DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Míň je někdy víc?

2. července 2013 v 0:01 | Zuzana |  Výtvarné umění
V r. 2011 se v Royal Academy of Arts v Londýně konala výstava Modern British Sculpture, o níž jsem si přečetla kritiku, kterou ve velmi zkrácené a volně přeložené formě předávám čtenářům, kterým tímto dávám na vědomí, že se nejedná o moje vlastní názory. Sama považuji kritikův verbální popis soch za naprosté nepochopení konceptu.

Zuzana

Výstava v Royal Academy of Arts v Londýně je inspirovaná sochaři z celého světa a při vstupu uvidíte model a nějaké fotografie. Model je replika ve tříčtvrteční velikosti. Jedná se o Whitehall Cenotaph od Edwina Luthyena z r. 1919. Fotografie na zdech zobrazují kontroverzní, nahé a polonahé figury, jimiž Jacob Epstein v r. 1908 dekoroval exteriér budovy British Medical Association. Figury byly odstraněny před druhou světovou válkou. Model Cenotaphu vyhlíží svým způsobem velmi vážně a jaksi 'nevyvratitelně'. Fotografie jsou v zrnité černobílé. Figury jsou dočasně omítnuté, umouněné londýnskými sazemi. Jsou prý dočasné jako my. Celé to kritikovi připomíná mausoleum, místo smrti s památečnou atmosférou. Pak, mezi dveřmi, jsme prý chyceni do naprosté beznaděje: černá čedičová figura, pradávný egyptský pavián, Gillova falická žena. Tohle asi bude zábavné show, píše kritik.

British British Sculpture Sculpture je titul eseje, již napsala kurátorka (a v současnosti povolaná ředitelka Tate Britain) Penelope Curtis, která otevírá katalog. Tentýž titul zdobí esej spolukurátora Keitha Wilsona na konci knihy. Kritik si říká, jaká asi budoucnost Penelope Curtis po této výstavě čeká?

Výstava je plná 'echos': staré africké, egyptské a oceánské umění, řecké sochy, křehký cinkot čínského porcelánu, hrnky Bernarda Leacha, pompa vikoriánske Británie, artefakty jiných kultur a jiných časů, které ovlivnily celé generace sochařů. A co by mohlo být v této celé výstavě víc moderní a nečasové než 4000 let starý neosumerský kámen, úžasný, šedý, vyhlížející jako obrovský, počasím ohlazený oblázek, jehož forma připomíná spící kachnu. Jasně prý ukazuje na starodávná i moderní okřídlená rčení, např. to, že 'míň je víc'. Henryho Moora by prý snad mohlo být míň, ale zřejmě je nevyhnutelný. Sumerská kachna taky nachází ozvěnu v jednoduchém elektrickém krbu s línem, plovoucího v mřížce krbu - od Billa Woodrowa. Vedle Woodrowa je malá soška od zemřelého Lucia Nogueira, konzerva od kokakoly spojená s nějakými trubkami, či co. Zoufalý prý chirurgický experiment spojení vnitřku a vnějšku, jakási metafora na lidské 'instalatérství'. John Lathan poblíž dělá něco nevysvětlitelného se sádrou, barvami a knihami. Něco jako hlava vybuchující špatně strávenými slovy.
Také jsou tu ukázky nového evropského a amerického umění, např. Jeff Koonsův 'basketball' ponořený do akvária a to vedle Damiena Hirsta a jeho velikánské vitríny. Probíhá skutečná konverzace mezi Carlem Andreem a Richardem Longem (lajna bílých hrudek křídy, práce z r. 1984 a 1966 a ke stěně připevněný kousek londýnského opuštěného pozemku, který sám zahrnuje odhozené částečky nečistoty cihlových úlomků, což je práce ' Boyle Family').

Na Hirstovi prý není pěkného vůbec nic: od much pošpiněný, opuštěný piknikový stůl s obědem, barbecue s otáčejícím se stejky, červy a mouchami mezi uhlím a s krvácející hlavou krávy pod židlí. Horor. Aspoň Jeff Koons je čistý. Nedaleko se malá socha Urse Fichera klátí vysoko nad zemí, polovina jablka a polovina hrušky spojené na konci nylonovým rybářským vlascem. Je opět připomínáno, že britské umění dluží minulosti a taky "bloody foreigners". Fischerova socha je zakázané ovoce, ale my jsme ho už ochutnali, píše kritik.

Co spojuje Albert Gilbert Jubilee Memorial (1987) s královnou Viktorií a šílencem Phillipem Kingem, který vypadá jako Batman, růžového Ghengis Khana (1963) a místnost nazvanou The Establishment Figure? Je to forma, obě jsou v podstatě kuželovité, nebo styl (obě jsou komické), nebo je to tím, že královna Viktorie a Ghengis Khan byli vládci? Královna prý ignoruje Ghengis Khana a zírá otevřenými dveřmi na Adamovy obrovské koule a penis od Jacoba Epsteina - který, tj. Adam s koulemi, je ve vedlejší galerii. Fí, řeknete si prý a odeberete se na pytlovinou pokrytou lavici, o které jest psáno na panelu, že je určena k spočinutí unaveného publika. Adam zcela očividně unaven není. A na panelu taky stojí, že lavice narušila estetickou událost na sólové Caro 'Whitechapel' výstavě v r. 1963. Kdo tohle potřebuje, ptá se kritik?

Ale ano, potřebujeme Caro, jeho práce jsou důležité. V každém případě není pro kritika ani trochu snadné rozeznat důležité od nepodstatného, kanonické věci od rarit, hlavní proud od stojatých vod. Na výstavě je tisíciletí stará čínská keramika, vypadající prý tak současně, že ji někdo mohl vyrobit včera, a úplně nové věci, které vypadají extrémně staré. A nic prý nestárne rychleji než dočasná 'módnost'. Nic naplat - dle kritika jsou Britové dobří v zálibě v podivínských individuích, ať už je to Gill, John Latham, Richard Long nebo Sarah Lucas a Richard Wentworth - jejichž vlastní pohled a názory na modernitu a na svoji dobu jsou prý stejně svérázné, jako jsou excentrické. Na konci výstavy se prý ptáte sami sebe, na čem vlastně záleží. A řeknete si prý: Modern British Sculpture je pouze dočasná. Jednoho dne bude stará.

Inu, to se uvidí.

Pro lepší představu se můžeme podívat na obrázky z výstavy, které našel Google.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miloš | Web | 2. července 2013 v 8:12 | Reagovat

Zase tady figuruje Damien Hirst, proto jsem si připomenul článek Influence is not Pastiche http://mish-mash.blog.cz/1304/influence-is-not-pastiche.
Zajímavá se mně ale zdá poznámka, že sochaři byli ovlivněni africkým, egyptským a oceánským uměním. Robka tady nedávno zmiňovala, že v lidovém umění a především africkém vidí možnosti dodat nové podněty stagnující hudbě.

2 Zuzana | 2. července 2013 v 16:03 | Reagovat

Tady je kazda rada draha, Milosi. ;) Tento clanek tezko muze vyvolat debatu, protoze kdo na te vystave nebyl a neudelal si vlastni nazor, tak se z popisu odbornika-kritika toho mnoho nedovi.

3 Miloš | Web | 2. července 2013 v 18:27 | Reagovat

[2]: Zuzano, na Googlu je plno obrázků z výstavy, pro názornost přidám odkaz na konec článku.

4 Macin | Web | 2. července 2013 v 19:39 | Reagovat

Socha se mi moc nelíbí, zato ten kamen hrozně, jsem prostě na kameny ;-)

5 Zuzana | 2. července 2013 v 20:17 | Reagovat

Ano, Milosi, dik, ten 'google' jsem mela mit uz u toho clanku, dobre tedy, ze jste to tam dal aspon dodatecne. Ale  to jsem presne nemela na mysli: myslela jsem atmosferu primo na vystave k niz se tak sarkasticky vyjadruje kritik.

6 Lukáš Přibyl | Web | 3. července 2013 v 7:50 | Reagovat

podle toho by se měli řídit i ve vedení "blog.cz" :D

7 Miloš | Web | 3. července 2013 v 9:29 | Reagovat

[4]: Mně ta socha připadá jako Golem.

[5]: Moc ten sarkasmus nechápu, protože při prohlídce exponátů tam nevidím nic, co by se vymykalo modernímu sochařství.
Je tam např. i napodobenina Rodinova Myslitele. Třeba sochaři 1. poloviny 20. století Zadkine, Giacometti, Marini, Manzu, ... byli ve výrazu mnohdy "odvážnější".
Ale v Guggenheim Museum v NY jsem viděl vystavenou hromadu kamení od jednoho Japonce, to bylo úplně mimo mé chápání.

[6]: Myslíš podle názvu Míň je někdy víc? V některých směrech určitě.

8 pavel | Web | 3. července 2013 v 14:44 | Reagovat

Trochu nepřirozená poloha. Asi to bude tím, že běží proti větru. :-D
Někteří umělci už ani neví, že by mohli upoutat.

9 Zuzana | 3. července 2013 v 15:01 | Reagovat

Atmosferou neni mineno co konkretne je na vystave, ale jak na cloveka pusobi jeji usporadani, Milosi.
To kameni vam neda spat, to si pamatuju. ;) Prectete si jeste jednou ty stare clanky! ;)

10 Miloš | Web | 3. července 2013 v 16:02 | Reagovat

[9]: Aha, uspořádání ale nemůžeme posoudit.
Je fakt, že se k němu vyjadřuje, např. "mezi dveřmi, jsme prý chyceni do naprosté beznaděje", ale kritik se vyjadřuje i k umělcům samým.
Starší články čtu a nabyté znalosti si opakuju, viz hned první komentář. Slovy z filmu Postřižiny musím se ale více snažit (chápat konceptuální přístup). ;-)

11 Zuzana | 3. července 2013 v 18:10 | Reagovat

;) No prave (ten konceptualni pristup). V tom vezi i nepochopeni ze strany kritika, Milosi, ktery se sice vyjadruje i k umelcum samym, ale, bohuzel, nepochopil  koncept a duvod, proc byla vystava usporadana jak byla. :) Takze o tom tak sarkasticky zertuje z rozpaku a predsudku, to jsem uz zaznamenala na ruznych mistech mockrat. :))

12 Lukáš Přibyl | Web | 4. července 2013 v 8:46 | Reagovat

[10]: takže Miloši když budeš příště chtít diskutovat tak v chatu (díky.).

13 King Rucola | E-mail | Web | 4. července 2013 v 9:46 | Reagovat

Myslim, ze komentovat nemozem, lebo nevidel. Ale styl recenzie kritika je jasny. Kde je clovek neisty, tam nasadi usmev, ako obranny mur. Ale kto si je pri posudzovani tych exponatov isty? Zuzana, ten "koncept" som aj tak nepochopil, ze preco je aky bol. Asi to bolo treba vidiet?

14 Zuzana | 4. července 2013 v 17:31 | Reagovat

Bylo to treba videt, Kingu.

Nelze kritizovat kritiku, ale mne se jevi ta kritika pouze deskriptivni, povrchni, bez hlubsiho rozboru. To je jako popsat symptomy a neurcit diagnozu. Ta vystava byla usporadana jako neco, co by melo ukazat navaznosti, na nichz stoji svetove socharstvi. O tom v kritice nebylo ani slovo.

15 Krutomýval | Web | 7. července 2013 v 4:41 | Reagovat

[5]: Zajimava vystava soch z pisku je ted v Kodani (sandfestival) .... Sel sem tam, ale nakonec se mi vic libili  krveziznivi a  nove udelani Vikingove v tamnim muzeu. Doporucuju.

Ale kde mne sochy zcela uchvatily bylo : groundsforsculptures -  Hamilton (New Jersey, USA)

16 Miloš | Web | 7. července 2013 v 7:54 | Reagovat

[15]: V Kodani jsme byli s rodinou loni a už tam ty sochy z písku byly - přes vodu naproti moderní budovy Opery.

Bereš mně téma z úst, protože o tom chci napsat článeček, vedle těch kodaňských soch z písku mám vyfotografované ještě jiné z Berlína před několika roky.

18 Krutomýval | Web | 7. července 2013 v 17:38 | Reagovat

[17]:  no ja vim, videl sem je nazivo. Ale dik ;-)

19 Lukáš Přibyl | Web | 7. července 2013 v 18:55 | Reagovat

:) vidím že Miloš náhle ztratil zájem o diskuze se mnou. Že mě to nepřekvapuje.

20 Zuzana | 8. července 2013 v 12:32 | Reagovat

[18]: Taky jsem to videla nazivo, protoze bydlim za rohem a mam k teto aktivite velmi blizko po vsech strankach, ale nekteri to nevideli. Jen jsem neodolala tomu vasemu nicku, proto jsem odkaz adresovala jmenovite. ;)

21 Hanka | E-mail | Web | 11. července 2013 v 20:43 | Reagovat

Zde se vůbec neodvažuji vstupovat do diskuze. Nejsem znalec umění, vím jenom, že socha se mi nelíbí. Kámen, to je něco jiného, ten je nádherný.

22 pizlik1 | Web | 13. července 2013 v 9:34 | Reagovat

K tomu raději svůj názor přidávat nebudu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama