DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Aiguille du Midi - lanovkou pod Mont Blanc

23. ledna 2015 v 10:13 | Miloš |  Věda a technika
Vymoženosti techniky nám neuvěřitelně zkrátily vzdálenosti, díky letadlům se můžeme během jediného dne přepravit na druhou stranu zeměkoule, přístupnější jsou i dříve těžko dosažitelné divy přírody a dávných civilizací, nacházející se vysoko v horách, v nitru pouští či pod mořskou hladinou.

Snahy ulehčit k nim přístup jsou mnohdy diskutabilní, např. plán postavit v Himalájích silnici až do výše 6000 m, odkud by "nebylo daleko" na osmitisícové vrcholy (už teď tam chodí stovky lidí), nezvykle působí vyhlídkové věže a hotely na kanadské straně Niagarských vodopádů, lanovka k nejvyššímu místu Velké čínské zdi, autobusové linky k pyramidám, džípy s turisty, projíždějící kolem lovících lvů, ..., a je jen otázkou, zda zvítězí názory na komerční využití, zachování původního rázu, případně nalezení kompromisu budováním národních parků.

Zatímco u nás se na Sněžku dá dopravit lanovkou a na vrchol Pradědu vede silnice, střecha Evropy - Mont Blanc (4807 m n. m.) - si zachovala svou dostupnost jen pro horolezce. Dá se k němu alespoň přiblížit lanovkou na Aiguille du Midi (3842 m), horu s téměř kolmou stěnou, zakončenou dvěma jehlovitými vrcholy (aiguille = jehla).
Její profil a technické parametry lanovky jsou patrné z obrázku v pravé části koláže, naskenovaného z turistického průvodce Chamonix. Mont Blanc, vydaného nakladatelstvím Nouvelles Editions AIO.


Trasa na vrchol má dvě části - ze spodní stanice lanovky v 1035 m se nejdříve vyvezeme o bezmála 1300 m výše do mezistanice Plan de l'Aiguille a z ní dále k nižšímu z obou vrcholů v 3777 m.
Přes most projdeme do nitra druhé špice a výtahem se dostaneme až k vyhlídkové plošině na samém vrcholu, který ještě prodlužuje tubus vysílače.


I když stavba lanovky byla dokončena už v roce 1955, dodnes svým vertikálním převýšením drží světové prvenství. Přes extrémní sklon (v části závěsu lana až 100 %) rychlost pohybu kabiny v horní polovině místy přesahuje 40 km/hod.

Při jízdě v kabině člověk strachy ani nedýchá, přesto je na skle vylepena zákazová značka, jejíž význam neznám, podle malůvky by snad mohla vyjadřovat, že cestující se mají chovat tak, aby kabinu nerozhoupali (a/nebo nesmí otevírat okénko kabiny).


Z horní terasy a se naskýtá panoramatický výhled na čtyřtisícové hory, na vyhlídkovou plošinu nižšího vrcholu a také do propastné hloubky, v níž se rozkládá Chamonix. Atrakcí je skleněná kabina nad propastí (nápis skywalk tam však vidět nebyl, ve Francii ho lze také těžko čekat).



Informační tabule na horní stanici lanovky ukazuje, kudy se vydat na zteč Mont Blancu.
Vypadá to lákavě a celkem snadně, jenže zdání klame, protože vrchol je skoro o 1000 m výše, a proto bude i dost daleko.


Výška Mont Blancu je udávána různě, i zde jsou dvě hodnoty (4807 a 4810 m). Výšky se totiž nejčastěji stanovují podle relativní změny vůči předtím určeným výškám vrcholů ve viditelném okolí a s přesnějšími metodami měření se celý soubor odvozených hodnot musí přepočítat. Podle jednoho horolezce prý nejnovější měření ukázala, že nejvyšší horou světa není Mount Everest, ale K2, jen není žádoucí tuto informaci potvrdit, protože se do Everestu už investovalo příliš mnoho úsilí a peněz, výpravami je nasmlouván na roky dopředu a výstup je na něj také snazší než na K2 a komerčně je proto zajímavější.

Za dobrého počasí je Mont Blanc viditelný ze Chamonix a ještě lépe z vyhlídky na Aiguille du Midi. Na další ilustrativní fotografii z výše zmíněné knihy je i s okolními vrcholy a jejich výškovými údaji. Mont Blancy jsou celkem tři - kromě "malého" Mont Blanc du tacul vlevo a největšího uprostřed je zde ještě Mont Blanc de Courmayeur (4704 m), který je však z tohoto úhlu skryt za hlavním vrcholem.


My jsme bohužel neměli štěstí, oblý Mont Blanc du tacul a špičatý Mont Maudit jsou sice vidět pěkně, ale vzdálený král hor se skryl v oblacích.


Vrcholy vpravo už zase zřetelné jsou. Po tomto hřebenu vede další výstupová trasa na Mont Blanc.


Když se od středového pohledu posuneme doleva, uvidíme hřeben, kterému na okrajích dominují vrcholy připomínající rohy, levý je Grandes Jorasses (4208 m), nižší vpravo Dent du Géant (4013 m).


Není však nutné se plahočit tak daleko, kdo rád šplhá po skalách, si přijde na své v těsném okolí Aiguille du Midi.


Ledový tunel je místem, odkud se schází dolů, resp. kam se přijde zespodu, ale to už není pro rekreační turisty. A pak to chce být vybaven i nějakým proviantem.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 King Rucola | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 10:24 | Reagovat

Bomba! Clanok aj sceneria aj vsetko. Ja tu zijem a videl som MOnt Blanc len parkrat z dialky, teda so Zenevy.

Ale by som si asi netrufal, nechat sa tam vyviezt, som posero a dostavam "Höhenangst". Uz na Jungfrau som sa kvoli vyske necitil moc dobre. Ci sa takoho niecoho este dozijem?

Vyborne pojednany "rajc" pre tych, ktori to chcu vidiet, super!

2 signoraa | 23. ledna 2015 v 11:58 | Reagovat

Miloši, opět fantastický článek doplněný nádhernými fotografiemi a popisem.
Přiznám se, že jsem na tom trochu podobně jako King Rucola. Až tak mi nevadí výšky jako jemu, mě vadí lanovky. Mám z nich nejen respekt, ale i obavu. Pamatuji, jak jsem hysterčila při jízdě sedačkovou lanovkou na Pancíř už ve Špičáckém sedle, aniž bych tušila, že budu muset na Hofmankách přesedat. Hrůza hrůz ze které mám fotografii, kdy mě jeden z přátel vyfotil s předsmrtným výrazem, křečovitě se držíc tyče sedačky. Zpátky jsem na Pancíři tak dlouho zdržovala, až lanovka přestala jezdit. Dolů se šlo pěšky a všichni (až na mě) vrčeli. Dole jsem každému zaplatila v hospodě "veselý kalíšek", coby omluvu. Při výletu na Macochu jsem nechala rodinu odjet lanovkou a nahoru šla pěšky. A to je kabina jako hrom. Na Sněžku se šlo pěšky z polského Karpacze, aby nikdo nepojal nápad jet lanovkou. :-D
Takže díky tobě jsem se podívala do míst, kam se jen stěží odhodlám. :-D

3 VendyW | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 12:03 | Reagovat

Nóóó.....tak nevím. Já sice moc problémy s výškou nemám, ale nevím jestli bych dokázala udělat ten krok do té skleněné vyhlídkové kabiny. Věřím že to musí být ale neskutečný pocit. Tak pokud se plazí ta lanovka kolem stěny tak jak naznačuje ten malovaný obrázek ani se nedivím že ten zákaz rozhoupaní tak propagují ;-) Skvělé přiblížení velmi krásných míst.

4 Lukáš | Web | 23. ledna 2015 v 14:00 | Reagovat

Zkuste jestě fyzický vrchol hory Mount Olympus.

5 TlusŤjoch | Web | 23. ledna 2015 v 17:18 | Reagovat

Při pohledu na ledový tumel mi běhá mráz po zádech...

6 Čerf | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 18:54 | Reagovat

Jejda, stačí vyjet lanovkou a o pár metrů bych překonal svůj osobní výškový rekord z Fudži :-). Tam mi to ale o dost déle trvalo.

7 Van Vendy | Web | 23. ledna 2015 v 19:43 | Reagovat

Miloši, to jsou parádní fotky. Jen pro přesnost - to jsi zase byl čerstvě na cestách? Nebo je to nějaký archivní článek s archivními fotkami?
Do té kabinky bych asi nevlezla, mám kapku závratě a nevím, jestli bych to ustála :-D
Zajímavý zákaz možná opravdu znamená, aby lidi neblbi a nerozhoupávali kabinku. A taky možná znamená, aby se neopírali o skleněné výplně... :-?  8-)
Fotky jsou báječné, panoramata hor úchvatné. Opět skvělá fotoreportáž!

8 pizlik1 | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 20:25 | Reagovat

Škoda, že jsi nezkusil výstup. :-)

9 Miloš | Web | 23. ledna 2015 v 20:30 | Reagovat

[1]:Závratěmi netrpím, pohled do hloubek mně proto nevadí, ale opravdu hodně se bojím selhání techniky - jak se říká "únavy materiálu". A tahle už něco pamatuje.

[2]: Protože jezdíme v zimě na hory lyžovat, tak si lanovek užijeme dost a nejednou se stane, že zůstanou stát a my visíme ve vzduchu a čekáme, co se bude dít, Zatím nás naštěstí sundávat nemuseli, ale je to opravdu nepříjemné.
Dobře děláš, že kopce zdoláváš po svých, vycházka na čerstvém vzduchu prospěje kondici fyzické i psychické. Když nemáme na spěch, také tomu dáváme přednost.

[3]:Je docela zvláštní, že na celé trase není ve stěně ani jeden opěrný sloup. Celé lano visí mezi nástupním místem dole a výstupem nahoře. Nějaké vibrace však patrné nebyly. Na Sněžce nebo ve pod Lomnickým štítem lanovky často kvůli větru odstavují, možná jsme ale jen měli štěstí na bezvětří.

[4]: Myslíš řecký Olymp nebo svůj Nový Olymp?

[5]: Také jsem měl takový nepříjemný pocit, abych tam neuklouzl a nesjel pak 3 km dolů, ale aspoň se z toho trochu dá udělat představa o hotelích z ledu anebo o životě Eskymáků.

[6]: Tvůj výstup s 3-kilometrových převýšením je opravdu obdivuhodný, já občas ujdu přes 1 km, ale v podmínkách, kde není sníh a nejdu v noci, což proti tvému výkonu je procházka růžovým sadem.
A u takové lanovky se už jen kocháme (když překonáme úzkost), ale ne moc dlouho, do půl hodiny jsme na nejvyšším místě.

[7]: Kvůli sněhu to připomíná zimu, ale ve skutečnosti se jedná o loňský červenec.
Tvé vysvětlení vypadá velmi věrohodně - třeba aby skleněné výplně nepraskly, anebo na nich nebyly otisky prstů a bylo ven dobře vidět :-)

10 Miloš | Web | 23. ledna 2015 v 20:36 | Reagovat

[8]: To by asi chtělo mačky a být uvázaný ve skupině, ne?
Ale když jsem to viděl, hned jsem si vzpomněl na tebe, jak do těch 4 a půl tisícových výšek šplháte a riskujete život. Jeden chybný krok, sesuv laviny, a je po všem. Sněhu i jen sněhových polí ve Vysokých Tatrách se hodně bojím.

11 Gabi | E-mail | 23. ledna 2015 v 22:51 | Reagovat

Tak do tej lanovky by ma nikto nedostal! Aj keď silná túžba by bola. :-D
Príroda je nádherná.

12 Intuice | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 23:48 | Reagovat

Unikátní fotky z míst, kam se určitě nedostanu. Výšky nemusím, ani malé. Dobře se na to dívá z křesla. Ta lanovka, ten výtah a vůbec, to není nic pro mne! Ale opět - díky za reportáž. :-)

13 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 0:16 | Reagovat

Výšky mi tak nevadí, ba ani lanovka ne, ale stejně bych trochu strach měla. Máš můj obdiv, jak krásně dovedeš udělat reportáž s fotkami na zajímavé téma, osobně prožité. Z tohoto článku mi šel až mráz po zádech při pohledu na ty hory, lanovku a představy, že bych tam někde visela. Ale ty hory za pohled opravdu stojí.

14 Beatricia | Web | 24. ledna 2015 v 5:48 | Reagovat

Nádherné panorama. To mne vždycky okouzluje a očaruje. To je nejkrásnější televize na světě. Tvá znamenitá reportáž mne velice zaujala.
V neposlední řadě ti chci popřát k tvému svátku všechno nejlepší, hlavně pevné zdraví, životní pohodu a štěstí. :-)

15 Lukáš | Web | 24. ledna 2015 v 7:57 | Reagovat

[9]: v tomto případě ten v Řecku ;-)

16 Jarka | Web | 24. ledna 2015 v 9:47 | Reagovat

Teda Miloši, ty si užíváš cestování! Když si uvědomím, co přemlouvání mě stojí dostat mého muže autem kousek za humna, tak ti tento horský výlet, upřímně závidím, je to nádhera. Výšky nemám moc ráda a z vysokohorskými lanovkami nemám zkušenosti, ale pro ten nezapomenutelný zážitek bych to snad všechno vydržela. :-)
Beatricia ti přeje k svátku a pohled do kalendáři mi říká, že ho opravdu zítra máš. Tak všechno nejlepší, hodně zdraví a hodně dalších skvělých zážitkových výletů. :-D

17 lojzo | Web | 24. ledna 2015 v 16:39 | Reagovat

Úžasné, úžasné, úžasné! ;-)

P.S. Myslím, že Lukáš v komentári č.4 myslel Olympus Mons na Marse. ;-)

18 Elis | Web | 24. ledna 2015 v 19:16 | Reagovat

Nádhera, s fotek se mě tají dech, tam bych se chtěla podívat i když by mě asi jímala hrůza z té výšky, lanovku ještě dám, jen do té skleněné kukaně by mě nikdo nedostal, to už je moc mít pod nohama jen sklo...
Přeji ti všechno nejlepší k svátku... :-)

19 Hanka | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 0:50 | Reagovat

Přeji všechno nejlepší k dnešnímu svátku, Miloši!
Podívat se k tobě přijdu, až se vyspím. ;-)
Dobrou noc. :-)

20 King Rucola | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 2:40 | Reagovat

Kto tu má "svátek"? To som nejak nepostrehol! MIloš má sviatok? Na Slovensku vidím, ze Gejza má meniny, tak neviem. Vo Švajčiarsku sa to neslávi. Ale pre istotu teda "all the best"!

Kto má veľké jubileum som ja sám! Dnes o deviatej hodinne rannej, nedeľa, to bude 71 a pol roka, čo som uzrel, tiež v nedeľu, svetlo sveta! To je okrúhle výroče, nie? Dnes mám STO ROKOV! (Mínus nepatrných 247,5 rôčkov.) To treba oslavovať!

21 King Rucola | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 2:44 | Reagovat

Pardon, trápny preklep a zle umiestnená  desatinná čiarka - to už asi následkom osláv alebo tej nadmorskej výšky. DNES MÁM STO ROKOV MÍNUS 27,5, awfully sorry, v matematike som nikdy príliš zbytočne nevynikal.

22 King Rucola | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 4:00 | Reagovat

[21]: Dôkaz mojich matematických schopností: Chyba do tretice! Dnes mám síce STO ROKOV , ale mínus 28,5! Viem, otravujem tu, ale kult osobnosti to vyžaduje...

23 Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 10:52 | Reagovat

Taky jdu popřát všechno nejlepší k svátku!:)

Z fotek je mi úzko, bála bych se...ale ten výhled závidím :)

24 userka | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 11:57 | Reagovat

Já si pořád myslím, že se nebojím výšek, ale když vidím tohle, tak nevím. Asi to prostě budu muset jednou vyzkoušet.
Všechno nejlepší, hlavně zdraví do dalších dobrodružství ;)

25 Miloš | Web | 25. ledna 2015 v 12:32 | Reagovat

[11]:[12]:[13]: Když víš, že za celou historii se lano ještě nepřetrhlo, dodá to odvahu.
Nedovedu si ale představit, jak se taková věc vůbec mohla vybudovat, když na těch špičatých vrcholech ještě nic nebylo. Kolik vůbec musí vážit silná lana v kilometrových délkách? To i na helikoptéry musí být těžký oříšek.

[16]: Na cestování jsem vůbec nebyl, myslel jsem, že stačí jít na koupaliště nebo na procházku do lesa, ale po 6 letech manželství se manželka zeptala, zda někdy někam pojedeme a já nechápal proč, tak koupila poukaz na vánoční rekreaci k rybníku Medlov a tím to začalo :-)
Musíš na manžela také trochu přitlačit.

[17]: Potkat se s Marťany je lákavé, jen ta cesta tam asi bude dost nepohodlná a dlouhá. Bude lepší ještě počkat na zdokonalení technických možností, až se to zvládne za víkend.

26 Miloš | Web | 25. ledna 2015 v 12:45 | Reagovat

[18]:[19]:[20]:[23]:[24]:Díky moc, milí návštěvníci, jsem na rozpacích, protože sám na to nemyslím a nejednou se mně stalo, že jsem zapomněl na společný svátek choti a tchyně.

Takové atrakce (myslím i skleněnou kukaň, nejdříve jsme dovnitř také našlápli jen jednou nohou) doporučuji vyzkoušet, když člověk vidí, že tam čeká zástup zájemců, dodá to odvahu.

[20]:[21]:[22]: U krále je třeba slavit každý měsíc, ba co dím, každý den, kdy se Jeho Veličenstvo probudí, nám udělá ohromnou radost.
Číslo 28,5 v podobě 28.5. si ale pamatuji dobře, tehdy má totiž má nejdražší narozeniny.

27 Lukáš | Web | 25. ledna 2015 v 14:58 | Reagovat

jo a to - vše nej k svátku Miloši :-)

28 Iris | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 16:27 | Reagovat

to jsou úžasný fotky a nádherný místo, až skoro nedýchám :-) třeba někdy.....

29 Frypat | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 19:54 | Reagovat

Krásný článek a parádní fotky! Hned bych tam vyrazil,tak jsi mě navnadil.Hlavně tu lanovku bych si užil ;-)  :-)

30 Robka | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 21:01 | Reagovat

Krásný článek! Na lanovku bych se možná se sebezapřením odvážila, ale do té skleněné kukaně by mě asi nikdo nedostal.:-)

31 Robka | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 21:03 | Reagovat

A dodatečně ještě přeji vše nejlepší k svátku, i když dost opožděně.

32 Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 17:09 | Reagovat

Nooo? Tak to je teda paráda! Úchvatné, lákavé, krásné - na tom přemostění bych se asi dost bála, ale stejně bych tam vlezla... 8-)  ;-) . Ten výhled je překrásný, lanovku bych si taky užila, i když opět trochu se strachem, ale za ten zážitek by mi to rozhodně stálo. Miluju hory, sníh, led..
Moc ti děkuji za tak krásnou reportáž a fotky - je to nádherné...:).

33 Sugr | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 17:36 | Reagovat

Krásná reportáž Miloši, ale mě se točí hlava, když si stoupnu na židli, takže to radši přenechám (a ráda) takovým sportovcům jako jste vy, tedy ty a tvá paní. ;-) Líbí se mi také ty bagety v tom baťohu, ty byly určitě mražené, že? :-D

34 userka | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 21:43 | Reagovat

[26]: Takhle za sebou asi ta upozornění na odpověď na komentář nefungujou, protože jsem si ho tu všimla jen náhodou.

35 annapos | Web | 27. ledna 2015 v 19:59 | Reagovat

Jsem jako pan Holcman když říkám, tam bych chtěla zas jednou bejt, a vy jste tam již byla, ne ale jednou jsem tam chtěla bejt.
Nad tím by se mně líbilo letět, to je podobné a lanovek se nebojím.

36 Bev | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 5:33 | Reagovat

Ani nedýchám při pouhém čtení a prolížení úchvatných fotek. Kdybych se nějakým nedopatřením ocitla v té prosklené kukani nebo lanovce, asi by mě z ní vytáhli mrtvou strachem. :D Ale prohlížet si to z bezpečí domova je fantastické. Žasnu a tleskám neuvěřitelnému lidskému dílu a překrásné fotoreportáži, která mi umožnila si je prohlédnout. Nádherné! :-)

37 Fredy Kruger | 28. ledna 2015 v 21:42 | Reagovat

" Peněz mám málo ( neb zchudlým jsem vdovcem )
Proč bych měl jezditi na lanovce,
v kabince hnusně se kývati
a ještě za toto zaplatit ???"

... hovoří Igor  Kundtt  ku mámě

" Chlapče ! jeď přímo po laně !"
... hovoří k hochovi.....  (pěkná to máma !!
... neřekla chlapci jak dopadla sama !
... že nelze u ní teď rozlišiti
polohu pohlaví, polohu řiti -
když lanem tak byla  naříznuta !
baba mizerná !  hlava  ta  dutá !! )

Hoch do dlaní plivl si, opasek utáh´

a jede !!
... řvou lidé : " Ten pitomec !!"

Igor  Kundtt  sjel dolů... na konec !
... však lano je v zadnici zavařeno,
pohlaví žárem je vypařeno !

" K ženskému lékaři zajděte ženo !"
řve lanovkář (když muž je odtržen)

... " Udělat  pro  vás  víc nemůžem !
aspoň se vzpružte ... tu... horký jest grog !"

... toť  nechutné příhody  epilog !!!

38 Doporučuji | 29. ledna 2015 v 16:26 | Reagovat
39 Miloš | Web | 29. ledna 2015 v 17:59 | Reagovat

[27]:[31]: A já s velkým zpožděním děkuji za přání.

[28]:[29]: Takové hory nám chybí. Tohle je sice ve Francii, ale za hřebenem je Itálie a není daleko ani do Švýcarska. A ve Švýcarsku z 84 čtyřtisícových vrcholů jich je 48.

[30]: Pocit je velmi nepříjemný, člověk dumá, jestli se to sklo nemůže prolomit, podobný jsem měl i při pohledu na ledního medvěda přes sklo v zoo. Musíme však věřit, že tloušťka je dimenzována s velkou rezervou.

40 Lisi | Web | 29. ledna 2015 v 18:13 | Reagovat

Nevím, jestli bych si stoupla do té vyhlídkové kabiny. Mně někdy vadí i prosklený výtah.

41 Miloš | Web | 29. ledna 2015 v 18:20 | Reagovat

[32]: Mě fascinují filmy z dobývání osmitísícových vrcholů a také skalních stěn s náročných profilem. Ale turisticky mým maximem jsou Vysoké Tatry, tady se jen dívám.

[33]: Sportovci, no spíš "sportovci". Ti praví by na lanovku určitě nesedli.
Bagety byly jen chlazené, zas taková zima tam nebyla, protože byl červenec.

[34]: Myslíš ty odpovědi k několika komentářům najednou? Většinou se snažím reagovat na jednotlivé komentáře, ale k přáním k svátku to příliš nešlo.

[35]: To bych si také přál, ale je to hezké i z filmů natočených z vrtulníků.
Felixe Holzmanna a jeho humornou logiku mám moc rád, podle ní jsem už byl i na Mount Everestu.

[36]: Z technického hlediska je to div světa. Tím obdivuhodnější, že byl vybudován už před 60 lety.

[37]: :-D No právě, proč vyhazovat peníze, když to jde i samospádem. Nahoru by zdatní jedinci mohli po laně ručkovat.
Jen vedle toho zavaření by asi byl problém i v tom, jak při skluzu po laně zastavit.

[38]: To bych tedy měl vyzkoušet.

42 Miloš | Web | 29. ledna 2015 v 19:20 | Reagovat

[40]: Byla tam dost velká fronta, ale myslím, že tam pouštěli jen po dvou, kdo ví, kolik to sklo vlastně uneslo kg :-)
Skleněné výtahy ze dvou budov také znám a ty se mně docela líbí, protože je vidět jako na lanovce.

43 Elis | Web | 29. ledna 2015 v 19:23 | Reagovat

Miloši a když jezdíš po světě, vracíš se i na místa kde jsi už jednou byl, která tě nějak zaujala, nebo tě láká neznámo a rád objevuješ nové věci?

44 Miloš | Web | 29. ledna 2015 v 19:35 | Reagovat

[43]: Někam ano, např. v Paříži jsem byl 3-krát, stejně tak v Benátkách a kupodivu i v Athénách, o kterých jsem se na blogu ještě nezmínil.
V létě pojedeme podruhé do Říma.
Rád bych ještě potřetí jel do USA, podruhé do Thajska, do Londýna a určitě i Petrohradu, tam se mně moc líbilo.

45 Elis | Web | 29. ledna 2015 v 19:46 | Reagovat

Tak to máš nádherné plány, něco z toho bych ráda viděla, např. Řím a Petrohrad, nechceš si mě přibalit do kufru :-D

46 Miloš | Web | 29. ledna 2015 v 20:43 | Reagovat

[45]: Rád, ale vejdeš se do odbavovacího limitu 20 kg? :-)

47 Elis | Web | 29. ledna 2015 v 20:58 | Reagovat

[46]: Tak to ne, jsem sice štíhlá, ale vážím víc, tak to zase nevyjde, stejně jako s Básnikami... nevím co by se dalo vymyslet, nic mě nenapadá... :-(

48 Hanka | E-mail | Web | 31. ledna 2015 v 21:23 | Reagovat

Tohle je jediné místo z těch, co na svém blogu prezentuješ, které jsem viděla na vlastní oči, Miloši.
Před třinácti lety jsem s přítelem absolvovala týdenní poznávací zájezd, a tohle bylo jedno z míst, kde jsme zastavili.
Bohužel, ze štítů jsem toho moc neviděla kvůli husté mlze. :-? Jsem ráda, že je vidím aspoň na tvých záběrech. Je to úžasná podívaná! :-)

49 Helena | Web | 31. ledna 2015 v 21:26 | Reagovat

Krásné, krásné, krásné. Tohle zůstává v duši napořád, když vidím tu lanovku a pod ní tu propast, tak se mi tají dech, ale strach bych měla, což je úplně normální. :-)Měli jste štěstí, že nebyla mlha. :-)

50 stuprum | Web | 31. ledna 2015 v 21:59 | Reagovat

Kdo dojde na Mont Blanc, nemá už kam jít. :)

51 MarijaKes | E-mail | Web | 2. února 2015 v 9:29 | Reagovat

[2]: Podobnou hrůzu z lanovek a výšek na rozhlednách má můj syn. Dlouho jsem ho přesvědčovala na lanovku na Skalnaté pleso v tatrách a když už vlezl do čtyřsedačkové kabiny, tak se díval do země a ani se nepohnul. Bylo mi ho líto. Nahoře už byl v pohodě, na Lomničák ale už odmítl a pak se zase děsil cesty dolů. Bylo špatné počasí a tak jsme nechtěli jít pěšky. Ale na tuhle lanovku bych asi měla obavy vlézt i já a na tu skleněnou vyhlídku by mě také nedostali, to bych byla jako Mr. Bean na skokanském můstku. :-D

52 MarijaKes | E-mail | Web | 2. února 2015 v 9:34 | Reagovat

To je nádhera. je neuvěřitelné, kam až se může dostat i nehorolezec díky technice. Po svých jsem ve studentských letech vylezla na Lomnický i Gerlachův štít, včetně dalších Slovenských hor, ale sem bych se hodně bála. Lanovek se nebojím, ale to jsem ještě neviděla tuhle. Tam bych nevlezla a na skleněnou vyhlídku také ne. Je úžasné, že tohle všechno někdo dokázal v těch výškách vybudovat. Nádherné fotky. děkuji za zážitek. :-)

53 Miloš | Web | 4. února 2015 v 21:19 | Reagovat

[47]: Není všem dnům konec :-)

[48]: Já jsem byl vždy strašně proti poznávacím zájezdům a dával přednost pobytovým a bez cestovky. Ale loni jsme zkusili několik 2-3 denních s CK (do Švýcarska, Německa i u nás) a překvapilo mě, jak byly pěkné zorganizované a kolik jsme toho viděli. Tento článek, Neuschwanstein, Wieskirche, Montreux a vysokohorský vlak Bernina Express mám právě z nich.

[50]: Jen dolů, což bývá někdy i těžší. Anebo zkusit jiné výzvy, např. Kilimandžáro.

[51]: Cesta ze Skalnatého plesa dolů do Tatranské Lomnice je velmi nepříjemná, strmá a kamenitá, tam bych nechtěl ani lyžovat.
Na Lomnickém štítě jsem byl lanovkou 2-krát, ale úplně zbytečně, protože okolí bylo v mlhách a nebylo nic vidět.
Pěkný výhled jsem ale zažil ze Slavkovského štítu.

[52]: To tě obdivuji, V Tatrách jsem několikrát byl na Rysech, Kriváni a Slavkovském štítu, jednou na Vysoké, ale Gerlach je jen můj sen. Podle jednoho známého je výstup teď složitější, jednak jsou zrušeny značky, aby tam nikdo nelezl bez horského vůdce a také prý odstranili skoby a musí se asi 1000 m vzhůru lézt po řetězech. Docela mě ta představa děsí.
A jak vylézt na Lomnický štít si ani nedovedu představit - zleva přes Lomnické sedlo?

54 DRAK | Web | 6. února 2015 v 19:45 | Reagovat

oho! to je paráda!
tam se budu muset podívat!

55 shariony | E-mail | Web | 6. března 2015 v 15:15 | Reagovat

Jak je na té značce namalováno, tak bych se přesně zoufale chytala kabiny, kdybych se klepala strachy. Asi tou značkou chtěli říct, že nám už nic nepomůže, ani se chytat kabiny...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama