tomáše Bati byl po jeho smrti nalezen dokument, podle kterého veškerý majetek firmy za 50 milionů prodává svému bratrovi. Jan Antonín firmu i město Zlín dále pozvedl, postavil např. Baťův památník (dnes Dům umění), známý 77,5 m vysoký mrakodrap, vybudoval 52 km dlouhý vodní kanál a dále expandoval v zahraničí. Od r. 1939 žil v exilu a z USA nakonec natrvalo přesídlil do Brazílie. V podivném procesu v r. 1947 byl v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení "za kolaboraci s fašistickým Německem", protože "se během války nepřihlásil k odboji a k Benešově exilové vládě". To bylo ale nemyslitelné, protože nacisti by se pak pomstili zaměstnancům obuvnických závodů. Jan Antonín svůj postoj projevil neokázale, exilovou vládu významně finančně podporoval pod pseudonymem.
Odsouzení strýce povzbudilo Tomáše Baťu mladšího, který se pak začal soudit, že jeho otec Janu Antonínovi majetek nepředal, ale jen svěřil do správy. Kromě Holandska tomuto výkladu soudy uvěřily a Jan Antonín o majetek svého bratra přišel. I tak se v zahraničí uplatnil, v Brazílii postavil několik měst a země mu vděčí také za most přes řeku Paraná, byl navržen i na Nobelovu cenu míru.

Těžko soudit, kdo měl ve sporu pravdu, ale ve Zlíně mají jasno. Tomáš Baťa mladší na rozdíl od jeho otce a strýce ve Zlíně nic nevytvořil, po zakladateli Tomáši Baťovi pojmenovali hlavní třídu, s ní souběžná nese jméno Jana Antonína Bati a oba mají ve městě sochu (Tomáš je v popředí, Jan Antonín vzadu). Po dlouhodobém úsilí potomků byl Jan Antonín r. 2007 v ČR konečně rehabilitován (na Slovensku dosud ne), ti se ale přesto žádného majetku u nás nedomohli.


Ale vraťme se ještě k vile a jejímu okolí. Původní úpravy zahrady navrhl architekt František Thomayer (1856-1938). Bohužel vzaly za své, když pozemek v 80. letech protnula nová čtyřproudá silnice. Část zahrady, která dnes vilu obklopuje, je postupně osazována dřevěnými sochami.


Zbývající části na druhé straně silnice je věnována mnohem menší pozornost, vede přes ni blátivá cesta a občas tam stává kolotoč. Vyhledávanější je strana s vilou, a to i proto, že v jejím bezprostředním sousedství se rozkládá nákupní středisko Čepkov.

Nakonec se můžeme podívat i dovnitř vily. Vitráže za zábradlím v prvním patře jsou dílem Františka Kysely.



Na obrazech je Tomáš Baťa a jeho manželka Marie.


A zde je busta Tomáše Bati s portrétem jeho syna ve vysokém věku, jak ho známe z polistopadových návštěv.


Autora následujícího obrazu neznám, myslím, že je ve vile novým přírůstkem.


Loni i letos jsem zde byl na adventním koncertu barokní hudby. Základ vystupujícího hudebního tělesa Academica Musica Zlinensis tvoří pedagogové Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dříve hráli ve třech (na flétnu její první děkan a na kytaru profesorka z téže fakulty), letos se složení rozrostlo o dva další flétnisty, houslista je docent z FEI VŠB-TU v Ostravě.


Program loňského koncertu tvořily výhradně skladby zahraničních autorů, letos vedle úvodního Preludia Te Deum, které složil Marc-Antoine Charpentier (1634-1704) a pamětníci ho znají jako znělku Eurovize před sportovními přenosy ze zahraničí, zazněly mimo jiné i skladby našich autorů Jana Zacha a Františka Kramáře.


(Zámek v předchozím videu je Drottningholm, sídlo švédské královské rodiny nedaleko Stockholmu.)

Barokní skladby se střídaly s moderním scénickým tancem skupiny Dancing People.


Pro představu alespoň jedna ukázka z YouTube.


Po koncertu jsme ještě zašli na občerstvení do Vědeckotechnického parku UTB vedle FAI, který stojí na kopci nad Baťovou vilou a odkud (stejně jako z FAI) je pěkný náhled na Zlín. Výrazně osvětlená budova je Baťův mrakodrap.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. prosince 2015 v 10:57 | Reagovat

To je velice zajímavé, protože k Baťovi máme docela díky rodičům blízko. Oba moji rodiče byli u Bati zaměstnáni a dokonce jsme až do tatínkovy smrti, kdy byla maminka již dlohodobě nemocná, bydleli v jednom z Baťových dvojdomků. O tom jsem už na svém blogu psala. Nyní jsem se díky Otavínce dostala ke koupi  knihy  Josefa a Petra Englišových o Baťovi: Letadlem kolem světa. S Janem A.Baťou za světovýcm obchodem z r. 1937. Je krásně provedená, s mnoha fotografiemi z té doby a dokonce podpisem  P.Engliše. Věnuji ji nejstaršímu synovi, protože se  zabývá historií  nejen naší rodiny.
K Baťovi jen tolik: Uměl skloubit podnikání se starostí o zaměstnance nejen v bydlení, ale i školy a školky byly vždy natolik blízko, že zaměstnanci měli vše po ruce. Bydleli jsme ve Zruči nad Sázavou a vím- pamatuji si, že mezi školou a domky bylo sportovní hřiště nejen pro školáky, ale mohly tam běhat i děti, vedle obchodního střediska bylo hřiště, kde hrávali zaměstnanci- mužstvo fotbal (můj tatínek byl dokonce kapitánem nějakou dobu) pod obchodním střediskem v suterénu byly ordinace lékařů. Prostě perfektní služby.

2 TlusŤjoch | Web | 23. prosince 2015 v 11:07 | Reagovat

Tady je vidět, co všechno dokázali komunisté rozhasit...

3 VendyW | E-mail | Web | 23. prosince 2015 v 11:36 | Reagovat

[2]: Naprostý souhlas. Ještě že nerozhasili i tu vilu. Taky jí mohli rozparcelovat na malé byty ....

4 VendyW | E-mail | Web | 23. prosince 2015 v 11:39 | Reagovat

[1]: Jeho systém podpory a studia zaměstnanců byl taky dokonale propracován. Dokonce už ve 20. letech vytvořil vizi propojení všech velkých českých měst dálniční sítí plus napojení na zahraniční. Výborná je jeho kniha Budujeme stát pro patnáct miliónů..... ty jeho vize z velkou slávou nejen oprášili komunisté s tím že to jsou jejich nápady, ale vlastně skoro všechno z toho co on už tenkrát pro lidi chtěl se ještě neuskutečnilo nebo se to teď začíná teprve nějak brát v potaz....

5 Jarka | Web | 23. prosince 2015 v 13:06 | Reagovat

Miloši, to byl další tvůj nesmírně zajímavý článek. Baťovu vilu jsem neznala, teď už bych ji, mezi jinými, poznala a jsem ráda, že jsi nakoukl i dovnitř, na to jsem byla moc zvědavá. :-) Adventní koncert byl jistě krásný! :-)

6 Miloš | Web | 23. prosince 2015 v 17:25 | Reagovat

[1]: Baťovo počínání bylo obdivuhodné, nejen podnikání, ale i to, že myslel "na své lidi" v sociálních záležitostech a vypěstoval v nich hrdost na firmu.

V profilu Jana Antonína Bati jsem si přečetl, že byl velký cestoval, podnikl i cestu kolem světa, a to mu asi také pomohlo otevřít oči a inspirovat se v pracovních záměrech.

Protože se do Zlína několikrát za rok dostanu pracovně, zdá se mně, že Baťův duch tam stále žije a město všestranně vzkvétá. Jediné, co mu trochu chybí, je, že leží mimo hlavní dopravní tahy, nevede k němu dálnice a není tam ani dobré spojení vlakem.

[2]: Ale zase stvořili Čubu :-)
Stačilo otevřít dveře a hned mohl k zemědělství přidat prodej počítačů z Taiwanu :)

[3]: Anebo ji mohl dostat za věrné služby nějaký tajemník z UV, třeba Milouš Jakeš, ten prý u taky Bati pracoval a vlastně by si to zasloužil :-)

[4]:"Budujeme stát pro patnáct miliónů" - hezký název, to si pak politici(myslím, že z ČSSD) vypůjčili a vyrukovali s programem pro dolních 10 milionů, když už se Slovensko odtrhlo.
Stejně by bylo ale zajímavé vidět, co by vymyslel dnes, když obuvnický (a také oděvnický) průmysl dusí levná konkurence z Číny.

[5]: Vila je opravdu zajímavá a esteticky na výši, není to žádný hrad ve stylu dnešního podnikatelského baroka. Jestli se někdy do Zlína dostaneš, vila je nedaleko autobusového nádraží, ne víc než 300-400 m.
Je přístupná i v rámci organizovaných akcí http://batova-vila.cz/nadace-poskytuje/prohlidky-batovy-vily/, možná, že se pak dá dostat i obytné části, ale já ji znám jen přes koncerty v hale v přízemí.

7 Beatricia | Web | 23. prosince 2015 v 18:17 | Reagovat

Ve Zlíně jsem byla, ale ve vile ne. Moc hezky jsi to zdokumentoval.
Přeji ti krásné prožití Vánoc v dobré náladě a spokojenosti a do nového roku -  plnou parou vpřed s optimizmem ve zdraví a pohodě. ☼☼☼

8 Frypat | E-mail | Web | 24. prosince 2015 v 1:08 | Reagovat

Díky za další zajímavý článek :-) Ze Zlína znám pouze hřbitov a zoo,ale městem jsem několikrát projížděl a mám ho v plánu časem pořádně prozkoumat ;-)
Přeji ti krásné a pohodové svátky vánoční :-)

9 Čerf | E-mail | Web | 24. prosince 2015 v 1:36 | Reagovat

Tak tomu říkám jemné architektonické dotvoření a vyladění zahrady: výstavba čtyřproudové silnice určitě prospěje každé zahradě! :-) A jako emeritní chemik oceňuji docela pěkné prostory pro chemický kroužek :-).

10 Krutomyval | Web | 24. prosince 2015 v 8:15 | Reagovat

asi se budu muset nechat nekym namalovat. pac co by jednou pak viselo v Krutomyvalove vile??

11 Miloš | Web | 24. prosince 2015 v 10:16 | Reagovat

[8]: Pro tebe bude Zlín zlatá žíla, nebudeš vědět, kam dřív :)
Patriku, díky, já Ti přeji příjemné a pohodové prožití vánočních svátků, veselého Silvestra a v novém roce vše nejlepší a hodně fotografických úlovků.

[9]: Ještěže chemici při svých pokusech vilu nepodpálili :-)
Silnice nemá chybu, jejím bonusem je i pěkná zvuková kulisa :)

[10]: To je dobrý nápad, ale měl by sis vilu nechat navrhnout pořádným architektem, někým jako byl Frank Gehry, pokud tedy ji už nemáš :-)

12 Van Vendy | Web | 24. prosince 2015 v 19:18 | Reagovat

Pěkný výlet do Zlína, Baťa je zajímavá osobnost, trochu zprofanovaný minulým režimem, ale když vezmu v potaz, co vybudoval a taky že zařadil do svého programu bydlení pro zaměstnance, to mě dost fascinuje - v dnešní době nic takového nevidět (určitou solidárnost k firmě podporoval prý v Americe Ford - líp je platově hodnotil a samozřejmě nenápadně tlačil k tomu, aby si kupovali jeho auta, snad za výhodnější cenu, někde jsem to četla). S těmi sociálními baťovskými byty jsem někde četla, že nájemníci, nebo spíš nájemnice, byly nakvašeny, že paní Baťová chodila občas na inspekce, braly to jako vlezlost - ale když se vezme v úvahu, co dokázali odbudovat třeba Romové ve svých přidělených bytech, bez jakékoliv kontroly, tak se nedivím, že se starala, jestli jsou ty byty v pořádku. Nojo. Nevím teda co je na tom pravdy, buď to padlo v nějakém pořadu, nebo jsem to někde četla.
Vila se mi docela líbí, přívětivý "domek" a pokud sloužil po znárodnění jako místo pro děti a různé kroužky, tak nebyla tak nejhůř využita.
Zaujala mě také osobnost Jana Antonína, zdá se, že oba bratři byli nadaní, i když každý v jiném oboru. I když byli nevlastní.

13 Van Vendy | Web | 24. prosince 2015 v 19:29 | Reagovat

P.S. ještě mě zaujalo i to taneční vystoupení, měli k tomu i zajímavou hudbu a vážně jim to šlo dobře, uměli! Taky mě zaujal ta klasika, tuhle znělku jsem děsně dlouho neslyšela... staronové připomenutí.
A děkuji i za tvůj názor na tzv.evropské hodnoty, zřejmě se v mnohém shodujeme. :-)
Také přeji hezké vánoční svátky, pohodu a užívání si dne. :-)  :-)

14 Akim | E-mail | Web | 24. prosince 2015 v 19:54 | Reagovat

Inu, je to pěkná chaloupka. :-P  :-D  :-D  :-D

15 Sugr | E-mail | Web | 25. prosince 2015 v 7:48 | Reagovat

A já si říkám, že jsou zpěváci bosí! :-D
Ale už je mi to jasné, jsou to tanečníci... Děkuji ti Miloši za krásnou reportáž a přeji Ti krásné svátky, veselého Silvestra a šťastné vykročení do roku 2016! :-)

16 pizlik1 | E-mail | Web | 25. prosince 2015 v 13:52 | Reagovat

Ve Zlíně se narodil můj manžel, občas tam jezdíme a on mi ukazuje, kde co je. Znám Jižní svahy, Díly, Prštné. Vždycky se naštve, když mu říkám, že jedeme do Gottwaldova. :-)

17 Elis | Web | 25. prosince 2015 v 15:33 | Reagovat

Moc hezký článek i fotografie, Zlín znám,  máme tam rodinu, je to krásné město, ale o vile jsem nevěděla téměř nic a jsem ráda za všechny informace... Miloši, přeji ti krásné svátky, určitě si nezlobil a dostal si plno dárků a do Nového roku hodně zdraví štěstí a lásky... :-)

18 Katka | E-mail | Web | 25. prosince 2015 v 16:17 | Reagovat

Ve Zlíně jsem byla jednou, celou dobu jsme se potulovaly s kamarádkou v areálu bývalé továrny,připadaly jsme si jak v jiném světe,  byly jsme i v mrakodrapu a hlavně v muzeu. Ještě nikdy jsem v jakémkoliv muzeu nebyla tak dlouho a tak pozorná. Na podobných principech pracoval ve své továrničce se svými zaměstnanci můj děda. Nevím, jestli byl TB jeho vzorem nebo se tenkrát prostě tak s lidmi jednalo, ale je to jako z "pohádky". Teď mám na stolku knížku Evžena Eredélyiho Baťa - švec, který dobyl světa. Zatím jsem přecetla předmluvu (i ta stojí zato) a pár stránek....Škoda, že se Baťovy principy nevyučují třeba ve škole a nedbá se na jejich dodržování....jsou prosté, jednoduché, srozumitelné, lidské a účinné. Ráda bych se do Zlína podívala znovu, vilu jsem neviděla. Je přístupná veřejnosti?

19 Miloš | Web | 25. prosince 2015 v 17:09 | Reagovat

[14]: Taková perníková :-)

[15]: Třeba jim bylo teplo, tak se zuli :)
Sugr, měj se krásně a o Silvestru to moc nepřeháněj, ať vykročíš do Nového roku správnou nohou :)

[16]: Místní obyvatelé městu nikdy Gottwaldov neříkali, vůbec to za své nepřijali, znám to dobře, protože ve Zlíně žil strýc s tetou a protože mají syny ve stejném věku jako s bratrem, často jsme se vídali.

[17]:Elis, přeji Ti krásné prožití konce roku a vše nejlepší v tom dalším, radost a spokojenost, štěstí a zdraví. Nezlobil :), dárky ale moc nevážeme k datu v kalendáři, uděláme si radost, když je nějaká příležitost, po svátcích pojedeme lyžovat.

[18]:Z odkazu http://batova-vila.cz/nadace-poskytuje/prohlidky-batovy-vily/ se mně zdá, že vila volně dostupná pro jednotlivce není, jen pro organizované akce pro větší skupinu, nebo při kulturních akcích, jako byla ta, kterou zmiňuji.
Na Univerzitě Tomáše Bati externě působí prof. Milan Zelený z Fordham University v New Yorku, který tam přednáší mimo jiné i o Baťovi. Zajímavě o tom mluví v článku http://zlin.idnes.cz/rozhovor-s-ekonomem-milanem-zelenym-vyucujicim-na-zlinske-univerzite-1m7-/zlin-zpravy.aspx?c=A130425_1921364_zlin-zpravy_ras

20 DRAK | Web | 25. prosince 2015 v 19:49 | Reagovat

hmmm, zajímavé!
přeji krásné svátky

21 Katka | 25. prosince 2015 v 21:26 | Reagovat

[19]: Díky za odkaz - rozhovor s MZ, i když je to smutné.

22 Nikia | Web | 26. prosince 2015 v 0:15 | Reagovat

Děkuji za inspiraci pro můj další výlet :-) ve Zlíně jsem byla ale továrnu ani vilu jsem nestihla, tak snad příště mi to vyjde. Skvělé fotky :-)

23 Iris | E-mail | Web | 26. prosince 2015 v 15:21 | Reagovat

Skvělý článek, hezky napsaný. Zlín je od Brna kousek, tak snad se tam podívám a vilu určitě nevynechám.
Užívej ještě té vánoční pohody :-)

24 Elis | Web | 28. prosince 2015 v 20:36 | Reagovat

[19]: Tak to máme stejné, dárky ráda dostávám i mimo Vánoce a dokonce i když zlobím... :-)

25 Hanka | E-mail | Web | 1. ledna 2016 v 1:35 | Reagovat

Skvělá a moc zajímavá reportáž, Miloši.
Ve Zlíně jsme se zatím nikdy při našich výjezdech nezastavili, musíme to rozhodně napravit.

Tomáš Baťa odkoupil v roce 1931 od Karla Budischowského rozestavěné budovy v Třebíči-Borovině a umístil v nich pobočku zlínských závodů.
Později začal stavět i neomítnuté cihlové dvojdomky pro zaměstnance. Stojí doposud, ale většina z nich je omítnutá.
V areálu Baťových závodů probíhá už několik let rozsáhlá rekonstrukce.
Před pár lety to tam vypadalo hrůzostrašně, ale teď je to k nepoznání, a to je teprve začátek. :-)

Miloši, přeji ti úspěšný rok 2016!
Prožij ho se svými blízkými ve zdraví a pohodě! :-) Hanka

26 Miloš | Web | 1. ledna 2016 v 11:45 | Reagovat

[20]:Draku a Hanko, vše nejlepší v novém roce, pohodu, zdraví, štěstí, ať se Vám vše daří a zachytíte spoustu krásných záběrů.

[21]: Zajímavý je také další text Milana Zeleného http://hlidacipes.org/milan-zeleny-ctyri-mesta-most-tovarny-jak-jan-a-bata-menil-brazilii/, kde uvádí kvantitativní srovnání Baťových závodů za řízení Tomáše Bati a Jana Antonína a je z něj vidět, mladší bratr byl velmi úspěšný, ve všech podstatných parametrech jsou čísla 5-6-krát vyšší. V článku je i obrázek 2,5 km dlouhého mostu, který J. A. Baťa v Brazílii postavil.

[22]:[23]: Zlín je dynamicky se rozvíjející město a opravdu stojí za to jej navštívit. Z Brna tam jezdí i žluté autobusy Student Agency a cesta trvá jen 1,5 hodiny.

[24]: Zlobení je taky důvod k dárkům, aby ses nezlobila :-)

[25]: BOPO (BOty a POnožky) si pamatuji, kdysi jsem tam byl na nějaké exkurzi a pamatuji si rozlehlý závod. Takový pozemek musí být mimořádně lukrativní. Jsem zvědavý, co tam vzniká. K Třebíči vůbec mám velký dluh, přestože jsem tam byl mnohokrát, a dokonce pracovně, bylo to už dávno, ale ze zajímavostí znám jen  centrum s hodně velkým náměstím (myslím, že třetím největším v ČR) a nikdy jsem nebyl v židovské čtvrti, která je na seznamu UNESCO.

27 Tenisák | E-mail | 1. ledna 2016 v 13:03 | Reagovat

Kdy já jsem byl naposledy ve Zlíně? No, je to asi 25 let.
Vše njlepší do Nového roku, štěstí-zdraví-peníze a mnoho čtenářů a dobré oko na dobré fotky přeje Tenisák z Live

28 Bev | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 10:08 | Reagovat

Vilka je opravdu honosná, muselo to být krásné bydlení. A osudy Baťových jsou hodně spletité.
Velmi pěkná poučná reportáž. Ve Zlíně jsem snad ani nikdy nebyla, ale je to přesně tak, jak si vždycky myslím, všude se najde něco zajímavého a pěkného. :-)

Miloši, přeji Ti v novém roce jen to nejlepší, spoustu krásných zážitků zachycených do výborných článku, hromady čtenářů, samozřejmě zdraví a radost, potěšení a úspěch ze všeho a ve všem do čeho se pustíš. :-)

29 Hanka | E-mail | Web | 10. ledna 2016 v 0:44 | Reagovat

[26]: Z areálu mám nafocený dokument, Miloši, určitě jsi ho viděl, fotila jsem z plošiny.

30 Lisi | Web | 17. ledna 2016 v 15:23 | Reagovat

Ti komunisti měli velkou fantazii, když přicházeli na tolik různých využití zabavených staveb.
Líbí se mi pomník bratrů Baťových, je takový nenápadný a zároveň výrazný :-)
Děkuji za vysvětlení sporu u Baťů,vysvětlil jsi ho přehledně.

31 Sarah's History | Web | 23. ledna 2016 v 13:09 | Reagovat

Období první republiky bylo krásné. Ty vily, móda a především etiketa. Baťova rodina to po jeho smrti opravdu neměla lehké. Myslím, že nějak podobně to bylo i se zámkem Fryštát v Karviné, který ještě za vlády Franze Josefa vlastnili Larischové.
Opět překrásné fotografie, ráda bych se tam sama jednou podívala.

32 userka | E-mail | Web | 16. února 2016 v 10:09 | Reagovat

To sousoší je vtipný, jak se tam Tomáš protahuje, zatímco Jan Antonín zaprdle postává v pozadí :D

33 Miloš | Web | 17. února 2016 v 19:56 | Reagovat

[27]: S velkým zpožděním přeji také vše nejlepší ve zbytku roku 2016 a návrat do Zlína. Z Live? Kde to je?

[28]: Teď by se to asi obyvatelům vily moc nelíbilo, ta čtyřproudá silnice vedoucí kolem je hodně rušná, ale je štěstí, že nedošlo k jejímu zbourání.
Bev, hodně opožděně všechno nejlepší v novém roce.

[29]: Pamatuji si, ale už neumím tvůj článek najít.

[30]: Na pomník jsou ale protichůdné názory, někomu se nelíbí, že Jan Antonín je příliš upozaděn.
Také mě to pobavilo, co všechno se ve vile dělo.

[31]: Kdysi dávno jeden učitel vzpomínal na bývalého majitele zámku Boskovice, který na zámku pak dělal průvodce a svůj výklad vždy zakončil slovy: "Po Vítězném únoru zámek přešel z rukou vykořisťovatelské třídy do všelidového vlastnictví." A na to vždy někdo skočil a zeptal se, komu předtím patřil. A šlechtic se napřímil a řekl: "Mně." :-)

[32]: Ekonom prof. Zelený, kterého zmiňuji v komentáři [19]:, říká, že se za pomník stydí, protože Jan Antonín na něm vypadá jako bezvýznamný přívěsek Tomáše a ve skutečnosti byl pro rozvoj firmy mnohem významnější.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama