DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Budapešť (2) - město výstav

6. března 2015 v 12:01 | Miloš |  Výtvarné umění
Pro milovníky výtvarného umění ve střední Evropě je ideální bydlet ve Vídni nebo Budapešti. Vedle významných galerií mohou nabídnout poznání dalších děl z celého světa na četných, tematicky zaměřených výstavách. Výstavy ve vídeňské Albertině jsou proslulé, ale Budapešť v nich nijak nezaostává. Zřejmě i z prestižních důvodů byly leckdy věnovány stejným umělcům (např. v obou městech se konaly výstavy děl van Gogha a Rembrandta), ovšem v různých letech a s většinou značně odlišným souborem děl, aby mělo smysl navštívit je 2-krát. V porovnání s vídeňskými výstavami bylo pozoruhodné, že se maďarským organizátorům vždy podařilo zapůjčit větší množství obrazů z amerických galerií od Metropolitního muzea v New Yorku až po Gettyho muzeum v Los Angeles.

Praha se jim blížila v 80. letech, kdy ředitelem Národní galerie byl Jiří Kotalík, který např. dokázal zajistit zapůjčení děl (a vydání kvalitních katalogů) na výstavy Poklady moderního umění ze sbírek Guggenheimovy nadace a Mistrovská díla pěti staletí ze sbírek Armanda Hammera a zorganizoval také výstavu děl francouzských impresionistů ze zahraničních galerií (název si už nepamatuji, protože k ní katalog nemám). Po nástupu Milana Knížáka do funkce ředitele NG však pro výstavnictví v Praze nastaly chudé časy, protože Knížák byl zásadně proti finančně náročným zápůjčkám ze zahraničí (na druhé straně nakupoval do sbírek NG svá vlastní díla, bez kterých by asi nemohla být).
Ale raději se vrátím k tomu, co slibuje název článku.

V Budapešti se výstavy konají v Muzeu krásných umění (Szépművészeti Múzeum/Museum of Fine Arts) na nám. Hrdinů (Hősök tere/Heroes' Square). Náměstí je jednou z dominant maďarské metropole, honosné budovy muzea a proti ní stojícího Domu umění v antickém slohu s korintskými sloupy odděluje Památník Tisíciletí (Millenniumi emlékmű/Millennium Monument) ze začátku minulého století, postavený k příležitosti 1000-letého výročí od příchodu Maďarů. Tvoří jej 36 metrů vysoký sloup se sochou archanděla Gabriela, který v rukách drží královskou korunu a apoštolský kříž. Sloup doplňují jezdecké sochy maďarských knížat (nejznámější je Arpád) a obloukovitá kolonáda se sochami uherských králů a vůdců povstání proti nadvládě Habsburků.


Na všech výstavách bylo zakázáno fotografovat, ale přesto můžu několik málo vystavených děl ukázat na neumělých fotografiích z mateřských galerií, kde to bez blesku povoleno bylo.

Na přelomu let 2006-2007 se zde konala výstava obrazů Vincenta van Gogha, zapůjčených z více než 40 galerií celého světa.


Mezi nimi se skvěly obrazy Pšeničné pole s cypřiši (The Metropolitan Museum of Art v New Yorku), Autoportrét a Hvězdná noc (oba z Musée d'Orsay v Paříži).




Pokud si to po letech nepletu s Vídní, bylo tam i Zelené žito z Národní galerie v Praze.


Výstavu téměř 100 obrazů Paula Cézanna (a umělců, kteří jej ovlivnili) z přibližně 40 galerií jsem navštívil v r. 2013 (začala však už na podzim 2012).


Samozřejmě na ní nemohla chybět Hora Sainte-Victoire, ke které se umělec mnohokrát vracel. Tato verze je z d'Orsay.


Z mnoha Cézannových zátiší jsem vybral to, které ze své stálé sbírky na výstavu přesunulo pořádající Szépművészeti Múzeum.


Perličkou bylo, že organizátoři vystavili dvě verze obrazu Hráči karet. První je z Metropolitního muzea a druhá z d'Orsay.



Letos v únoru jsem zavítal na výstavu Zlatý věk holandské malby, jejímiž hlavními magnety byly obrazy Rembrandta a Vermeera. Mezi 130 obrazy upoutal velký soubor Rembrandtových autoportrétů od jinošského až do zralého věku, nechyběly ani portréty dalších holandských malířů (Hals, van Dyck), zátiší s ovocem, květinami a zvěřinou (Jan Brueghel, Snyders), krajiny (Goyen, Ruisdael), Hooch, Steen, …


Zařazení tří obrazů Vermeera bylo menší senzací. Malíř byl objeven až 200 let po své smrti jedním teoretikem umění, který napsal, že Vermeerův obraz Pohled na Delft je prvním impresionistickým dílem. Poté se na zapomenutého umělce obrátila pozornost a dnes je považován za stejně významného jako Rembrandt. Jeho obrazů s nepopiratelným autorstvím je jen asi 35 a jsou rozptýleny po celém světě. Ve střední Evropě jsou dva obrazy v Drážďanech (Dívka čtoucí dopis a Kuplířka) a jeden ve Vídni (Ateliér).
V Budapešti byla vystavena Alegorie víry z Metropolitního muzea a stejně jako u Cézannových karbaníků i zde organizátoři dokázali zajistit dva příbuzné obrazy - Geograf ze Städelova institutu ve Frankfurtu nad Mohanem a Astronom (Louvre, Paříž).
Na výstavě bylo výrazně zastoupeno Rijksmuseum v Amsterdamu, tam se však fotografovat nesmí, proto na závěr přidám jen dvě ukázky (bohužel ve špatné kvalitě) - Rembrandtův Autoportrét z Metropolitního muzea a už zmíněného Vermeerova Astronoma z Louvru (Geograf je na plakátu výstavy třetí zprava).

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch | Web | 6. března 2015 v 13:00 | Reagovat

Praha-Vídeň-Budapešť - inu staré, dobré Rakousko - Uhersko.

Pěkná reportáž. Do Budapešti se chystám v létě, už jenom kvůli těm deklům.

2 shariony | E-mail | Web | 6. března 2015 v 15:11 | Reagovat

Ty jo, tak  tam se vyplatí zajet. To bych tam strávila celý den, jak se znám. Třeba hned ten první s cypřišemi by mi ale vůbec nevadilo mít doma :D

3 Čerf | E-mail | Web | 6. března 2015 v 16:06 | Reagovat

V Budapešti jsem byl pouze jednou, a to jsem ještě přijel na půlmaratón, který mě totálně vyčerpal a na žádné výstavy už mi nezbyla síla :-). Ale je to moc pěkné město s příjemnou atmosférou.

4 Lisi | Web | 6. března 2015 v 17:22 | Reagovat

Budapešť jsem jednou navštívila, ale to bylo takové pokukování zvenčí, co kde mají za památky. Město vypadá moc pěkně, náměstí Hrdinů má něco do sebe. Líbí se mi na tvé fotce, že je celkem bez lidí, to já jsem takové štěstí neměla.

5 userka | E-mail | Web | 6. března 2015 v 18:46 | Reagovat

Do Budapešti jsem zavítala na den a fakt krásný město - hlavně v noci! S tebou mě baví svět... ehm, to jsem se nechala unést.
Ty se v tom umění vyznáš, až je mi trapně. Já jsem se nedávno vzdělávala takhle: http://www.opilaopice.cz/234-jednoduchy-navod-jak-poznat-autora-slavneho-obrazu

6 King Rucola | E-mail | Web | 6. března 2015 v 20:14 | Reagovat

Buda a Pest je super - a ja blbec som tam nic nejedol, lebo to zradlo je  tam este superovatejsie!

Reportaz super, vratim sa, teraz musim "krimi"...(Unaveny ako posledny blb.)

7 Miloš | Web | 6. března 2015 v 21:57 | Reagovat

[1]: Já teď z nich mám Budapešť na prvním místě. Ale je to asi tím, že ji znám nejméně a je mně tím vzácnější. A dekly tam mají vskutku královské :-)

[2]: Takový obraz nad stolem nebo nad postelí by povznášel na duchu. Jen to pojištění domácnosti by trochu lezlo do peněz :-)

[3]: Na Budapešti se mně líbí, že přes převážně rovinaté Maďarsko Buda leží v kopcích a už jen tím je zajímavější než plochá Vídeň. A pak ty termály, těm nejde odolat.
Ovšem běhat maratony do kopců je zase stinnou stránkou.´

[4]: Myslím, že tam bylo málo lidí proto, že jsme přišli půl hodiny před otvírací dobou výstavy. Netrvalo to ale dlouho a na blízké parkoviště u Domu umění začaly přijíždět autobusy a lidí tam najednou bylo nepočítaně.

[5]: Máš pravdu, já jsem tam byl celkem 4-krát a vždy na 2 nebo 3 dny, proto večerní tvář města znám a je velmi působivá.
Díky za odkaz, text je vynikající a také úsměvný, celý si ho zkopíruju.

[6]:My jsem tam navštívili vyhlášenou cukrárnu Gerbeaud, ale ceny byly jako z jiného světa, proto jsem se spokojili jen s malou kávou a dvě piccolo velikosti stály kolem 250 Kč (asi 9 EUR). Však ji prý také provozuje švýcarská firma :-)

8 Sabča | Web | 7. března 2015 v 10:38 | Reagovat

ty obrazy jsou jedním slovem nádherné! :D

9 Lukáš Přibyl | Web | 7. března 2015 v 15:48 | Reagovat

[1]: já bych raději zvolil Maroko, Řecko a Egypt

[8]: že ? I mně se zalíbily

10 Fredy Kruger | 7. března 2015 v 16:44 | Reagovat

Muž z vody vylez, se oklepal,
vodu z uší pak vytřepal
a sinice-řasy odrbal
... se v rozpacích v zadnici  podrbal :
" Kurňa !! jsem ve Budě... anebo v Pešti ??"

" Idiote !  jste v Budapešti !"
... kdos  na muže  křičí maďarsky

Nechápu jich jazyk  tatarský...
čí ugrofinský ?... jak krev mi pije !
.... nesu vám něco do galerie !

... Jak zvířátka  ( líp byste nevybral )
obdivující genitál
sedějí v kruhu  na louce " ....

Jebb Kniszakk  hovoří slabounce ...
" Neprodám !" hovoří : půjdu dom !!"

... Nemtudom !"  maďar  řve :  " Nemtudom !"

" Seru ! však jinde mi prachy dají !"
... muž  z mostu žbluňk, - plave zpět po Dunaji !

11 Robka | E-mail | Web | 7. března 2015 v 18:19 | Reagovat

Do Budapešti bych ráda letos na Womex, světovou přehlídku world music. Je to putovní festival, škoda jen, že u nás ještě nikdy nehostoval...
A k článku - výstavy nádherné, Van Gogha Cézanna i Rembrandta já můžu (nejraději mám ale Gogha).

12 Intuice | E-mail | Web | 7. března 2015 v 19:39 | Reagovat

Chválím moc hezké fotky. V Budapešti jsem byla jen jednou jako 15 letá na nákupech, takže město vůbec neznám. Dal jsi obrazy pěkně dohromady, některé znám. :-)

13 Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 7. března 2015 v 23:13 | Reagovat

Maďarsko, země zaslíbená! Dogooglila jsem si Zátiší s drůbeží a zvěřinou...a ono to vůbec není v poživatelném stavu, jak by se mohlo z názvu zdát!

14 Frypat | E-mail | Web | 7. března 2015 v 23:13 | Reagovat

Tradičně skvělý článek,ale o věcech které neznám.V Budapešti jsem nikdy nebyl a umění moc nerozumím,takže tentokrát to bude bez komentáře ;-)  :-)

15 Miloš | Web | 8. března 2015 v 0:02 | Reagovat

[8]: Opravdu jsou, ale nejlépe to vynikne v reálu, kvůli nejrůznějším odleskům jsem často stál trochu bokem a pak jsou zkreslené proporce, což je patrné na rámech.

[9]: Mě Afrika zrovna neláká, jednou jsem byl v Egyptě a myslím, že mně to už stačilo navždy.

[10]: Jebb Kniszakk a Nemtudom :-)
To moc nejde dohromady, Jebb vždy ví a má ve všem jasno :)

[11]: Van Gogha také miluju a mám jen o něm samotném 3 knihy. Vůbec nechápu, jak během svého života mohl být tak neúspěšný a nepochopený, že prodal jediný obraz.
Přeji ti, aby sis užila nejen festivalu, ale i města.

[12]: Vzpomínám si, že se tam na nákupy hodně jezdilo v 80. letech, protože Maďaři byli více otevření světu a bylo k mání luxusní zboží ze západu. Mě ale nákupy nijak nezajímaly a poprvé jsem tam jel až r. 2002 a pak ještě 3-krát na zmíněné výstavy. Ale určitě to nebylo naposled. Budapešť se mně moc líbí.

[13]: :-D Kdo si přečte tvůj komentář a ten o klobásách na sjezdovce, zřejmě by mohl nabýt dojmu, že myslíš hlavně na jídlo a budeš mít tak 120 kg.
Ale my, co jsme viděli "pornofotky" na tvém blogu, víme, že jsi hezké a štíhlé děvče, co díky péči maminky hodně pije zázvorový čaj :-)

[14]: Ale máš komentář, začátek první věty je tím nejlepším možným :-)

16 Beatricia | Web | 8. března 2015 v 17:29 | Reagovat

Budapešť je krásné město, ale znám je jen z fotografií a z literatury. Zato obrazy mě vzaly za srdce. Mnoho jich znám z Národní galerie, kde jsem "štamgast".
Vřelé díky za tvůrčí nápad, jak měnit pozadí mých hodin podle ročních období. Hned se na tu geniální myšlenku vrhnu a jestli se mi to podaří, tak ti hodiny věnuji do salónu.
Jinak, ta brutální metalová hudba mě hladí po duši, čím více decibelů obnáší.
Přeji ti krásné předjarní dny. ☼☼☼

17 Porcelánová panna | E-mail | Web | 8. března 2015 v 17:59 | Reagovat

Já teda znalec umění nejsem ale ti Hráči karet mi připadají dost uhození a nepěkní. To se někomu líbí? Je to takové..já nevím. Odpudivé či co. :-|

18 děda tik tak | Web | 8. března 2015 v 19:33 | Reagovat

Takové výstavy, to je lákavé a hodně zajímavé. Rád si vzpomenu na Tretjakovu galerii v Moskvě. :-)

19 Helena | Web | 8. března 2015 v 21:46 | Reagovat

Máš pěkné koníčky Miloši a je vidět, že o tom hodně víš, zkoušíš také něco namalovat? V Budapeštˇi jsem ještě nebyla, Madˇarskem jsme jen projížděli. :-)

20 Miloš | Web | 8. března 2015 v 22:49 | Reagovat

[16]: Národní galerie má výborný soubor umění 19. a 20. století (základem je Kramářova sbírka), také jsem ho viděl už mnohokrát a pamatuji ho ještě ze Šternberského paláce. Při poslední návštěvě ve Veletržním paláci jsem tam už byl i s fotoaparátem a řadu obrazů si pro sebe zvěčnil a jednoho Gogha, který také na výstavě byl, mohl proto použít.
Na hodiny se už těším.

Na koncerty rockové hudby, ale ne tak brutální, rád chodím a vím, jak dovedou decibely a kužely světel reflektorů elektrizovat. Je to úplně něco jiného než poslouchat něco se sluchátky na uších a pít u toho kávu :-)

[17]: Na zmíněné výstavě jsem si koupil knihu Cézanne. The First Modern Painter. Společně s Gaghem a Gauguinem patří mezi postimpresionisty a neformální zakladatele moderního umění. V tom je jeho cena.

[18]: V Moskvě jsem byl kdysi dávno jen na skok a bohužel v žádné galerii. Ale o Treťjakovské galerii a Puškinově muzeu v Moskvě mám aspoň knihy, stejně tak k Ermitáži a Ruskému muzeu v Petrohradě. Ermitáž jsem měl loni možnost vidět a dojem byl úchvatný, jen fotky se mně kvůli způsobu osvětlení nedařily.

[19]: O výtvarné umění se zajímám od mládí, ale malovat sám vůbec neumím. Tak si to alespoň vynahrazuji kupováním knih a návštěvou galerií. Z těch největších mně zbývá už jen návštěva Prada v Madridu.
Heleno, protože jsi velká cestovatelka, myslím, že by se ti Budapešť musela líbit. Jestli pojedeš někdy do Maďarska, rozhodně stojí za to se v ní zastavit, nejlépe na několik dnů.

21 Van Vendy | Web | 8. března 2015 v 23:31 | Reagovat

Kdyby nic jiného, už kvůli těm fotkám stojí za to sem zajít. Báječné, krásné fotky. V Budapešti jsem nikdy nebyla, dokonce ani originály van Gogha jsem neviděla (a jsou v těch muzeích vůbec originály? Nebo jsou to vynikající kopie a originály uloženy někde v trezoru?)
Když jsem viděla název výstavy, vzpomněla jsem si na jeden díl Doctora Who, kde zavítali právě do doby Vincenta van Gogha. Spolu s ním bojovali s příšerou a dokonce se snažili bojovat s jeho depresí. Jeden z nejkrásnějších dílů tohoto seriálu... jestli jsi neviděl, doporučuji.
Kupodivu, jeho obrazy se mi kdysi vůbec nelíbily a dnes je shledávám kouzelnými.

22 Natty | Web | 9. března 2015 v 6:52 | Reagovat

Miloši, krásná reportáž pro nás, co jsme v Budapešti byli jen "prstem po mapě" a to ještě ve školních letech. ;-) To pohled na umělecká díla je určitě zážitek, a autoportrét malíře mi připomíná Bernarda z humpoleckého pivovaru. :D Kdybych chtěla investovat,vybrala bych si "Pšeničné pole", i když ty cypřiše mi tam nějak neladí. ;-)A protože nemám na "originály", spokojím se z pěkným výkladem a fotografiemi, které jsi nám připravil. ;-)Pěkný nový týden.

23 Lukáš Přibyl, DDV | Web | 9. března 2015 v 9:23 | Reagovat

[15]: chápu, ale ono hodně záleží, za jakým účelem dotyčný jezdí na taková místa (já tam rozhodně nejezdím kvůli například moři ale pouze kvůli jistým informacím)

24 Jarka | Web | 9. března 2015 v 9:47 | Reagovat

Netušila jsem Miloši, že jsi takový milovník výstav obrazů, že ses dokonce stal častým návštěvníkem Budapešťského Muzea krásných umění. A dokážeš o těchto návštěvách napsat i zasvěcený článek, ze kterého mám dojem, že jsi znalcem v tomto oboru. ;-)

25 Beatricia | Web | 9. března 2015 v 11:53 | Reagovat

Off theme: Chci ti poděkovat za originální inspiraci a věnuji ti ty slíbené hodiny. Jsou v mém posledním článku s věnováním. Na ciferníku se střídá jaro, léto, podzim, zima. Lépe to už nešlo, i tak to byla robota jako na kostele. Ale můj úmysl je udělat ti radost, třeba i nedokonalým výtvorem. Snad se ti budou líbit, ale do salónu nepůjdou. ☼☼☼

26 Sugr | E-mail | Web | 9. března 2015 v 19:12 | Reagovat

Ty tvé výpravné reportáže doprovázené překrásnými fotkami by zasluhovaly knižní vydání - jsou neuvěřitelně bezva, díky Miloši! :-)

27 Beatricia | Web | 9. března 2015 v 19:35 | Reagovat

Jsem velice ráda, že jsi hodiny přijal a že se ti líbí. Tak tedy, ať jsou stále šťastnými svědky tvého úspěšného činění na všech frontách.☼☼☼

28 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 10. března 2015 v 15:29 | Reagovat

Opět skvělý článek, Miloši :). Nádherné obrazy... V Maďarsku jsem byla jako malá každé léto, poprvé jsem tam jela jako mimino a pak každý rok znovu, porotože jsme tam měli hodně známých..:). Na výstavě jsem tam ale nebyla nikdy. Ale bývaly to nejkrásnější prázdniny, párkrát jsem tam zůstala celé dva měsíce..:). I řeč jsem uměla dost dobře, ono mi taky nic jiného nezbylo, ale mezi dětmi se dítě naučí velmi rychle..:). Dneska bych nedala dohromady kloudnou větu, ale určitě bych se do toho zase dostala, kdybych tam byla (co se týče řeči) odkázaná jen na sebe. Takže moc ti děkuji za pro mě velmi milou vzpomínku na krásné Maďarsko...:).

29 annapos | Web | 10. března 2015 v 19:14 | Reagovat

Dnes tedy máme vynikající foťáky, fotíme kde co a za všech okolností a můj dojem z toho je, že proto zanikla doba a s ní i čas Rembrandtů a jejich kouzlo, vidět reálně svět té doby. Škoda, pro mě proto, že novodobé moderní umění a ztvárnění vnitřního světa umělců, okem na zadku, moc nemusím. Jsem také mazal a také si to, že to zkrátka neumím namalovat tak, aby bylo jasné, kdo to je, nebo kde to je, si zdůvodním uměleckou invencí a nekvalitními štětci.
Budapešť je kouzelná a dnes obzvlášť, stejně jako u nás, se památky rozsvítily, já ji viděla ještě černou a i tak, byla moc hezká.

30 Miloš | Web | 11. března 2015 v 0:11 | Reagovat

[21]: Zda jsou v galeriích originály? Myslím, že určitě nejde o kopie, někdy však není jisté, zda obraz namaloval ten, komu je přisuzován. Řada malířů měla velký okruh svých žáků (např. Rubens), kteří se v dílně mistra se pod jeho vedením tužili a on se pak pod obraz podepsal. Picasso ve vysokém věku dokonce za úplatu podepisoval obrazy, kteří jeho napodobovatelé namalovali v jeho stylu.
A u Vermeera počet obrazů, které jsou mu přisuzovány, se také několikrát měnil, dřív to bylo víc než 50 obrazů, dnes kolem 30. U něj je to tím, že se o něm skoro nic neví.

[22]: Pan Bernard je jen trochu víc rozcuchaný. I když pivo nepiju, fandím mu, že proti nadnárodním koncernům se dokáže se svým rodinným pivovarem prosadit.
Mně by se Pšeničné pole také líbilo, ale i kdybychom na něj měli, bude neprodejné. Alespoň se nemusíme trápit, jak zajistit, aby se nám někdo kvůli němu vloupal do bytu.

[23]: Myslíš, že bys informace o zemi nezískal bez osobní návštěvy? Ale souhlasím, že nezprostředkované zážitky jsou nejlepší.

[24]: Znalec by bylo nadnesené označení, neumím umění zasvěceně interpretovat, ale zajímám se o něj a baví mě. A když má ještě souvislost s krásným městem, tím je ta radost větší.

[25]: Beo, díky, hodiny si zařadím do výročního článku mezi milníky za poslední blogový rok.

[26]: :-) Umíš potěšit, opravdu krásných a profesionálně napsaných a graficky zpracovaných knih je spoustu, já bych si někdy chtěl udělat jeden výtisk pro sebe, jako máš ty s básničkami a fotografie Macin nebo Robka ze své cesty po Maroku. Ale to až potom, co sepíšu asi 150 článků, co mám ještě v plánu :-)

[27]: Takový krásný dárek nejde odmítnout, právě naopak moc potěšil.

[28]: Jitko, to musíš být jazykový talent, protože maďarština je hrozný jazyk, nechápu, jak se jí cizinec může naučit.
Ale země je pěkná, i když kromě Budapešti a Miškolce, které jsem už na blogu zmínil, toho moc víc neznám, bohužel když jsem byl u Balatonu a v některých dalších městech (Kesthely a Gödöllö, kde jsou krásné zámky, a v Soproni), neměl jsem ještě digitální fotoaparát.

[29]: S těmi foťáky vidím problém v tom, že přímo vybízí k inflaci fotografií. Dřív když jsme měli film s 36 snímky, každý si rozmyslel, co vyfotit. Dnes za pár hodin nafotíme stovky záběrů, které plní počítače a internet (Google na jakékoliv zadání najde nepřeberné množství téměř identických záběrů), ale kvantita nijak nezvýšila kvalitu.
Mně se Budapešť nesmírně líbí a chtěl bych se do ní při podobných příležitostech ještě vrátit.

31 DRAK | Web | 11. března 2015 v 19:48 | Reagovat

Van Gogh byl Bůh!
skvělé, skvělé, skvělé!

32 annapos | Web | 11. března 2015 v 20:21 | Reagovat

[29]:To, že kde kdo, fotí kde co, mně celkem nevadí, jsem v tom také diletant, spíše mám pocit nedostatku umělců, co tu realitu umí namalovat, já jim invenci neberu, kdyby uměli i to, i tamto a jak čtu tady nade mnou, Van Gogh byl Bůh! Knížák je ?ů?

33 Miloš | Web | 11. března 2015 v 21:22 | Reagovat

[31]: Ano, truchlivý Bůh (řečeno s Milanem Kunderou).

[32]: Knížákovo umění si netroufám hodnotit, viděl jsem vlastně jen hlavu prezidenta Havla mezi houbami, ale jeho působení ve funkci rektora Akademie výtvarných umění (AVU) a ředitele Národní galerie (NG) bylo zcela destruktivní. Byl produktem revoluce podobně jako dělničtí ředitelé a prezidenti. Jen s maturitou se stal rektorem AVU, přestože k tomu bylo podmínkou být profesorem nebo docentem. Tehdejší lidovecký ministr školství Adam (jinak naprostý idiot) ho bezprecedentně jmenoval docentem (a takto to Adam udělal s mnoha dalšími - jeho docenti z r. 1990 je stejná fraška jako doktoři z Vokovické Sorbonny, např. Vasil Bilak), Knížák pak vyhodil z AVU všechny pedagogy a natahal tam své kámoše. Choval se hůř jak komunističtí kulturní tajemníci a studentům, kteří se s jeho metodami a názory neztotožňovali, se také pomstil tím, že jim znemožnil dostudovat.
Že jako ředitel NG také nestál za nic, jsem už naznačil v úvodu článku. Byl to věrný souputník té tunelářské éry ODS, tím netvrdím, že něco sám vytuneloval, třeba ty nákupy jeho vlastních výtvorů do NG ještě někdy budoucnost ocení, i když sám o tom dost pochybuji.

34 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. března 2015 v 22:54 | Reagovat

Miloši díky za krásný přehled. V Budapešti jsme byli dvakrát, ale všude jsme se nedostali. Na to by člověk potřeboval víc dní než jen zájezd. :-)

35 Tt | 12. března 2015 v 6:47 | Reagovat

VAROVÁNÍ! Pokračujte na čtení!
Nebo zemřete, i když jen se podíval na slovo varování! Kdysi tam byla malá dívka jménem Clarissa , jí bylo deset let sttaré a žila v psychiatrické léčebně protože zabyla svoji matku a otec. íDosteala tak špatné šla zabítvšechny zaměstavance nemocnici, takže více-vláda rozhodla, že nejlepší nápad je zbavit se ji tak vytvořit specialni mistnost zabit ji, jak humaní jak je to možne ale to slo špatně se strojem oni byli použivani pokazilo. A ona tam sedela v agónii hodin, dokud nezemřela . Nyní každý týden v den její smrti ons se vráti osobě která cte tento dopis na ponděli večer v 00:00 Ona plíži do svého pokoje a zabije tě pomalu sníženim vas a sleduji vás vykrvacet. Nyní pošlete tuto deset dalších obrazku na tomto miste a ona bude strasit nekoho , kdo nema. To není falešna. zda se ze je-li u zkopirujete a vlozte tento na deset komentaru v nasledujicich deseti minut bude mit nejlepsi den ur zivota zitra. u bude bud jrj polibil. nebo zeptal se jestli u rozbit tento retezec u uvidi malou.mrtvou divku ve vasem pokkoji vecer v 53 minutach nekdo bude rikat miluju te nebo im sorry
Páči sa mi to · Odpovedať · 11 hod.

36 Hanka | E-mail | Web | 13. března 2015 v 14:12 | Reagovat

Miloši, ty jsi úplný znalec umění!
Je ale fakt, že já mám tyhle staré mistry taky ráda, i když jsem v životě žádnou podobnou galerii nenavštívila. :-)
Obrazy znám hlavně z deseti dílů publikace "Dějiny umění".
Tvůj článek je, jak už máš ve zvyku, plný zajímavých informací a skvěle napsaný. :-)
Docela se divím, že se v galeriích vůbec dalo fotit, i když bez blesku.
Co se týká pana Knížáka, nikdy jsem o něm neměla valné mínění, ani jako o člověku. :-?
Ještě musím pochválit první fotku, Se zamračenou oblohou má naprosto úžasnou atmosféru! :-)

Zdravím a přeji pěkný víkend. :-)

37 Elis | Web | 13. března 2015 v 14:57 | Reagovat

Zajímavý článek a moc hezké fotky, v Budapešti jsem zatím nebyla a  co se týká umění, staré mistry mám ráda...

38 stuprum | Web | 13. března 2015 v 18:55 | Reagovat

Rezatec je naštvaný na obrázku. :)

39 pavel | Web | 14. března 2015 v 20:31 | Reagovat

Když jsem za totality nemohl do Paříže, jezdilo aspoň často do Budapešti. :-D

40 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 16. března 2015 v 17:30 | Reagovat

[30]: Miloši, byla jsem dítě a rodiče mě tam nechali u známých na celé prázdniny, protože jsem si to moc přála..:). Hrála jsem si s jejich dětmi a to se pak naučíš jazyk hodně rychle. A dětem všeobecně to jde většinou dobře..:). Vraceli jsme se tam každý rok, někdy jsme byli přímo v Budapešti, taky samozřejmě u Balatonu, a nejčastěji v této lokalitě http://www.maplandia.cz/madarsko/bacs-kiskun/kiskoros/ - tam je opravdu nádherně..:). Maďarština mě bavila, v prostředí ve kterém jsem byla, to šlo tak nějak samo a navíc to byla nutnost. Jinak mě nijak zvlášť jazyky nebaví a ani nejdou - z dětství do dospělosti jsem si tuhle schopnost nepřenesla. Což je sice škoda, ale teď už to dohánět nebudu..;). Ale na Maďarsko dodnes ráda vzpomínám...:).

41 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. března 2015 v 23:05 | Reagovat

[40]: Jituško, také jsme poslali naše dva starší kluky v  5 a 6 letech k babičce od Vánoc do Velikonoc, aby se naučili maďarštinu. Je fakt, že to není moc lehká řeč pro nás, ale když už se některá slova naučíš, nezapomeneš je.  Já jsem tam byla jen 14 dní v prázdninách a většinou jsem komunikovala s tchyní a nasmály jsme se u toho- vzájemně jsme se učily, kdovíjak slova komolily. Maďaři obvykle  jsou rádi, když vidí snahu.

42 Miloš | Web | 17. března 2015 v 20:13 | Reagovat

[34]: Já jsem tam dosud byl 4-krát, ale také znám jen hlavní památky. Na 2-milionové město by byl třeba tak měsíc.

[35]: Sdělení vůbec nerozumím.

[36]: Pijoanovy Dějiny umění jsou základ. Dílů nakonec vyšlo 12, ale s posledními dvěma už Pijoan nemá nic společného. Výborná byla také řada Malá galerie, kterou vydával Odeon, mám i plno dalších knih a dlouhodobě sbírám i články o umění, které vyšly v časopisech, např. ve 100+1, výborné byly seriály o malířích, sochařích a galeriích, které vycházely v dnes již neexistujícím časopise Svět v obrazech.

[37]: Budapešť můžu doporučit, je mnohem hezčí než Bukurešť a Sofia a díky Dunaji by se dala srovnávat s Vídní.

[38]: Ani se nedivím, takový malířský talent a nikdo nechtěl jeho obrazy koupit.

[39]: Byla to velmi dobrá náhražka :)

[40]: V 90. letech jsme několikrát v létě navštívili termály ve Velkém Mederu, který je blízko maďarských hranic, a všichni Slováci tam mluvili maďarsky. Považovali to za něco lepšího, asi jako když ruská šlechta mluvila francouzsky, maďarština je prý jazyk grófů. Ale dnes už stejně má význam téměř jen angličtina.

[41]: To je obdivuji, já bych na to trpělivost neměl.

43 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 18. března 2015 v 14:44 | Reagovat

[41]: To je fakt, Ruží - Maďaři rádi s řečí pomáhají. Učili mě a jako dítěti mi to šlo fakt dobře :). Ale vždycky pro mě bylo hodně těžké přečíst za jízdy v autě (když se s rodiči cestovalo) název městečka, nebo vesnice, na ceduli u silnice :). To jsem stihla tak tři první písmena a ende :-)). A už se couvalo a koukalo do mapy :)).
Ale pro tvoje děti to musely být krásné prázdniny, jako tehdy pro mě..:).

44 Hanka | E-mail | Web | 19. března 2015 v 11:34 | Reagovat

[42]: Máš opravdu přehled, Miloši! :-)

45 annapos | Web | 20. března 2015 v 23:33 | Reagovat

[32]:Já diletant, vy odborník a vpodstatě se nelišíme v názoru, tomu říkám souznění.

46 pizlik1 | E-mail | Web | 23. března 2015 v 13:39 | Reagovat

Budapešť jsem navštívala několikrát, město je moc pěkné.
Obraz Dívka čtoucí dopis jsem viděla v Drážďanech a udělal na mě moc velký dojem. Dokonce jsem si ho vybrala jako žákyně šesté nebo sedmé třídy ke slohové práci. Ještě dnes si na to přesně pamatuji.

47 Bev | Web | 27. března 2015 v 21:23 | Reagovat

Jako vždy skvělé, ucelené a přehledné a poučné. Obrazy jsou nádherné, Van Gogha mám moc ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama