DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Sandomierz a Krzyżtopór - malebné město a tajemný hrad

20. října 2015 v 21:33 | Miloš |  Architektura
Při putování Pieninami mě zaujalo, že hrad Pieniny v 13. století nechala postavit Kinga Polská, manželka krakovského a sandoměřského knížete Boleslava V. Stydlivého. Sandoměř (Sandomierz) jsem totiž předtím krátce navštívil, leží v jihovýchodním Polsku ve Svatokřížském vojvodství (Województwo Świętokrzyskie) a při cestě do Lublinu k běloruským hranicím byla vhodným místem k oddechové zastávce.

Městu je také věnována podrobná stránka na anglické Wikipedii. Píše se zde, že "Sandoměř je jedním z nejstarších a historicky nejvýznamnějších měst Polska", její historie sahá do 12. století a podle kronikáře z tehdejší doby "Sandoměř se řadila společně s Krakovem (Kraków) a Vratislaví (Wrocław) mezi hlavní města Polska". Z dnešního pohledu to zní značně nadneseně, Krakov a Vratislav se považují za nejkrásnější polská města, obě jsou na seznamu UNESCO a jsou také nesrovnatelně větší, Krakov má 3/4 milionu obyvatel a Sandoměř pouhých 25 tisíc, hodí se však na ni příměr "malá, ale hezká".

Přitom ještě v 15. století patřila k největším městům Polska, úpadek přišel s obsazením města Švédy v 17. století, další pohromou byl velký požár, nějakou dobu po rozdělení Polska patřila Rakousku, podepsaly se na ní i napoleonské války, v 19. století ji zabralo Rusko a vše dovršila 1. světová válka. Po jejím skončení ale Sandoměř znovu připadla Polsku. Protože výstavba průmyslových podniků se jí vyhnula a historické budovy se podařilo obnovit, Sandoměř opět vykvetla do krásy.

Jednou z nejstarších památek je gotická Opatowská vstupní brána do města ze 14. století. Vpravo od ní stojí kostel sv. Ducha ze stejného období.



Z této doby pochází i gotická katedrála, která je označována jako "matka všech kostelů" v sandoměřské diecézi. Na jejím místě dříve stál románský kostel z 12. století, ale ten byl zcela zničen.


Stary Rynek, hlavní sandoměřské náměstí, je dost nezvyklý svým sklonem, malebnost fasád domů připomíná naši Telč.



Umístěním cihlové budovy radnice doprostřed náměstí se však víc podobá Poličce nebo Levoči. Hlavní část budovy byla rovněž postavena ve 14. století, ale mnohokrát byla přestavena a rozšířena a nakonec po celém obvodu římsy zakončena ozdobnou zídkou (atikou) v renesančním slohu.
Bílá věž byla přistavena v 17. století.
Před budovou stojí sloup se sochou Panny Marie, Ježíšovy matky.



Bílá budova vpravo od radnice je dům Olešnických, v němž se nachází vchod do podzemních chodeb pod náměstím, zpřístupněných pro turistické prohlídky. Původně byly postaveny bez jakýchkoliv podpěr a po propadech musely být zabezpečeny.



Ve městě je celá řada dalších sakrálních staveb. Nejstarší je kostel sv. Jakuba ze 13. století s pozdně románským portálem.


Vpravo od červeného kostela sv. Michala stojí bílá budova církevní školy (koleje) pro vzdělávání kandidátů kněžství v papežském semináři.


Ještě mnohem větší bílá budova na dalším snímku je jezuitská kolej (Collegium Gostomianum), která je jednou z nejstarších středních škol v Polsku, první část byla postavena r. 1602.



Na dalším dvojsnímku je klasicistní Biskupský palác z 19. století a v zelené budově sídlí Teologický ústav.



Kostel sv. Marie Magdaleny (někdy také považované za Ježíšovu manželku) dnes slouží jako sídlo Městského úřadu.
Věž se zvonicí je postavena v barokním slohu.


V Sandoměři je i zámek. Byl postaven také ve 14. století, ale z té doby se dochovalo jen západní křídlo, které se v 19. století využívalo jako vězení. Po rozsáhlé obnově v 2. polovině 20. století byl přeměněn na Regionální muzeum (Muzeum Okręgowego).


Na panoramatickém snímku vidíme katedrálu, církevní školu, zvonici a jezuitskou kolej, červená cihlová budova uprostřed s trojúhelníkovým štítem je gotický Długoszův dům z r. 1476, postavený diplomatem a historikem Janem Długoszem, autorem souhrnného díla dějin Polska. Dnes v domě sídlí Diecézní muzeum.



Asi hodinu jízdy před Sandoměří se nachází malá vesnice Ujazd a v ní stojí zřícenina monumentálního hradu Krzyżtopór ze 17. století. Název hradu symbolizuje křižácké výpravy (krzyż = kříž a topór = sekera). Nechal ho postavit podivínský sandoměřský hrabě Krzysztof Ossoliński. Po dokončení r. 1644 byl největším palácem v Evropě, překonal jej až zámek Versailles. Komplex zabírá 1,3 ha a délka obvodových stěn je 700 metrů.


Zálibou hraběte byla astronomie, a proto hrad navrhl podle kalendáře, měl 366 oken (jako dní v přestupném roce, v nepřestupném bylo jedno okno trvale zavřeno), 52 pokojů (počet týdnů roku) a 12 tanečních sálů (počet měsíců v roce). Strop jednoho sálu tvořilo akvárium s exotickými rybami a koňské stáje měly mramorová koryta a stěny s křišťálovými zrcadly. Hrabě se také věnoval astrologii a černé magii a pokoušel se zhotovit stroj času.



Stejně jako v případě Sandoměře za švédské invaze byl hrad částečně zničen a během války s Ruskem se z něj stala ruina. Plány polského ministerstva vnitra udělat z něj zotavovnu pro důstojníky vzaly za své po vyhlášení stanného práva v r. 1981 a později pro finanční náročnost byla rekonstrukce hradu odsunuta na neurčito. Upomínkou na starou slávu hradu je už jen baterie historických děl. Stal se však oblíbenou kulisou rytířských turnajů.



S hradem je spojena řada pověstí, podle jedné z nich vojáci Rudé armády, kteří zde r. 1944 hledali poklad, beze stopy zmizeli, možná na stroji času byli rychlostí světla přeneseni do hlubin vesmíru. Stejně dopadli i tajní agenti NKVD, kteří se "dezertéry" vydali hledat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Otavínka | E-mail | 20. října 2015 v 21:48 | Reagovat

Zajímavý článek a nádherné fotky. V Sandoměři jsem byla v roce 1980 a tak jsem si to připomenula. :-)

2 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. října 2015 v 23:15 | Reagovat

Nikdy jsem v Sandoměři nebyla, ale obdivuji všechny ty stavby. Díky  za ukázky i přiblížení některých příběhů. Kdysi dávno jsem četls několikadílný román Křižáci od Sinkiewitze- snad jsem to napsala správně, nebylo to zrovna milé čtení, ale takových historických děl bylo víc a já je tenkrát hltala. Dnes už je nevyhledávám, ale ráda se podívám na obrázky z tehdejšího  času , které někdo udělá.

3 lojzo | 21. října 2015 v 7:21 | Reagovat

Paráda.
Tá Opatowská brána je zaujímavá - gotický portál, renesančný vrch. Proporciami pripomína spišské renesančné zvonice.
Pri popise hradu som si nemohol nespomenúť n Balíček karet Mirka Černého. 8-)
A hradnú legendu, v ktorej vystupujú agenti NKVD, som ešte fakt nepočul. ;-)

4 King Rucola | E-mail | Web | 21. října 2015 v 7:36 | Reagovat

Prekrasna reportaz, vydarena vo vsetkych castiach a hlavne - reportaz z miest mne uplne neznamych. (Hic sunt leones, ci ako sa to hovorilo v latine...)
Ked to tak pozeram, tak ma napada kacirska otazka:
Co by sme dnes mali, keby neboli tie "bohacske, dnes 'kapitalisticke'" vrstvy jezuitov, grofov, kralov - nebolo by sa na co divat. Proletariat by nam toho prilis vela asi nebol byval zanechal. Alebo sa mylim? (Trochu asi aj ano, aj novodobi pani stavali na ukor otrokov svoje monumenty...)

5 Bev | E-mail | Web | 21. října 2015 v 7:48 | Reagovat

Sandoměř je opravdu velmi půvabné město. Všechny vybrané stavby jsou krásné. Jezuitská kolej vzbuzuje doslova respekt. Velmi mě potěšila zmínka o Telči a Poličce, to je taková milá drobnost, jako potkat v cizině známé. V Telči jsme byli na zámku minulý rok a Poličku taky znám. :D
Co mě ale naprosto uchvátilo je hrad a podivínský hrabě. Představuju si ten strop tvořený akváriem i stáj se zrcadly a stroj času důmyslně ukrytý v tajemné komnatě, nebo sklepení. Zatracení Švédové a zatracené války, jak ráda bych hrad viděla neponičený.
Děkuji za krásný výlet, který mi zpříjemnil ráno. :-)

6 yellow | 21. října 2015 v 7:55 | Reagovat

Škoda, že hrad takto zchátral, věřím, že v době své největší slávy musel být nádherný. Ale na druhou stranu i zříceniny a ruiny mají své kouzlo.
Sandoměř vypadá malebně. V prosinci se chystáme do Krakova, tak pak budu moci porovnat zažitý Krakov s obrázky Sandoměře. :)

7 TlusŤjoch | Web | 21. října 2015 v 8:09 | Reagovat

Kalendářový hrad - to je náramný nápad.
Poklona panu hraběti.
A tobě za perfektní článek.

8 VendyW | E-mail | Web | 21. října 2015 v 8:59 | Reagovat

Neodehrála se u Sandoměře velká bitva mezi Poláky a Turky? Mám dojem že o tom psal Sinkiewicz v Panu Wolodyjowskem. Koukám že obliba staveb s červených cihel se táhne podél Baltu. A ta ruina je naprosto úžasná!

9 Jarka | Web | 21. října 2015 v 9:53 | Reagovat

Sandoměř je krásná a má spoustu skvělých historických památek, ale mě stejně nejvíc dostaly ty trosky hradu. Škoda přeškoda, že se nenašly peníze na jeho opravu, ale není divu, je to objekt velmi rozsáhlý. Sandoměřský hrabě byl možná podivín, ale ten hrad se mu povedl. :-)

10 Akim | E-mail | Web | 21. října 2015 v 10:57 | Reagovat

Ten stroj času bych bral taky, zařídil bych si totiž cestovní kancelář, co by přenášela za těžký bakšiš lidi do různých časových období a já bych na tom nechutně bohatnul. ;-)  :-P  :-D  :-D

11 Miloš | Web | 21. října 2015 v 13:13 | Reagovat

[1]: Je to krásné město, na lepší prozkoumání by potřebovalo celý den a ne jen několik hodin (jako v mém případě).

[2]: Od Sienkiewicze jsem četl jen Quo vadis, Křižáky neznám, vím však, že v románu Potopa popisuje švédský útlak a také historikové toto údobí označují jako Potopu (Deluge).

[3]: Lojzo, díky za výborný odkaz, Balíček karet znám, ale dávno jsem ho zapomněl, teď jsem si ho znovu pustil https://www.youtube.com/watch?v=7nO1tgTLyiY a jak Mirek Černý na konci říká, je v něm bible, modlitební knížka i kalendář. Hrabě v hradu měl jen kalendář :)

[4]: Přesně tak, šlechticové z lidu dřeli kůži a pak měli na stavbu paláců, církev měla velký vliv a moc a něco si přivydělala i prodejem odpustků, víru utužovala ve školách a chrámech, které si k tomu stavěla, stejně jako šlechta si mohla dovolit platit nejlepší umělce své doby, a to všechno je dnes kulturním dědictvím.
A dnes si bohatí a vlivní staví ve stylu podnikatelské baroko :)
Snad po těch poučenějších zůstanou i cennější stavby moderní architektury.

[5]: To akvárium mě také pobavilo, rybky měly pěkný výhled. Stropy jsou hodně vysoké a krmit je určitě vyžadovalo dobrou fyzickou kondici.
A hraběcí rodina si při nasedání na koně v zrcadle mohla prohlédnout, jak jim to sluší :-)

12 TlusŤjoch | Web | 21. října 2015 v 13:23 | Reagovat

[8]:
Vivat Wolodyjowski!

13 Miloš | Web | 21. října 2015 v 13:37 | Reagovat

[6]: Krakov je kouzelný, byl jsem v něm několikrát, nejvíc na 5 dnů, kdy jsme po týdnu turistiky ve Vysokých Tatrách to vzali domů přes něj.
Jestli tam jedeš poprvé, vedle samotného města, hradu Wawel, tržnice na hlavním náměstí, kostelů, barbakanu, ..., za návštěvu určitě stojí Muzeum Czartoryskich se skvostným Leonardovým obrazem Dáma s hranostajem.
Také se jezdí do bývalého solného dolu Wieliczka (je na seznamu UNESCO) asi 30 km od Krakova, už jsem byl několikrát v pokušení ho na blogu zmínit v článku, ale uvnitř je dost tma a mám velmi špatné fotky, bohužel prý dnes se tam už fotit vůbec nesmí. Vstupné je dost drahé, ale za jednu návštěvu to stojí za to.

[7]: Dík patří takovým podivínům, nebýt jeho, Ludvíka Bavorského a dalších, byl by svět mnohem chudší.

[8]: Bohužel v díle Sienkiewicze mám velké mezery, ale určitě máš pravdu.
Na webu jsem našel, že napsal trilogii Ohněm a mečem (1884), Potopa (1886) a Pan Wołodyjowski (1888), v nichž popisuje boje Polska s kozáky během ukrajinského Chmelnického povstání, se Švédy a Turky.
Cihlové stavby jsou pro země u Baltu opravdu typické, nedávno jsme je viděli i v pobaltských republikách.

[9]: Ještěže se nedožil toho, jak dnes vypadá. Škoda jen, že se mu nepovedl ten stroj času.

[10]: Ve mně bys měl prvního zákazníka, hned bych se vydal na cestu do renesance a "potkal se" s Leonardem a Michelangelem, "pozdravil" slavné ženy - Kleopatru, Marii Terezii, Kateřinu II, ..., z úctyhodné dálky se podíval na soptění Vesuvu, ...

14 Miloš | Web | 21. října 2015 v 13:47 | Reagovat

[12]: Na ČSFD jsem našel, že celá trilogie (Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wołodyjowski) byla zfilmována v hlavní roli se známým polským hercem Danielem Olbrychskim, asi po nich zapátrám :)

15 Sabča | Web | 21. října 2015 v 18:22 | Reagovat

tam musí být pěkně :-)

16 Beatricia | Web | 22. října 2015 v 4:02 | Reagovat

Píšeš skvostné a půvabné bedekry. Samozřejmě nejvíce u mne bodují trosky toho tajemného hradu.
To já mohu kdykoliv. <(*_*)>

17 userka | E-mail | Web | 22. října 2015 v 9:11 | Reagovat

Podle kalendáře?! O tom jsem nikdy neslyšela :) Takový skrytý významy mám ráda. Ale teda byl to asi docela podivín.

18 Intuice | E-mail | Web | 22. října 2015 v 9:33 | Reagovat

Ty varhany jsou krásné a ten hrad podle kalendáře je také zajímavý. :-)

19 Beatricia | Web | 22. října 2015 v 23:54 | Reagovat

P.S. Děkuji ti za senzační a věcné komentáře. Co se týče těch poledníků a rovnoběžek, tak je to moje poctivá ruční vydřená práce. Máš pravdu, že nějaký program by byl jednodušší, ale to pro mne nemá kouzlo. Já se potřebuji na té grafice trápit a vyvztekat, až se to podaří.
Přeji ti hezký a pohodový víkend. *:-)*

20 Krutomyval | Web | 25. října 2015 v 9:48 | Reagovat

urcite uz se te nekdo ptal - proc nevydavas nejake knizni pruvodce oficialne? zamerene na historii. neb uz vydavas? aspn on-line stazitelne jako e-knihu.

21 Miloš | Web | 25. října 2015 v 19:59 | Reagovat

[15]: Opravdu je :)

[16]: Hrady mě také přitahují, mnohem víc než zámky a je to vidět i na blogu (Frýdštějn, Vranov-Pantheon, Devín, Bran). Vždy se s nimi pojí dobrodružné příběhy.

[17]: S tím kalendářem ale úplně originální není, třeba mayská pyramida v Chichén Itzá je postavena také podle kalendáře, má z každé světové strany schodiště s 91 schody a vršek je doplňuje na 365.

[18]: Bohužel z interiéru žádnou dalšího fotografii nemám. Gotické katedrály jsou uvnitř zajímavé hlavně klenbou.

[19]: To sis tedy užila, ani si nedovedu představit, kolik práce muselo dát vyměření sítě oblouků. Vůbec není poznat, že je v tom ruční práce.

[20]: Někdy bych si amatérskou fotoknihu chtěl vysázet v jednom z mnoha programů, které se na webu nabízejí, ale ještě bych do ní chtěl přidat mnoho dalších "kapitol". Samozřejmě by to bylo jen pro mě, kvalitních průvodců je dost a s obsáhlými texty a profesionálními fotografiemi. Beru to jen jako archiv vzpomínek na místa, kam jsem měl možnost se podívat.

22 Jago | Web | 25. října 2015 v 23:13 | Reagovat

Pěkné, pěkné. Polsko vřele doporučuji, škoda, že se tam od nás moc nejezdí, např. dřevěné kostely ve východním Polsku jsou nádherné a vede po nich i naučná trasa.
Ve Wieliczce jsem zkoušel fotit, ale bez blesku mi vyšly hrůzy.
Trochu OT: Nechci si dělat reklamu, ale v historicky krátké době se v naší kavárničce objeví galerie s obrázky z jednoho italského pozdně renesančního paláce (vily), ta by se ti mohla líbit.
BTW: Přijď si k nám zahlasovat. ;-)

23 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 26. října 2015 v 18:12 | Reagovat

Pěkné stavby, na panoramatickém snímku to vypadá krásně :). Rytířské souboje v prostředí starého hradu - to musí mít moc pěknou atmosféru a určitě je to hodně zajímavá podívaná.
Opět velmi pěkný článek i fotky, Miloši - díky! :)

24 Sugr | E-mail | Web | 26. října 2015 v 18:13 | Reagovat

Oči přecházejí a nestačí pobrat všechnu tu nádheru co jsi zde opět uveřejnil! Tak na to jdu znova... :-P

25 Grumpy | Web | 26. října 2015 v 18:30 | Reagovat

Polsko vypadá krásně, škoda, že jsem toho nenavštívila víc (byla jsem jenom v již zmiňované Wieliczce a v Osvětimi). Architektura a umění je krásné, ohromně se mi líbí ty varhany. A palác vypadá úžasně. Někdy bych se taky chtěla podívat i na pobřeží na některou kosu, viděla jsem je jen z letadla.

26 Van Vendy | Web | 27. října 2015 v 17:07 | Reagovat

V Polsku jsem byla jen jednou a připadalo mi poněkud nudné. Ale možná jsem se jen neuměla dívat.
Tohle je úžasná přehlídka zajímavostí a pamětihodností. Osobně mě nejvíc nadchlo to cik cak schodiště u jednoho ze zámků (devátá fotka shora) a jako nejhezčí záběr mi připadá foto č.2 :-)

27 Lisi | Web | 28. října 2015 v 14:58 | Reagovat

Moc se mi líbí Krzyżtopór. Pěkně hladá moji romantickou duši.

Jinak mi připadá zajímavé, jak jsou si nějaká města podobná, že to, v jaké zemi leží, je poznat pouze z nápisů.

28 Miloš | Web | 30. října 2015 v 9:29 | Reagovat

[22]: Na špatné světlo je prý nejlepší mobil Nokia Lumia, který disponuje unikátní technologií pro takové situace. Dost přemýšlím o jeho koupi, ale znalcům vadí operační systém Windows, mnohem lepší má být Android, k němuž je také daleko širší paleta aplikací.

Díky za upoutávku na palác, kavárnička je mým oblíbeným koutkem :)

[23]:K hradům rytíři patří, vzpomínám si, že takovou akci jsme kdysi viděli na hradu Loket v Karlovarském kraji, který budeš dobře znát, k tomu tam ještě byla ukázka starých řemesel, dřevorubeckých nástrojů, kovářských výrobků, ...

[24]: Těch krásných míst je tolik, že na ně nestačí 10 životů. Líbí se mi, že taková jsou i mezi málo známými.

[25]: Z Polska toho také moc neznám, nejvíc Krakow a Varšavu, kde jsem byl víckrát a na několik dnů. Pak ještě Zakopane, Kielce a Lublin.
Nejvíc mě teď láká Wroclaw a křižácký hrad Malbork. O baltské části Polska bohužel skoro nic nevím.

[26]: Nejvíc mě překvapuje, kolik je krásných míst a ani o nich nevíme, protože navštěvujeme skoro výhradně jen centra. Několik takových jsem viděl i v Maďarsku, např. Gödöllö a Keszthely, kde jsou i pěkné zámky, o Švýcarsku nemluvě.
Schodiště je postaveno ve stylu serpentin usnadňujících výstup na strmý kopec, např. k hradu.

[27]: O tomto hradu jsem předtím nic nevěděl, ale při pohledu z auta nás ohromil, že jsme hned zastavili.

Asi to bude tím naším evropským kulturním prostorem.

29 Hanka | E-mail | Web | 1. listopadu 2015 v 0:09 | Reagovat

Nádherný výlet, Miloši, skvělé vyprávění doplněné parádními fotkami.
Sandoměř znám matně jen z dějepisu a četby. V Polsku jsem nikdy nebyla.
Katedrála je nádherná a "kalendářový" hrad fantastický.
Jsou to opravdu úžasné stavby. :-)

30 Miloš | Web | 1. listopadu 2015 v 8:02 | Reagovat

[29]:Hanko, Polsko je na dosah, doporučuji se vydat minimálně do Krakowa, tam bys byla se svým fotoaparátem jako v Jiříkově vidění :)

31 Hanka | E-mail | Web | 1. listopadu 2015 v 22:09 | Reagovat

[30]: Ještě bych se ledaskam vydala, kdyby to šlo, Miloši.
Prostě to nejde, ale už jsem se s tím docela smířila. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama