DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Vysoké Tatry (6) - Kriváň

16. listopadu 2015 v 9:47 | Miloš |  Turistika
Kriváň je pro Slováky symbolem jako Matterhorn pro Švýcary, dříve býval i ve státním znaku a dnes je na slovenských euromincích. Při příjezdu od západu už zdálky upoutá nádherným profilem vrcholu a dlouho byl považován za nejvyšší horu Vysokých Tater. Až s přesnými metodami měření se ukázalo, že má "jen" 2494 m n. m. Nejpůsobivější je z Podbánského, bohužel buď byl krásně vidět a neměl jsem po ruce fotoaparát, anebo to bylo naopak. Jako provizorní sem zatím dávám letošní fotografii pořízenou přes sklo auta při cestě z Košic.


Zakřivení vrcholu podle pověsti má na svědomí anděl, který po stvoření světa roznášel krásu a křídlem kus vrcholu urazil. Přitom se mu mnoho krás vysypalo na celou oblast Vysokých Tater.

Asi před 10 lety jsem u nádraží ve Štrbském Plese koupil jeho obrázek od lidového umělce, cena byla také lidová, pouhých 99 SKK (přibližně 80 Kč), což při rozměru 20x15,5 cm bylo zadarmo.



Na vrchol se dá jít několika různými trasami, tradiční vede z turistického centra Vysokých Tater Štrbského Plesa a stejnou trasou zpět, to nás (mě a syny) ale nelákalo a místo toho jsme ze Štrbského Plesa jeli taxíkem na další oblíbené výchozí místo - Tri Studničky. Proti Štrbskému Plesu (1355 m n. m.) je položeno níže (1141) a převýšení tím naroste o více než 200 m, ale trasa Tri Studničky - Kriváň - Štrbské Pleso je zajímavější. Protože výstup na vrchol Kriváně ze Tří Studniček je délkou přibližně 5,5 km zhruba jen poloviční proti výstupu ze Štrbského Plesa, je tato část také mnohem strmější.



Zpočátku jdeme po zelené značce lesem, který po dosažení Grúniku (1576) přejde v kosodřevinu. Serpentinami se dostaneme do Krivánskeho žľabu pod hřebenem Vyšná Priehyba (1982).



Žlebem postupujeme až k rozcestí (2120), kde se směr od Tří Studniček setkává s modře značenou trasou od Štrbského Plesa, viditelnou na dalším snímku z nadhledu na pravé straně svahu, ještě více vpravo pod ním je Krivánský žľab. I když z rozcestí je možné postupovat pozvolněji sutí, lepší je strmým výstupem se dostat na hřeben, odkud se otevřou krásné výhledy.



Cesta na vrchol přechází přes Malý Kriváň (2334) a Daxnerovo sedlo. V závěrečném stoupání procesí turistů houstne, protože kvůli nutnosti přelézat velké kamenné bloky se postup zpomalí.



Vrchol je označen slovenským národním symbolem - dvouramenným křížem. Při mém prvním výstupu v r. 2004 tam však byla jen dřevěná tyč.



Je zde také pamětní deska na výstup představitele slovenského národního obrození Ľudovíta Štúra a jeho druhů v r. 1841. První doložený záznam o jeho zdolání je téměř o 70 let starší, r. 1772 jej v doprovodu dalších osob pokořil evangelický kněz a přírodovědec A. J. Czirbesz. Pro štúrovce však bylo nestravitelným soustem, že o rok dříve než oni vrchol zdolal saský král Friedrich August II. a z iniciativy lesního správce byl zde vztyčen obelisk s pamětní deskou v němčině a pozlacenou korunou. Není divu, že nevydržel, slovenští nacionalisté ho poničili a nakonec svrhli do propasti.



Z vrcholu se naskýtají výhledy na masivy Vysokých i Nízkých Tater a také na řadu horských jezer. Směrem na východ je vidět Krivánské Zelené pleso (2017), které rozlohou 5,16 hektarů mírně překračuje čtvrtinu rozlohy Velkého Hincova plesa a Štrbského plesa.



Na severní straně je ještě o něco větší Nižné Terianské pleso (1940), má 5,55 ha, a ve vyšší poloze napravo od něj v dolině Nefcerka je nezřetelně vidět Vyšné Terianské pleso (2124).



Zážitkem je i sestup.


Na obzoru se leskne hladina Štrbského plesa.


Vodní plocha uprostřed lesa na polovině cesty dolů do Štrbského Plesa je Jamské pleso (1447).



Poslední část cesty má už mírný sklon. Při pohledu zpět zaujme hřeben hor, v jehož levé části je Krátka (2374) a v popředí vpravo Jamská kopa (2079).


V cíli cesty ještě obejdeme Štrbské pleso. Přes něj je Kriváň také vidět - jako zub v levé části snímku, za skokanským můstkem je Solisko, na jehož svahu se v zimě lyžuje.


Výstup na Kriváň je podobně jako na Slavkovský štít náročný velkým převýšením a v závěrečné části je nutné si pomáhat i rukama, nejsou zde však žádné exponované úseky s řetězy či skobami. V tom je obtížnější Jahňací štít a Východná Vysoká, kam se lze dostat jen přes sedla Poľský hrebeň a Prielom, kde si jich užijeme do sytosti. O nich ale zase někdy příště.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 10:08 | Reagovat

Pěkné, móc pěkné.Krásné výhledy na plesa i okolní hory. Ani nevím jestli omladina při svém pobytu na Kriváň lezla.... :-)

2 TlusŤjoch | Web | 16. listopadu 2015 v 10:23 | Reagovat

Ach, ty iniciativy lesních správců.
Vždycky se to zvrtne.

Náramné fotky, krásní příroda.
Ještě, že ten anjel byl tak nešikovný...

3 King Rucola | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 10:44 | Reagovat

Kam sa s "odpuštením" serú Alpy?!?
Tatry: "Die kleinste Grossgebirge der Welt!"
Und die schônste, malo by tam ešte stáť!

Kde ešte na svete opovrhujú ľudia takými falošnými teľaťami, ako sú zlaté dosky, streiborné judášské eurá. Dolu s nimi, do údolia! Mor ho, detva môjho rodu...veď raz na pomoc aj blanícky rytieri prídu!

Zase neporaziteľná, výborná reportáž. Máš asi dobrú kondíciu, ja mám už námahu, prejsť v Curychu z jednej strany jazera na druhú... ;-)

4 Jarka | Web | 16. listopadu 2015 v 11:00 | Reagovat

Uff, to byla štreka. To byl celodenní výšlap? Na horách je krásně, ale nožky a plíce dostávají zabrat. Ani sestupy nejsou tak jednoduché, dechu se sice už dostává, ale nohy mnohdy bolí ještě víc, jak při výstupu. Ale stejně bych výzvu na výstup na Kriváň, neodmítla. :-D

5 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 11:09 | Reagovat

Joj, já se raději pokochám fotkami a popisem cesty. Synové jsou šikovní, jsou to určitě oni, kde jsou jen dva, že? Stejně jsou to krásné hory, které lákají, jen mít na to nohy a výdrž. Díky, že aspoň tak jsem mohla být účastna. :-)  :-)

6 nemamnazev | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 11:25 | Reagovat

Tak to je nádhera. :-) S přítelem jsme letos také byli v Nízkých a Vysokých Tatrách a byla to nádhera! Naši zemičku máme už dost procestovanou a tak jsme si řekli, že navštívíme bratry Slováky. Teď si říkám...proč se plahočit přes moře, oceány, když u nás je také tolik krásy?! :-)

7 Iris | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 11:40 | Reagovat

Už asi 2 rokem si říkám, že by jsme mohli na dovolenou na Slovensko, tak uvidím, dám si to jako předsevzetí do Nového roku.
Krásný fotky :-)

8 gitty93 | 16. listopadu 2015 v 11:54 | Reagovat

hezké fotky

9 yellow | 16. listopadu 2015 v 16:31 | Reagovat

V Tatrách jsem zatím byla pouze dvakrát, jednou v létě, jednou v zimě, ale pokaždé jsem byla okouzlená. Doufám, že se tam zase brzy podívám, ale zatím jsem neměla moc příležitostí. Tak jsem alespoň se ségrou koupily dovolenou v Tatrách rodičům.

10 Terka | Web | 16. listopadu 2015 v 17:01 | Reagovat

Krása, to mi připomnělo můj vlastní výšlap na Kriváň ze Tří studniček. Šla jsem sama, což dnes uznávám, že byl trošku nerozum, ale nakonec jsem se spřátelila s milým maďarským párem a cestu dolů jsme šli spolu skoro za tmy. :)

11 Vanimaré | Web | 16. listopadu 2015 v 17:37 | Reagovat

Tak teď jsem úplně zavzpomínala, jak jsem se tam také letost šplhala a opravdu to stojí za to. Šla jsem také od Tri studniček, ale minula jsem stezku a došla jsem na Jamské a odtud jsem šplhala nahoru. Důlů jsem šla po té, po které jsem měla v plánu jít a minula ji. Příští rok hodlám jít na Slavkovský štít.
Nádherné fotky. Hned bych se tam vrátila. :)

12 sabča | Web | 16. listopadu 2015 v 18:31 | Reagovat

jak z pohádky :-)

13 Intuice | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 19:57 | Reagovat

Parádní výšlapy! V takových vysokých horách jsem nikdy nebyla. Mně stačí na šlapání okolní kopečky. :-)

14 Miloš | Web | 16. listopadu 2015 v 20:58 | Reagovat

[1]: Měla by sis vyžádat předložení fotografií a hned bude jasno :-)

[2]: Prý ten německý obelisk měl na výšku 3 metry (v rozloženém stavu ho nesla celá parta nosičů), a to si národovci nemohli nechat líbit :)
Anděl byl dovedně nešikovný :)

[3]: Tatry jsou naše "kapesní" velehory, a to je na nich kouzelné, na většinu míst stačí půldenní výlet.
V Curychu jsem nebyl, ale co mnohá jiná jezera (ve Sv. Mořici, Luzernu, o Ženevském ani nemá smysl mluvit) jsou hodně velká, proto se tomu vůbec nedivím.

[4]: Nahoru jsme šli 3 a půl hodiny, právě tak (anebo 3:45) to bylo značeno na ukazatelích, trochu mě to překvapilo, protože většinou trasy zvládáme v o dost kratším čase. Ale na Kriváň chodí davy lidí, a tím je cesta složitější.

15 Miloš | Web | 16. listopadu 2015 v 21:05 | Reagovat

[5]: Chtěl jsem nějakou vrcholovou fotku, má se mně nelíbila :) a lepší jsem nenašel.

[6]: Přesně tak, na druhém konci světa je taky hezky, ale čím dál víc si uvědomuji, kolik krásných míst je u nás v "Československu". Pro Vysoké Tatry mám slabost, od r. 1997 jsem tam téměř každý rok.

[7]: Já už jsem si takové předsevzetí dal :)

[8]: Dík :)

16 Miloš | Web | 16. listopadu 2015 v 21:21 | Reagovat

[9]: V zimě jsem tam byl jen 2-krát, vypadají nádherně, v rubrice Příroda mám k jejich zimní vizáži i článek, ale na lyžování ideální nejsou a nedá se skoro nikam chodit, nejdál jsem byl u vodopádu Skok. V takovém létě jako bylo letos, je to nejlepší.
Rodiče museli mít radost.

[10]: Já mám vždy největší strach při sestupu, aby se mně nezvrtla noha, neuklouzl jsem a nespadl z hřebene do propasti, jít v přítmí muselo být strašidelné, mně stačily chvíle na Východní Vysoké, kdy kvůli mlze nebylo vidět víc než na 3 kroky.

[11]: Tos měla skoro dvojitou túru :-)
Na Slavkovský štít je dobré si dopředu zjistit počasí. Slováci říkají, že je nebezpečný v bouřkách, prý tam blesky zabily z celých Vysokých Tater nejvíc lidí. Možná je to ale pověra, byl jsem na něm 3-krát a nikdy nic takového nehrozilo.

[12]: Ano, vzít si ranec s buchtami a hned se může vyrazit :)

[13]: Však o tom dovedeš dramaticky vyprávět :)
Ze zkušenosti ale vím, že nejhorší kopce jsou takové, kde se pořád jde nahoru dolů, to zmůže každého a nemusí jít ani o vysoké nadmořské výšky. Cesta, která stále stoupá vzhůru, tolik neunaví.

17 Hanka | E-mail | Web | 16. listopadu 2015 v 22:18 | Reagovat

Překrásné záběry doplněné zajímavými údaji, Miloši.
Trochu jsem se zadýchala, ale výstup jsem si skvěle užila.
Po svých už bych to ovšem nezvládla ani náhodou. ;-)
Ve Vysokých Tatrách jsem byla dvakrát, jenže to už je strašně dávno.
Pověst o andělovi je moc pěkná a líbí se mi obrázek lidového umělce.
Perfektní článek se vším všudy. :-)

18 Beatricia | Web | 16. listopadu 2015 v 22:53 | Reagovat

Bingo! Článek a zejména ty snímky, mě zasáhly přímo do srdce. Mám to prošlapané a ne jednou. Škoda, že ty Vysoké Tatry nezůstaly v Čechách. Ta mapa by se dala nějak vykrojit, ne?
Ten obrázek lidového umělce má hloubku i výšku. Moc se mi líbí. :-)

19 VendyW | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 8:11 | Reagovat

[14]:Anebo se jednoduše zeptat ;-)  :-D....

20 Lisi | Web | 17. listopadu 2015 v 10:13 | Reagovat

Jedním slovem nádhera. Moc se mi líbí ta pověst o andělovi rozdávajícím krásu. A potom to, že Friedrich August II. zdolal vrchol rok před Štúrem. Na tom mě zaujalo už jenom to, saský král byl na Slovensku.

21 Sarah's History | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 16:47 | Reagovat

Nádherné fotky a úžasné místo. Vysoké Tatry mám moc ráda a pravidelně tam s rodiči jezdíme na výšlapy.

22 Colee | Web | 17. listopadu 2015 v 18:03 | Reagovat

Tatry jsou opravdu krásné hory.
Nikdy jsem tam nebyla.
Ale bylo by krásné tam přespat v létě :-)

23 dasatomaskova | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 18:07 | Reagovat

Nádhera!!! :-)  :-)

24 Sarah's History | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 18:26 | Reagovat

Odpověď na komentář u mého článku:
A ano, jedná se o Konopiště. Další dotazy klidně pište pod samotný rozhovor, Marja říkala, že by moc ráda napsala další díl.

25 DRAK | Web | 17. listopadu 2015 v 19:27 | Reagovat

hmm, moc pěkné! já v Tatrách nikdy nebyl. to je taková klasika - Alpy mám prochozené od Rakouska do Itálie a od Bavorska do Švýcarska, ale východvní sousedy neznám....ale ještě se to dá napravit

26 Čerf | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 20:12 | Reagovat

Na Kriváni (tedy na tom velkém) jsem nikdy nebyl, ale jiná zmíněná místa mám z minulosti docela prochozené. Je ale fakt, že jsem v Tatrách pořádně nebyl tak deset let, tu nedávnou cestu "na otočku" nemůžu regulérně počítat :-).

27 Akim | E-mail | Web | 18. listopadu 2015 v 12:05 | Reagovat

Ty by ses tím měl živit človíčku. Myslím psaním cestopisů. ;-)  :-)

28 Miloš | Web | 18. listopadu 2015 v 21:41 | Reagovat

[17]:Téměř celé Vysoké Tatry jsou po vichřici v r. 2004 krásné vidět z vláčku jedoucího ze Štrbského Plesa do Tatranské Lomnice, ani není nutné nikam šlapat, i když pohledy shora jsou nejlepší, ale na řadu míst se dá dojet i lanovkou. Myslím, že tím jsou přístupně všem.

[18]: Naštěstí vízum tam zatím nepotřebujeme, tak to ani nevadí. Jen si musíme vyměnit koruny za eura :)

[19]: Taky se mohli pochlubit sami.

[20]: Friedrich August II. byl prý vášnivý cestovatel a také botanik a mineralog, proto Tatry nemohl minout.

[21]: Syny jsme k tomu také navedli, protože turistika po horách je krásný "aktivní odpočinek". Mladší potom začal chodit i na horolezeckou stěnu, tomu už ale nefandíme, protože horská turistika a horolezectví jsou odlišné kategorie a v tom druhém může jít o život.

29 Miloš | Web | 18. listopadu 2015 v 21:56 | Reagovat

[22]: Můžu doporučit. Hlavně ale nepřespávat v Nízkých Tatrách, protože ze spánku by nás mohl probrat medvěd :)

[23]: Opravdu nádherný přírodní div.

[24]: Díky za informaci, těším se na další díl, rozhovor byl velmi zajímavý, jen moc nechápu, proč se na našich hradech nesmí fotografovat a třeba ve Versailles, Petrodvorci či Carském Sele to možné je.

[25]: Draku, škoda že o Alpách nepíšeš. Tam jsem zase já nikdy na výšlapu nebyl, znám je jen (a to dost málo) z lyžování.

[26]: Velký Kriváň je ještě na Malé Fatře, dokonce je jejím nejvyšším vrcholem. Možná ho sem také zařadím, ale tehdy jsme to dost ošidili, protože jsme lanovkou vyjeli na Snilovské sedlo a odtud to na vrchol nebylo daleko. Naším hlavním zájmem totiž byla hřebenovka Malou Fatrou a Velký Kriváň jsme brali jen jako menší odbočení.

[27]: Jsi vtipálek, to bych asi zemřel hlady, raději zůstanu u toho, co dělám :)
Ale jsou cestovatelé, kteří se uživit tím umí, protože vedle toho jsou vynikající fotografové (např. Jiří Kolbaba) a vydělají si na své cesty prodejem profesionálních fotografií.

30 King Rucola | E-mail | Web | 19. listopadu 2015 v 7:18 | Reagovat

A v tej vážnej a váženej spoločnosti by s vážne nemalo zabúdať medzi pochvaľnými ohlasmi, komentármi, na tvrdú realitu, hlavne pre zainteresované dámy nannajvýš zaujímavú, už pradávno v ľudovej tvorbe spomínanú, opevovanú:
"Hej pod Kriváňom, tam je krásny svet,
Tam rastú chlapci meter dvadsatpäť!" :-D

Tí chlapi robia Tatry ešte príťažlivejšími. V tom je tá sila! :-D

31 Gabi | 19. listopadu 2015 v 10:42 | Reagovat

Vyborna reportaz. Dakujem sa reklamu kras Slovenska.
Aj kráľ Matej Korvín sa zadíval na Tatry a v polovici 15. storočia sa rozhodol uveriť legendám, ale aj banským expertom a založil bane na úpätí Kriváňa aj priamo v hrebeni. Najvyššia štôlňa bola iba 50 metrov pod vrcholom. Až do konca 18. storočia tu ťažili zlato, striebro, cín.
Ako pises, prvý zaznamenaný výstup na Kriváň je zo 4. augusta 1773. Spišskonovoveský podnikateľ a evanjelický farár Jonáš Andrej Czirbesz prišiel skontrolovať svojich banských nádenníkov a rozhodol sa vyjsť až na vrchol. Pred nim ale, isto tych este 50 m nahoru vyslapal nejaky nadennik banik- svarny podkrivansky mladnec bystry ako kvet!!! - ziadnych 1.5 m!- Kingu! :-!
Vcera som isla okolo a Krivan nevidela. :-( pr3alo a ja som vo vlaku zadriemala.na vlastn7ch som Tatry nepreslapal uz hadma aj stvrtstorocie. Zrejme preto, ze ich mam "na skok" Hanba ma musi fackovat.
teray sa v tatrach nedoporu4uje spat ani na cintorine v Novom Smokovci.
Medvede tam narobili paseku, lebo im vraj zachutili olejove sviecky . Voskovych sa  ani nedotkli.
Ja som starsia "skola" necitim sa sice ako " Cechoslovak", ale vo vasej Prahe sa stale citim ako doma, a taktiez vas, Cechov, vnimam, ze ste tiez v Tatrach doma. Nie ako cudzincov, ale "domacich turistov" Budte teda vitani a citte sa v nich naozaj ako doma, ale nie v obyvackovych papuciach. Tatry vedia byt krute. Velmi krute, ak ich silu podcenite.

32 Hanka | E-mail | Web | 19. listopadu 2015 v 15:59 | Reagovat

[28]: To jsi mně dal naději, Miloši. ;-)

33 Miloš | Web | 19. listopadu 2015 v 20:02 | Reagovat

[30]: Tatry jsou i ve slovenské hymně a určitě hlavně kvůli Kriváni :)
Chlapi tam ale šplhají spíš sportovně založení.

[31]: Gabi, díky za zajímavé informace, o baníkoch na Kriváni jsem také trochu četl, ale vůbec mně není jasné, že dobývali rudu až těsně pod vrcholem, do práce to měli pěkně daleko. Na vrchol si pak určitě vyběhli každou chvíli, třeba aby u svačiny měli pěkný výhled :-)

[32]: Hanko, abych byl konkrétní, lanovka je na Solisko,
ve Starém Smokovci je k dispozici doprava zubačkou na Hrebienok, odkud se po Magistrále dá vydat na lehkou vycházku na Skalnaté pleso, kam ale také lze vyjet lanovkou z Tatranské Lomnice a další lanovkou až na vrchol Lomnického štítu (2633 m n. m.), druhou nejvyšší horu Vysokých Tater.

34 King Rucola | E-mail | Web | 19. listopadu 2015 v 21:07 | Reagovat

T[31]: Prosim Ta, kde tam 1.5m! to je iste preklep. Meter dvadsat pät! Pozri onu znamu pesnicku! (Moj svagor z Vazca ma asi o nieco viac, ale zato - hoci nie banik! - pokriveny osteoporozou n atu predpisanu mieru... :-D )

35 King Rucola | E-mail | Web | 19. listopadu 2015 v 21:10 | Reagovat

[33]: V hymne je to urcite kvoli nestalosti pocasia a ako nema vycitka meteorologickemu ustavu.  (...sa blyska, hromy divo biju! Kto by to cakal od "naroda holubicieho", hä?!?) :-D

36 Kerr | Web | 20. listopadu 2015 v 23:49 | Reagovat

No, tak já se pokochám takhle z fotek a výstupy nechám radši někomu jinému :D Dřív jsem se skautem lezla všude možně, ale teď jaksi moje fyzička klesla a nejsem si jistá, jestli by to zvládly moje nohy (nebo plíce) :D Každopádně výhled tam musel být super- což bych si asi taky kvůli fobii z výšek neužila :D

37 Grumpy | Web | 21. listopadu 2015 v 10:43 | Reagovat

Tatry jsou tak krásné, že mě neustále udivuje, že jsem tam nikdy nebyla. Skvělá reportáž a pěkné fotky, jak dlouho vám takový výstup trval?

PS: Máš obrovskou pochvalu za to, že synky vedeš k aktivnímu životnímu stylu :-D

38 Miloš | Web | 21. listopadu 2015 v 20:48 | Reagovat

[34]: Co jsem viděl v Ostravě, v jednom zakonzervovaném dole sloužícímu jako muzeum, horníci nemusí být malí, protože při rubání uhlí leží.

[35]: V Tatrách je počasí strašně nestálé, i když to ráno vypadá nadějně, za chvílí je vše v mlze.
Neuvěřitelně povedený byl letošní rok, my jsme však byli v Pieninách a do Vysokých Tater zajeli jen na jednu túru na Jahňací štít (tu mám také v plánu přiblížit) a pak ještě při cestě z Brna při zastávce na Štrbském Plese malou vycházku k vodopádu Skok a kousek nad něj, měli jsme ale jen 2,5 hod času a museli se vrátit.

[36]: V 15 (nebo kolika) ti fyzička klesla? V tom věku musíš být s ní na vrcholu, ne? :-)

[37]: Asi to bude tím, že jsi pořád ve světě :)
Výstup nám trval tolik, kolik ukazovaly údaje na rozcestníku, 3:30 hod ze Tří Studniček na vrchol. Ti nás dost zklamalo, při cestě na Slavkovský  ze Starého Smokovce bylo značení 5:15 a zvládli jsme to také za 3 a půl hodiny a i jinde jsme časy mívali kratší. Asi je jeden časový údaj nadsazený a druhý naopak podhodnocený.

Je to třeba, jinak by jen čučeli na internet :-)
Blog ale nemají, nezajímá je to, jejich svět je Facebook.

39 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 22. listopadu 2015 v 13:22 | Reagovat

Nádherné štíty hor, krásná příroda.. Velmi pěkné fotky, moc ráda jsem se podívala a doufám, že se mi v příštích letech podaří na Slovensko kouknout taky..:). Musel to být skvělý zážitek..:).

40 děda tik tak | Web | 23. listopadu 2015 v 18:01 | Reagovat

Nádherné záběry, kvůli takovým není třeba jezdit daleko za hranice. Tahle oblast je moje srdeční záležitost, kde jsem byl několikrát za různého počasí a vždycky to byla krása. :-)

41 DRAK | Web | 25. listopadu 2015 v 17:29 | Reagovat

[29]: nojo, jenže já mám všechny ty Alpy ještě na klasických fotkách...
a skenování není dvakrát záživné...
tak až se tam opět vydám, budu zaznamenávat digitálně ;-)

42 Sarah's History | E-mail | Web | 1. prosince 2015 v 14:19 | Reagovat

[29]: Souhlasím! Fotografovat se dokonce nesmí ani na Schönbrunnu a Hofburgu, z čehož plyne, že jediné mně známé fotografie interiéru pochází z oficiálních stránek zámků.

43 Shariony | E-mail | Web | 1. prosince 2015 v 19:20 | Reagovat

Wáu, to byla výška. Na ty řetězy jsem se právě chtěla zeptat, ty mě moc dobře nedělají, viz Poľský hrebeň. Fotky jsou parádní a ten obrázek je naprosto úžasný, ještěžes ho koupil, to byl dobrý kauf, taky bych si ho koupila :-)

[29]: Ad 22 - my tam právě chtěli předloni přespat ve stanu, na podzim. Ale vyhnal nás myslivec s obrovskou brokovnicí, že jsme se zbláznili, že je tam spousta medvědů a že je to tam teď strašně nebezpečné. No mně se zdálo, že to nebyl dobrý nápad..

44 Bev | E-mail | Web | 9. prosince 2015 v 7:44 | Reagovat

Překrásné výhledy a pohledy. Nejvíc se mi ale líbí ty poslední fotky, kdy se na Kriváň díváte zezdola. Ty výšky jsou nad moje síly. krásná jsou i horská jezera.
Při čtení popisku: Zážitkem je i sestup, jsem se s chutí zasmála. Přesně tak bych to napsala já, jenomže u mě by to byla ironie. ;-)  :D
A taky se mi líbila pověst o andělovi, to jsou střípky informací, které mě vždycky potěší. :-)

45 Miloš | Web | 12. prosince 2015 v 19:22 | Reagovat

[39]: Já si vždy říkám, jaké fotky bys z takových scenérií vykouzlila ty. Jen by ti z kochání a chystání záběrů túra trvala asi 3-krát déle, než je na ukazatelích :-)

[40]: Určitě jsme se museli potkávat :)

[41]: Obyčejně o Vánocích vytáhneme diaprojektor, prohlédneme si staré diáky a zasmějeme se, jak ten čas letí.
Chtělo by to nějakou jednoduchou techniku, kdy fotky po průchodu vhodným přístrojem by se přetransformovaly do zdigitalizované podoby.

[43]: Sleduji to hlavně v galeriích, třeba v Louvru, d'Orsay, Ermitáži, Metropolitním muzeu a MoMA v New Yorku, v Alte Pinakothek v Mnichově, v galeriích v Berlíně, Kodani, ... se může fotografovat bez blesku, ale téměř vždy je to zakázáno v italských galeriích (výjimkou je Peggy Guggenheim Collection v Benátkách), nemůže se fotografovat ani v National Gallery v Londýně atd., ale zase to jde v British Museum, vůbec nechápu ten systém, proč někde ano a jinde ne.  Koncem ledna budeme v Madridu, jsem proto zvědavý na praxi v Pradu.

[43]: Až na to, že ke konci se musí pomáhat i rukama, je Kriváň pro zdatnější turisty vcelku jednoduchý. Podobně jako na Slavkovský štít se jen setrvale stoupá nahoru, aniž by se výška ztrácela, jako je to na Malé Fatře, a neustále se střídaly úseky nahoru dolů.
Nejhorší na řetězy a skoby bylo sedlo Prielom, tam se mně opravdu zatajil dech, ale Polský hrebeň, Priečne sedlo a Jahnací štít také dost nahánějí strach, zvlášť když na řetězech visí víc lidí a navzájem jimi lomcují.

[44]: Pověst o andělovi mě také potěšila, našel jsem ji v jednom textu, je takovou šlehačkou na dortu :)
Myslím si, že túry ve Vysokých Tatrách, kam je povolené jít bez horského vůdce, při alespoň minimální kondici by zvládl skoro každý, pokud netrpí závratěmi a nepřekonatelnou fobií z občasných úseků s řetězy.

46 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 12. prosince 2015 v 20:05 | Reagovat

[45]: To máš pravdu, Miloši! :) Už jsem zažila pár situací, při kterých jsem nevěděla, jestli fotit, nebo jenom okouzleně zírat..:). A to moje zírání pak zabere vždycky víc času, ale stojí to za to :).

47 userka | E-mail | Web | 21. ledna 2016 v 9:45 | Reagovat

Moc pěkný! Výlet jste si teda užili, jo? :) Ta pověst s andělem se mi líbí, mám takový zkazky ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama