DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Petrohrad (1) - Chrám Vzkříšení Krista

17. března 2015 v 9:34 | Miloš |  Architektura
Zatímco carevně Kateřině II. (1729-1796) Petrohrad vděčí za velkolepé paláce a skvostnou sbírku obrazů, která se stala základem Ermitáže, tři největší chrámy jsou spojeny se třemi panovníky, kteří vládli v 19. století.

Kateřinin syn Pavel I. si přál sjednotit pravoslavnou a katolickou církev a symbolizovat to měl Kazaňský chrám na Něvském prospektu, navržený i s kolonádou podle Chrámu sv. Petra ve Vatikánu. Po 5 letech byl však Pavel I. zavražděn a stavba byla dokončena až během vlády jeho nejstaršího syna Alexandra I. Ten si navíc na počest vítězství v napoleonských válkách nechal postavit "svůj" chrám, který je pojmenován podle sv. Izáka a zdobí jej zlacená neoklasicistní kupole, na níž bylo použito téměř 100 kg zlata. Oba chrámy z vnějšího pohledu ruské sakrální stavby nijak nepřipomínají a mohly by stát v kterékoliv evropské metropoli.


Následující dva panovníci Mikuláš I. (Nikolaj I.) a Alexandr II. se gigantickými chrámy do historie nezapsali, Alexandr II. ale provedl řadu reforem, např. zrušil nevolnictví, oddělil soudní systém od výkonné moci, zavedl místní samosprávu a snažil se také Rusko přeměnit na průmyslovou zemi. Nespokojenost s carským režimem však už byla příliš silná a při jedné vyjížďce kolem Gribojedovova (tehdy Kateřinina) kanálu r. 1881 se car stal obětí bombového teroristického činu.
Jeho následník Alexandr III. zavedl tvrdé represe, odvrátil se od snah přiblížit Rusko západní Evropě, vsadil na ruský nacionalismus a na místě, kde byl zabit jeho otec, nechal ve stylu staroruské architektury postavit chrám Vzkříšení Krista (Собор Воскресения Христова на Крови nebo také Храм Спаса на Крови, v češtině se uvádí i pod označením chrám Nanebevstoupení a chrám Spasitele na krvi, anglicky Church of the Saviour on the Spilt Blood). Navrhl jej architekt Alfred Parland a dokončen byl až v r. 1907 za Mikuláše II.



Výška chrámu je 81 m a jeho vnitřní stěny od podlahy až po strop zdobí barevné mozaiky na celkové ploše 7000 m čtverečních. Jako materiál k výzdobě a podlahám byl použit mimo jiné italský mramor, norská žula, porfyr a jaspis.
Z vnějšku připomíná Chrám Vasila Blaženého v Moskvě, mozaiky v interiéru jsou inspirovány malbami v Chrámu sv. Vladimíra v Kyjevě.

V období Sovětského svazu ve všech třech chrámech byly církevní obřady zakázány. Se zřejmou zlomyslnou ironií Kazaňský chrám a chrám sv. Izáka byly proměněny na Muzea ateismu a chrám Vzkříšení Krista byl veřejnosti zcela uzavřen a nějakou dobu byl dokonce využíván jako sklad ovoce a zeleniny, což vedlo k poškození mozaikové výzdoby, a mluvilo se o jeho zboření. Naštěstí se jej však podařilo zachránit jako neoficiální muzeum ruské mozaiky a po 30 let trvající restauraci opět zazářil jako nový a od r. 1997 je znovu přístupný. (Fotografie z interiéru bohužel znehodnocují odlesky ze silných světel lustrů i denního světla, pronikajícího vysokými okny.)



Ikonostas, panel oddělující oltář od centrální části chrámu, byl zhotoven z barevného italského mramoru z Janova a Madona s dítětem je dílem Viktora Vasněcova.


Světlá budova na pravé straně před chrámem je Ruské muzeum, které podobně jako Treťjakovská galerie v Moskvě uchovává obrazy ruských malířů, mezi nejznámější patří Burlaci na Volze od Ilji Repina a Devátá vlna Ivana Ajvazovského.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 King Rucola | E-mail | Web | 17. března 2015 v 10:02 | Reagovat

Super clanok, super reportaz - ktoru nesmie vidiet manzelka! (Taha ma tam uz roky a mne sa stale nechce...) ;-)

2 Žolanda | E-mail | Web | 17. března 2015 v 10:29 | Reagovat

Bezvadný článek ;) Doufám, že Petrohrad někdy uvidím na vlastní oči

3 TlusŤjoch | Web | 17. března 2015 v 10:29 | Reagovat

[1]:
Nedá se nic dělat, musím od JV K.R. NnŽV opisovat.
I moje milostivá má obdobné plány.

4 Jarka | Web | 17. března 2015 v 10:39 | Reagovat

Mě se ten chrám líbí zvenku, je načančaný jak cukrátko a vypadá přímo pohádkově. :-)
Zajímavé bylo i doprovodné slovo, poučila jsem se něco o ruské historii. ;-)

5 Helena | Web | 17. března 2015 v 10:40 | Reagovat

Chrám je krásná stavba, typická ruská architektura se spousty věžiček. Co mě upoutalo, jsou dvě věže ve tvaru Oktogonu, od dob Antiky má symbolický význam, který sahá až k archetypu osmicípé hvězdy a znamená dokonalost. Na tomto chrámu vidím hned dvě.

6 Gabi | E-mail | 17. března 2015 v 10:49 | Reagovat

Výborná, na návštevu lákajúca reportáž.
Ale , niečo k tomu, by som predsa len...  Ber to ako moju profesnú deformáciu . :-), nie kritiku napísaného." ...ruské sakrální stavby ..." Myslel si tým zrejme sakrálne stavby s cibulovitými kopulami na vežiach . Tie sú ale charakteristické pre pravoslávne chrámy a tie nie sú len v Rusku. Na ich súčasnom území sú síce tie najhonosnejšie,preto sú vnímané ako iba "ruské" ale sú aj na území Ukrajiny a nie sú Ruske. Aj moderné pravoslavné, ba aj greckokatolicke kostoly nesú tieto hlavné znaky ( cibuľovité kopuly na vežiach), hlavne v oblastiach kde žijú Ukrajinci, či Rusíni. Ony znázorňujú istú symboliku tej viery -o nej inokedy.
V dnešnej dobe je veľmi citlivé vnímanie čo Ruske je a čo už nie. Bohužiaľ. Ruska sakrálna architektúra má aj chrámy rímskatolícke a tie už majú takú "európsku" podobu.
Sorry to len moja poznámka na okraj.Článok je výborný.

7 Gabi | E-mail | 17. března 2015 v 11:10 | Reagovat

Napriklad ...http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyjevskope%C4%8Dersk%C3%A1_l%C3%A1vra
A "IKONOSTAS" majú do dnešných dní aj grekokatolicke chramy. Ten ich obrad je veľmi podobný pravoslavnému obradu a bol upravený Cyrilom a Metodom. Pôvodný jazyk obradu je ešte stále v niektorých oblastiach "staroslovienčina", aj keď si ju mnohí pletú s rusínštinou, ba dokonca s ruštinou.Tak, keby sme išli takto kúsok po kúsku, dôjdeme do Byzancie. Máme všetci viac spoločného ako si myslíme. Tí v Ríme, v Prahe,  s tými v Moskve. Rusko nebolo chvost sveta,uzavreté iba do seba. Jeho architektúra nám o tom veľa napovedá. Ale už som predsa len tak trochu mimo Tvojej reportáže. ;-) Máš ju označenú ako (1), tak sa teším na ďalšie !
Vonku je nádherný jarný deň, tak hajde si ho užívať, už keď do Petrohradu nemôžme!Tam je stále dosť zima. :-D

8 Bloud. Well Bloud | E-mail | Web | 17. března 2015 v 11:25 | Reagovat

Italský mramor, norská žula, ruskoanglický architekt...vskutku multikulturní chrám :)

Taky skládám pochvalu za článek :)

9 King Rucola | E-mail | Web | 17. března 2015 v 11:29 | Reagovat

[6]: Velikaja Rus. Na vychod od Uzhorodu vsjo, inkluizive Bratislavy.

10 Hanka | E-mail | Web | 17. března 2015 v 13:23 | Reagovat

Ohromující monumentální stavba, barevná, zdobná, ... prostě nádherná.
Je to úžasné dílo, které skoro vzbuzuje posvátnou bázeň.
Ráda se na takové stavby dívám, ale bohatě mi to stačí na fotografiích, v reálu je vidět nemusím. ;-)
Držím se při zemi a dávám přednost našim venkovským kostelům.
Tím ovšem nesnižuji tvoje zásluhy, Miloši.
Fotky máš skvělé a celý článek bezvadně zpracovaný.
U tebe se člověk vždycky dozví spoustu zajímavých věcí.
Škoda jen, že se v některé hlavě dlouho neudrží! ???  ;-)
Přeji prima dny. :-)

11 Sugr | E-mail | Web | 17. března 2015 v 18:29 | Reagovat

Nádherná reportáž, krásné fotky, děkuji Miloši. ;-)

12 Miloš | Web | 18. března 2015 v 8:15 | Reagovat

[1]:[3]: Drahé polovičky by si zasloužily milou pozornost, ne? Rubl dost oslabil (od naší návštěvy z 55 haléřů na 35) a cesta by mohla být levnější.

[2]: Můžu ti ho jen doporučit.

[4]: Příměr s pohádkou je výstižný, když jsme ho od Kazaňského chrámu zahledli, hned jsem se k němu vydali, chrámy jsou od sebe snad jen 200-300 m.

[5]: Heleno, díky za postřeh a informaci, symboliku oktogonu neznám.

13 Čerf | E-mail | Web | 18. března 2015 v 8:18 | Reagovat

Moc pěkná reportáž! Muzeum ateismu mě pobavilo, to je čisté dada! Podle tohoto vzoru bychom mohli z uzavřených cukrovarů udělat diabetologické stanice nebo vystavět síť suterénních rozhleden. :-)

14 Miloš | Web | 18. března 2015 v 8:35 | Reagovat

[6]:[7]: Gabi, díky za výborné odborné informace, opravdu žiju v představě, že chrámy s větším počtem cibulovitých věží jsou specifické pro Rusko a země bývalého Sovětského svazu.
Podobné pravoslavné chrámy jsou však i v Karlových Varech a Nice (ve Francii).
Něco, co by se snad dalo nazvat pravoslavnou liturgií, jsem viděl v Bulharsku, ale nic mně to neříká.

[8]: Carská rodina na drahých materiálech a nákladech na finanční ocenění umělců nešetřila a když nebyli doma, nakoupila je v zahraničí.

[9]:I my jsme tam mohli patřit, nějaký náš dělnický prezident (snad Zápotocký) měl představu, že bychom se mohli stát jednou ze svazových republik.

[10]: Na mě barevnost chrámu působí pohádkově a vesele, tíživý pocit mám spíš v gotických a barokních chrámech.

[11]: Díky, jsem rád, když se líbí, fotky mají značné rezervy :)

15 Gabi | E-mail | 18. března 2015 v 8:38 | Reagovat

[9]: :-) Tak nejak, máš pravdu. Viac na západ, už to ale nie sú cibule, ale hrušky! Tvrdia znalci ovocia a zeleniny. ;-)

16 Gabi | E-mail | 18. března 2015 v 8:44 | Reagovat

[14]: Tak, ona tá pravoslavná viera je najsilnejšia práve tam, najvačšie bohatstvo sa zhromažďovalo práve tam, kde sa nachádzala moc. Aj tá cirkevná. tam sú tie chrámy honosné,zafixuješ si ich v povedomí, presne tak, ako je tomu aj v iných vierach....

17 Gabi | E-mail | 18. března 2015 v 9:01 | Reagovat

Ešte by som predsa len zabrdla do tej politiky. Ruku na srdce, sukmeňovci, bratia Česi. Vieme rozoznať Ukrajinca od Rusa, Bielorusa od Rusa- aj rozpoznaním ich jazyka? Dám ruku do ohňa, že hlavne tí mladší nie.:-D Ja ovládam ruštinu, vyrástla som v blízkosti Ukrajiny, a musím sa sústrediť aby som tie dva jazyky v bežnom rozhovore rozlíšia. Píše , aj vraví sa, že aj nás v 68 roku obsadili Rusi ..že tam boli aj iné národnosti, čo sa bývalého ZSSR týka, sme si ani neuvedomili a už vôbec sme si nevšimli Poliakov, Maďarov, Bulharov ...Iba Rumunov a Nemcov sme tu vidieť vtedy nemohli.Rumuni odmietli a Nemci nesmeli...ale to je už iná téma na dskusiu. To iba, ohľadne Rusov. ;-),ani ten Stalin dokonca nebol Rus, lebo sú vraj za všetkým zlým a teraz dokonca za tým vojnovým nešťastím na U. Sorry Miloš, za odbočenie. :-)

18 Porcelánová panna | E-mail | Web | 18. března 2015 v 9:52 | Reagovat

Nádherné. Takové stavby obdivuju, detaily, malby...úžasné. Stavby v Rusku obdivuju celkově všechny. Obzvlášť Petěrgof a palácovou oblast :-)

19 Hanka | E-mail | Web | 18. března 2015 v 12:32 | Reagovat

[14]: Špatně jsem se vyjádřila, tíživý pocit z tohoto chrámu rozhodně nemám. ;-)

20 Lisi | Web | 18. března 2015 v 15:00 | Reagovat

Vypadají všechny nádherně, krásné interiéry. Ten postavený na místě atentátu na Alexandra II. je už i pěkně barevný zvenčí.
Zajímavě zní Muzeum ateismu, co se tam mohlo vystavovat, snad holé stěny?

21 Elis | Web | 18. března 2015 v 19:26 | Reagovat

Nádhera, tam bych ráda někdy jela a viděla vše na vlastní oči...

22 Robka | E-mail | Web | 18. března 2015 v 23:10 | Reagovat

Je úděsné, jak se minulý režim snažil o likvidaci sakrálních objektů - sklad zeleniny a ovoce v takovém chrámu je snad výsměch. Ještěže se podařilo ho zachránit, je to skvost.

23 Lukáš Přibyl, DDV | Web | 19. března 2015 v 17:26 | Reagovat

[11]: že ?

Neděláte Miloši náhodou v rámci nějakého komerčního novinového zpravodajství ?

Díky.

24 Amelie | Web | 19. března 2015 v 17:44 | Reagovat

Krásná reportáž, tam bych se taky ráda podívala.

25 Miloš | Web | 19. března 2015 v 19:00 | Reagovat

[13]: :-) Tvůrčí invence nezná hranic.

[15]: Pěkné, žlutou barvu zralých hrušek nahradila zlatá.

[16]: V tom si asi všechny církve mohou podat ruce - gotické katedrály, islámské mešity a budhistické chrámy svou pompézností konkurovaly palácům panovníků.

[17]: Máš pravdu, pod SSSR jsme většinou chápali jen Rusko, i když mezi Ruskem, pobaltskými republikami a středoasijskými republikami jsou velké rozdíly.
A Stalin byl Gruzínec Džugašvili a přesto ho skoro každý spojuje s Ruskem.

[18]:Tyto stavby nás okouzlí tím, jak jsou jiné od těch, co známe.
Petěrgof (Petrodvorec) už na blogu mám, také v rubrice Architektura, Carské Selo ještě někdy přidám.

26 Miloš | Web | 19. března 2015 v 19:21 | Reagovat

[19]:Hanko, špatně jsem se vyjádřil - posvátná bázeň není tíživý pocit.

[20]: Nedovedu si to představit, třeba v chrámu sv. Izáka jsou fresky a obrazy s náboženskými výjevy. Možná je sundali a/nebo zakryli nějakými panely o VŘSR a Leninovi.

[21]: Přeji ti, aby se ti to podařilo co nejdřív. Vlastní zážitky nic nenahradí.

[22]: Nad tím zůstává rozum stát. Manželka tvrdí, že do zkonfiskované vily Tugendhat jako dítě chodila na tělocvik.

[23]: Nedělám. Sice jsem si všiml, že třeba Novinky uveřejňují poznávací články psané amatéry a někdy si říkám, že takový článek bych také zvládl, ale po publicitě tohoto typu (byť asi i trochu honorované) netoužím.

[24]: Stejně jako Elis a Žolandě ti, Amélie, přeji brzké splnění přání.

27 Lukáš Přibyl, DDV | Web | 19. března 2015 v 20:40 | Reagovat

[26]: škoda

28 Gabi | E-mail | 20. března 2015 v 10:24 | Reagovat

[25]: Možno by bolo ešte zaujímavé dodať, zvlášť pre mladšie ročníky, že pravoslavná viera je taktiež kresťanká, ale nepodlieha Rímskému stolcu -teda pápežovi, ale Moskovskému patriarchovi. Čiže Moskva je pre veriacich pravoslávnych niečo ako Vatikán  pre iných kresťanov. So všetkým čo k tomu patrí. Preto aj tá honosnosť. Háát politika ... tou je viera a každá cirkev nasiaknutá až až ...

29 annapos | Web | 20. března 2015 v 23:41 | Reagovat

Tak tam  "bych chtěla zas bejt „ A teď se pane Mološi ptejte? Ne nebyla ale chtěla. Je to opravdové kouzlo a duše Rusi, ta pravá, krásná, prostá, Ruská nátura. A dýchá to tou RUSÍ širou a Bůh dej, aby jen dýchalo, nechtělo kýchnout a polknout.

30 lojzo | Web | 21. března 2015 v 19:08 | Reagovat

Isakievskij sobor nezaprie inšpiráciu (či už zámernú, alebo podvedomú) parížskym Pantheonom - ktorý tiež namiesto náboženstva slúži ateizmu. ;-)

Tiež som v Piteri doteraz nebol, ale mňa manželka nepresviedča. Budem musieť ja ju. ;-)

31 Frypat | E-mail | Web | 21. března 2015 v 20:02 | Reagovat

Tradičně skvělý článek a navíc krásná stavba,takže máš můj hlas u VendyW ;-)  :-)

32 userka | E-mail | Web | 21. března 2015 v 22:04 | Reagovat

Přečetla jsem, viděla jsem, ale moc mě to nezaujalo o:) Já na ruskou kulturu moc nejsem, i když by se určitě našly výjimky. Taky neříkám, že naživo bych se tam nepodívala, ale rozhodně to není to, co by mě nějak oblažovalo. Nevím, proč jsem se vůbec učila rusky, když mě ta země moc nebere.

33 Veki | E-mail | Web | 21. března 2015 v 23:35 | Reagovat

Petrohrad je můj sem. Krásná stavba!

34 Iris | E-mail | Web | 22. března 2015 v 8:20 | Reagovat

I když moc rusy nemusím, ty stavby jsou nádherné :-)

35 Lukáš Přibyl, DDV | Web | 22. března 2015 v 15:14 | Reagovat

[34]: a [33]: přesně tak, a tak si je vychutnejte dokud je ještě nesrazila nějaká extrémně výbušná americká raketa ;-)

36 MarijaKes | E-mail | Web | 22. března 2015 v 19:58 | Reagovat

Nádherná stavba, typická pro tuhle zemi, a velmi zajímavá pro nás. Tam se také nikdy nepodívám a proto moc děkuji za tohle zprostředkování. :-)

37 Miloš | Web | 22. března 2015 v 21:44 | Reagovat

[27]:Není, cestovatelských článků, knih i videí je velká nabídka.

[28]: Máš pravdu, i politické ideologie bychom mohli chápat jako svého druhu náboženství.
Díky za přiblížení pravoslaví, protože jsem ateista, náboženství a biblické (a mytologické) příběhy mě zajímají hlavně jako klíč k pochopení uměleckých děl.

[29]: Doufám, že k jídlu nebudeme a zájem se omezí jen na kulturní a poznávací úroveň.

[30]: Pantheon v Paříži s hrobkami spisovatelů (Huga, Zoly, ...)  znám, je kousek od Lucemburských zahrad a podle fotek tam značná podoba opravdu je, podle zlacené kupole se Исаакиевский собор ale ještě více podobá Invalidovně, kde je pohřben Napoleon. Hlavně za ním návštěvníci určitě nechodí kvůli náboženskému rozjímání :)
Myslím, že přesvědčování choti nebude moc složité :-)

[31]: Patriku, díky za hlas.
Já můžu naopak říci, že pečlivost a obsažnost, s jakou ty zpracováváš své poznávací příspěvky, na Blog.cz jen stěží najde konkurenci. Druhá taková je MarijaKes.

38 Miloš | Web | 22. března 2015 v 22:07 | Reagovat

[32]:K Rusku po zkušenostech z éry politické podřízenosti velké sympatie nechováme, ale můžu říct, že ruskou klasickou literaturu (hlavně Dostojevského, Čechova a Gogola) a hudbu (Čajkovského, Musorgského, Rachmaninova, ...) mám ve velké oblibě. Kdysi jsem uměl i velmi dobře rusky, dnes, protože se s ní nesetkáme, už jen pasivně a ne dokonale.
Ale jsem rád, že jsem Petrohrad navštívil, ten mě bez přehánění nadchl.

[33]: Je to sen dobře dosažitelný, já bych zase rád viděl Wroclaw, kde jsi na studijním pobytu.

[34]: Kouzlo staveb stojí za to se nadnést nad doprovodné pocity k národu. Ale nemůžu ani v nejmenším říct, že by setkání s Rusy v Petrohradě bylo nějak nepříjemné, nejde je házet do jednoho pytle s tzv. novými Rusy, kteří se vyskytují v atraktivních destinacích a často budí svým hlučných chováním rozruch.

[35]: Doufám, že rakety nejenže nebudou mířit na kulturní památky, ale vůbec nebudou použity. Válka takového ražení by mohla přinést zkázu celé Země.

[36]: Možná bys mohla svůj náhled přehodnotit, tebe jako fotografku by Petrohrad musel okouzlit.

39 Natty | Web | 23. března 2015 v 4:55 | Reagovat

Miloši, jedním slovem NÁDHERA. Také bych chtěla tuto krásu vidět na vlastní oči a tak než začnu objíždět památky, tak se moc ráda pokochám pohledem zde a ráda si přečtu něco z ruské historie. ;-) Pěkný nový týden.

40 pizlik1 | E-mail | Web | 23. března 2015 v 13:48 | Reagovat

Je to nádhera, tyhle stavby. Rusko sice ráda nemám, ale do Petrohradu bych docela ráda zavítala. :-)

41 Jago | E-mail | Web | 24. března 2015 v 21:23 | Reagovat

Chválím! Právě jsem si nostalgicky zavzpomínal na svou návštěvu Petrohradu v roce 2004. Ostatním ji vřele doporučuji!!! Akorát je trochu nepohodlné shánět ruské vízum. Naštěstí hovořím vcelku plynně rusky, takže i domluva tam byla snadná.
Doufám, že zde budou ještě nějaké další pěkné snímky, je tam toho k vidění skutečně spousta, a to jak venku, tak uvnitř (Ermitáž, ale třeba i muzeum blokády). A dokonce tam mají i mešitu.
K těm církvím: Pravoslavnou církev není radno zaměňovat s řeckou ortodoxní církví (a to se do toho motá ještě řeckokatolická církev).
Nechci tu dělat propagandu našich stránek, ale kdo má zájem o ruskou architekturu, může se u nás podívat na tři články o Zlatém prstenu (Zolotoje koľco). Ten první je na http://lojzojago.eu/text-zolotoje-kolco-v-zime-i-undefined-sergijev-posad/.

42 lojzo | Web | 24. března 2015 v 21:46 | Reagovat

[37]: Dóm Invalidovne snáď pripomína tou pozlátenou kupolou, ale tvaroslovie je jednoznačne bližšie Panteónu - či už stĺporadím po obvode pod kupolou alebo veľkým trojuholníkovým tympanónom nad vstupom. ;-)

43 Elis | Web | 25. března 2015 v 15:04 | Reagovat

[25]: To je pravda není nad vlastní zážitky, jen mít někoho kdo tam se mnou pojede, všechny kolem mě to táhne jen a jen k moři...

44 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 25. března 2015 v 15:17 | Reagovat

Miloši, jsi prostě skvělý cestovatel, opět krásná reportáž..:). Je to úchvatná stavba, je prostě nádherná..To člověk asi nevychází z údivu, když to všechno vidí na vlastní vočadla..;). A pěkně jsi to nafotil. Já bych nevěděla, jestli koukat, nebo fotit - asi bych to nestíhala..:).

45 Beatricia | Web | 27. března 2015 v 8:44 | Reagovat

To je skvostná jedinečná architektura. Já jsem byla jen v Moskvě a v Ufě, ale Petěrburgu se nic nevyrovná. Píšeš nádherné články, doplněné vlastními perfektními fotografiemi. Obdivuji tebe, a obdivuji tvé hluboké znalosti a vědomosti, kterými se vždy poučím, zejména, když si ještě některé detaily dodatečně vyhledám v encyklopedii, nebo v dějinách. Teď zrovna, jak byla zabita rodina posledního cara Nikolaje. ☼☼☼

46 Bev | Web | 27. března 2015 v 21:33 | Reagovat

Jediné co mě při prohlížení fotek napadlo bylo Óóó, jaká krása. I na fotkách, o kterých říkáš, že nejsou až tak moc kvalitní, i když mně se ani nezdá, je to působivé, natož naživo. To bych ráda viděla a ta stavba v samém závěru je nádherně pohádková.
Krásně jsem si zas zacestovala a pokochala se. :-)

47 Miloš | Web | 29. března 2015 v 10:25 | Reagovat

[39]: Škoda, že těch památek je tolik. Mít na to (čas a peníze), věnoval bych tomu každý rok nejméně polovinu :-)

[40]: Petrohrad je podle mě ruská destinace č. 1. I podle hlasování cestovatelů na serveru TripAdvisoru to tak je, kde patří mezi nejpřitažlivější místa na světě http://www.novinky.cz/cestovani/365134-nejlepsi-destinace-roku-2015-praha-je-mezi-prvnimi.html.

[41]: Bohužel v církvích se vůbec nevyznám, ale jen vnějškově si nepamatuji, že by v Řecku sakrální stavby měly víc věží, jak to mají v Rusku.
Jago, díky za odkaz, je vynikající, moc rád čtu na tvém a Lojzově blogu, protože články mají profesionální parametry, jsou nabité informacemi a kvalitními fotografiemi.

[42]: Máš pravdu, Lojzo, podoba obou staveb je nápadná.
Díky také za skvělé informace k terminologii architektonických prvků http://www.lojzojago.eu/text-architektonicke-prvky a Pantheonu i Foucaultově kyvadle v něm http://www.lojzojago.eu/text-pantheon-v-parizi/.

[43]: Já bych jel hned :-)

[44]: Fotky se mně moc nedaří, teď jsem navíc první fotku chrámu měl ve svislém směru nakřivo a když jsem ho vyrovnal v Google Picasa, kvalita se ještě zhoršila. Chtělo by to, abys tam zajela ty, to by byla jiná pastva pro oči.

[45]: Moskvu bych také chtěl navštívit, už jen kvůli muzeím. Manželka ještě za svobodna navštívila středoasijské republiky a viděla Taškent, Bucharu a Samarkand, ale mě by teď víc lákalo Baku s jeho extravagantními moderními stavbami, kterými se snaží stylizovat do druhé Dubaje.

[46]: Mě Petrohrad (a okolí) opravdu nadchlo a málokde jsem měl tak silný pocit při odjezdu, že sem bych se chtěl ještě někdy vrátit.
Můžu ti ho jednoznačně doporučit.

48 Hanka | E-mail | Web | 4. dubna 2015 v 19:07 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama