DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Joseph Kosuth (* 31. ledna 1945, Toledo, Ohio)

26. července 2013 v 0:01 | Zuzana |  Výtvarné umění
Konceptualista Joseph Kosuth měl za to, že tradiční historická debata o umění spěje ke konci. Navrhoval radikální investigaci způsobu, jímž umění získává kulturní významnost a status.

Zuzana

Tvrdil, že být umělcem dnes (= 1969), znamená zpochybňovat povahu umění. Jestliže člověk zpochybňuje podstatu malířství, nemůže zpochybňovat podstatu umění, protože slovo 'art" je všeobecné, kdežto malířství je specifické. Malířství je druh umění. Pokud maluješ, už akceptuješ (tedy nezpochybňuješ), povahu umění. Co má umění společného s logikou a matematikou je to, že je tautologické. Umělecká myšlenka nebo práce a umění jsou totéž a mohou být hodnoceny jako umění - bez ověřování a zpochybňování. Já jsem umění, protože jsem umění. Umění je umění jako umění.

Na rozdíl od tohoto přístupu formalistické malířství oznamuje: "Jsem umění, protože vypadám jako ostatní malířské práce". V podstatě toto není tautologické, nýbrž typologické: "Jsem, protože jsem jako ostatní." Malířství nezpochybňuje povahu umění, protože médium má už zabudovanou hypotézu o tom, co umění je.

Během svého formativního období Kosuth ozřejmil tautologickou povahu umění jednoznačně. Umění předem předpokládá existenci estetického objektu, který naplňuje kritéria 'uměleckosti'. Tato kritéria, jak dokázal Marcel Duchamp na jeho 'readymades', by měla obsahovat jenom oznámení, že toto je umělecká práce. Kosuth použil lingvistický přístup k probádání sociálního, politického, kulturního a ekonomického obsahu, kterým je umění presentováno a definováno. Aby demonstroval tento diskursivní aspekt umění, Kosuth použil jazyk sám jako svoje médium. Jak slova vyměnila obrazy a objekty, výsledek byla intelektuální provokace. Tento posun byl signalizován Koshutovou "First Investigation" (s podtitulkem "Art As Idea As Idea"). Tyto série zahrnovaly fotokopie definicí slov ze slovníku, třeba slova 'voda', 'význam', nebo 'myšlenka'. Fotokopie doprovázely certifikáty dokumentací o vlastnictví a zároveň poukazovaly, že práce může být předělaná pro další výstavní účely. Tato strategie reprezentuje Kosuthuv pokus zlehčit vzácnost a unikátnost uměleckého objektu a jeho privilegovaného místa v muzeu. Chtěl demonstrovat, že umělecká složka není v samotném objektu, ale spíš v myšlence a konceptu práce.

One and Three Chairs

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf | E-mail | Web | 26. července 2013 v 8:21 | Reagovat

Už jsem si zvykl, že umění může být cokoli, co se za ně prohlásí a co tak někdo pojmenuje, existuje-li alespoň někdo, kdo je ochoten takovému pojmenování uvěřit :-)

2 Miloš | Web | 26. července 2013 v 12:00 | Reagovat

Tento článek má přímo filozofickou podstatu a stojí na pojmu tautologie, což je triviální výrok, jehož pravdivost je zcela nepochybná. Vzpomínám si na jednu tautologii ještě ze studijních let, kdy profesor fyziky po usilovném odvozování přišel k závěru, že "zákon platí, když platí" :-)
[1]: Tady si ale nejsem vůbec jistý, zda to lze vztáhnout na Duchampovo "oznámení, že toto je umělecká práce", když někdo s tím bude souhlasit, ale dalších pět lidí bude mít opačný názor. Kde je pak pravda? Rozsoudí to až budoucnost?

3 Zuzana | 26. července 2013 v 13:44 | Reagovat

"Já jsem umění, protože jsem umění. Umění je umění jako umění."

4 Zuzana | 26. července 2013 v 16:00 | Reagovat

Zatim jeste dodavam: umeni je pro zasvecene a ostatni nejsou v teto veci podstatni.
Ale vratim se ( a se mnou prijde zakon ;)
A pro Milose: ctyri a pet je jedenact. :)

5 Zuzana | 26. července 2013 v 16:29 | Reagovat

A vubec: Máte BAN

6 Zuzana | 26. července 2013 v 16:43 | Reagovat

To tady kopiruju Culika z BL, aby nekdo nemyslel, ze kradu:

"Zaujal mě komentář Roba Camerona, občasného pražského korespondenta BBC. Na Facebooku publikoval informaci: "Česká televize hledá někoho, kdo by pro ni ve vysílání komentoval narození britského královského potomka 'z britské perspektivy'. Já si lakuji nehty."

K tomu připsal jeden jeho známý: "My Skoti na narození tohoto dítěte s.reme, a vy Češi byste měli taky." - Přesně."

7 Vendy | Web | 26. července 2013 v 17:16 | Reagovat

Tohle mi připomnělo jeden moment z filmu Úsměv Mony Lisy - kdy učitelka vytáhla fotku ženy a zeptala se, zda je to umění. Studentky prohlásily, že na. Načež namítla, že fotka je od uměleckého fotografa. Takže, je to umění nebo ne? A jak se pozná, když není oficiálně definované? Kdybych tuhle židli viděla někde v nábytkářském sektoru, poznala bych, že jde o umělecký kousek? Nebo bych ji shledala pouze zajímavou a kvalitně vyrobenou? 8-)

8 Miloš | Web | 26. července 2013 v 18:13 | Reagovat

[3]: To je tautologie na druhou ;-)

[4]: 4+5=11 - určitě to má víc významů, ale chápu, že v umění neplatí jednoduché počítání, ono nemusí platit ani v obyčejném životě. Třeba pračlověk věděl, že 5+3 není totéž co 3+5.
Když v létě ulovil 5 mamutů a v zimě 3, protože neměl mrazničku, mamuti v létě se mu zkazili a v zimě mu ti 3 nemuseli stačit, kdežto z 5 "zimních mamutů" zkonzumoval 4, jednoho měl na začátek léta a 3 pochytal potom a celý rok měl co jíst.

[5]: Trochu pohodlný způsob, jak zajistit všeobecnou idylku ;-)

9 Miloš | Web | 26. července 2013 v 18:34 | Reagovat

[6]:Vidím to úplně stejně. Narodilo se jedno dítě a co má být?
Na blogu, který Zuzana zná (máme pro něj 3-písmenné označení), jedna bloggerka zveřejnila článek ke kulatým narozeninám královny Alžběty a vylíčila tam všechny "důležité" informace z jejího života a rozplývala se nad tím, jak chodí pěkně oblečená. Já jsem k tomu měl komentář v tom smyslu, že až budu chtít vidět nějakou maškaru, půjdu raději na operetu. Nesetkalo se to ale s pochopením.

[7]: Tohle je zvláštní - umění do značné míry dělá jméno. Je třeba ho ale nejdřív získat.
Vždy si přitom vzpomenu na Leonardovu Poslední večeři Páně v Miláně. Je hodně poničená, umělec ji namaloval nevhodnými barvami a malba se ztrácí a po několika restauracích asi už s originálem nemá nic společného, vypadá dost nepřirozeně. Naproti této fresky je jiná, naprosto zachovalá, bohatě propracovaná freska jiného malíře, na první "hezčí" než Leonardovo dílo, nikdo se o ni však nezajímá, všichni se tísní u Leonarda, protože druhý umělec je proti němu bezvýznamný.

10 Jarka | Web | 26. července 2013 v 20:14 | Reagovat

Nevím, jestli je to tím, že mě bolí hlava z pobytu na sluníčku, ale kdyby ten článek byl napsán čínsky rozumněla bych mu stejně, jako teď. To znamená vůbec. [:tired:]  :D  ;-)

11 Zuzana | 26. července 2013 v 23:04 | Reagovat

{1}Budoucnost uz to rozsoudila. Vzhledem k tomu, ze na Duchampa navazuje cela dalsi generace, tak je to jako vzdycky: nove umeni stoji na ramenou starsiho umeni, bud souhlasnou anebo opozicni formou ( napr. impresionismus vuci predchazejicimu malirsti).
Duchamp sam prohlasil, ze umelec je odpovedny za zhruba 50% sve prace. Ostatni zalezi na divakovi, co si z toho odvodi.
Jeste se sem vratim k ostatnim komentarum, az bude cas.

12 Zuzana | 26. července 2013 v 23:07 | Reagovat

Aha, tak predchozi komentar mel byt opatren takto:[1]:
Sorry!

13 Robka | E-mail | Web | 27. července 2013 v 10:08 | Reagovat

V rámci Colours jsem letos navštívila jednu konceptuální výstavu a viděla jsem tam zajímavý exponát.
Jakub Jansta prezentoval na výstavě svůj "přístroj", zachycující "myšlenky a prožitky" rostliny, která reaguje na daný stav věcí kolem sebe. Tyto reakce jsou přes čip přenášeny do přístroje, který na kovové plátno její pocity zaznamenává. V záznamech bylo patrné, kdy byl klid, kdy naopak bylo spoustu diváků, hluk a hudba. Takže laicky řečeno tu byla umělcem kytka, která "malovala" obraz.

14 Zuzana | 27. července 2013 v 16:22 | Reagovat

[7]: Vendy 1/ To je otazka jak k tomu kdo pristupuje, zalezi na tom, zda to clovek jako umeni akceptuje, nebo ne.
Napr. sedlak dostal misto penez za jidlo obraz od Van Gogha ( od koho ho dostal neni dulezite). Vzhledem k tomu, ze obraz sedlak nevidel jako umeni, pouzil ho jako zaplatu na svuj kurnik. Po nejakych 5-6 letech po Goghove smrti jisty sberatel objevil ten obraz v kurniku a tento obraz ted visi v Goghove galerii v Amsterodamu. Cenu si ani neprejte vedet.
2/Ta zidle je jenom jedna tretina toho umeleckeho dila. V tomto pripade nejde o to, jak ta zidla vypada, ale jaka za tim je myslenka neboli koncept. Zidle je jedna ze tri casti tohoto umeleckeho dejme domu 'dila, druha zidle je zvetsena fotografie tez zidle a treti je kopie vysvetleni z Websterova slovniku, co je to zidle. Takze umeni v tomto pripade je v jazyce a myslence, nikoliv v objektu.

15 Zuzana | 27. července 2013 v 17:53 | Reagovat

Mam to dobre, protoze male v se pise pouze s Vincentem. ;)
Prijdu jeste s reakci na Robku atd.. ale je tu jako u vas vedro, tedy az vecer, nejdriv. Bude to zase cinsky, Jarko. ;)

16 Zuzana | 28. července 2013 v 14:35 | Reagovat

[13]:"Takže laicky řečeno tu byla umělcem kytka, která "malovala" obraz."

Ano, presne tak, Robko. A zpusob neni dulezity, dulezity je zviditelneny koncept. Metoda i material jsou druhorade. Tady ta metoda byla interaktivni.

17 Vendy | Web | 28. července 2013 v 18:39 | Reagovat

[14]:Takže umění zahajuje umělec, ale dotvrzuje ho divák... ;-)  8-)
Není to jednoduché.

K narození britského potomka - jo, já jim to přeju. Jo, je to důležitá událost v dějinách britské královské rodiny  (a dějinách VB). Jo, to beru. Ale dělat kolem toho takový cirkus a sledovat porod nebohé Kate téměř v přímém přenosu mi připadá už hodně cáklé. :-?  8-)
Pokud má někdo blog, který je specializovaný na obdiv britské královské rodiny, ať ho má, znám blog, který se zabývá císařovnou Sissi a vším kolem ní... to už jsou jen ojedinělé zájmy.
Ale mediální cirkus kolem porodu, to mě fakt nebaví, ani nebere.
(Podobně jako cirkus kolem Bartošové, ale kdybych si měla vybrat, tak raději královský mimino, než tu vychlastanou blbku)
Takže raději budu umělecky malovat svoje neumělecké čmáranice...
Nebo klikat v online programech a přetvářet fotky do neuvěřitelných tvarů. :-?
Hezký den, Zuzi. Umění obdivuju, ale vidím, že mu vůbec nerozumím... :-D

18 Zuzana | 29. července 2013 v 21:35 | Reagovat

To je specialni vzkaz: ne, neni dulezite ukazat, "jak to bylo doopravdy", ale je velmi dulezite, aby mely pravo na svoje slovo obe strany.
_______________________________________

Ne, test nahore se netyka meho clanku, omlouvam se za odboceni. Vendy snad jeste odpovim, ono je vsude horko a nikdo nema na takove slozite debaty ani pomysleni. Vy tam mate aspon tu kliku, ze u vas nebyva v tom horku takove vlhko, my pravidelne v lete trpime vysokou vlhkosti - casto zaroven s temi stovkami F. Pak je ovzdusi nedychatelne. Na druhe strane tu vetsina domacnosti ma chladici system, coz u vas to zatim tak bezne neni.
Zatim.

19 pizlik1 | Web | 30. července 2013 v 10:37 | Reagovat

Jak pak máme ale my, výtvarně nevzdělaní, poznat, co je umění a co ne?

20 Miloš | Web | 30. července 2013 v 10:58 | Reagovat

[13]:"Umělcem byla kytka" a spolutvůrcem byla hudba a možná i rychlost větru, teplota a rosný bod.

21 Zuzana | 30. července 2013 v 16:13 | Reagovat

Pizliku1, ale toto je i pro Vendy - to je jeden z duvodu, proc jsem souhlasila, aby zde nektere ty clanky o umeni vysly. Treba i ty muzou lidem dat nejakou informaci? Jinak ale rozumet umeni zas neni tak dulezite, ale je to soucast zivota a neni to konzumni zbozi. Proto se umeni odlisuje od popularni kultury - nemeri se velikosti financniho a popularniho uspechu.

Budete-li se o umeni zajimat, tak mu pozorumite, urcite. Rozumet umeni znamena zajimat se o zivot a spoustu veci, ktere s tim souvisi, ne konzumovat, ale to vam urcite nemusim psat. Modernity je v uvedomeni si co nejsirsich souvislosti (Vancura) a to nejen v umeni, ale i v zivote a co je v zivote, to patri do umeni. Nekteri lidi maji tendence zamenovat umeni za dekoraci, ale to skutecne umeni neni.

Berte umeni jako vyzkum a uzite umeni ( dekoraci) jako prakticke uziti vyzkumu. Umeni zkouma fenomenon a uzite umeni ho pouziva jako aplikaci vysledku vyzkumu.

22 Zuzana | 30. července 2013 v 16:19 | Reagovat

Tak oprava aspon toho porozumite (versus pozorumite ;)

23 Beatricia | Web | 31. července 2013 v 8:59 | Reagovat

Toto je opravdu fundovaný článek o umění. Já, jako silně pragocentrická Pražačka, navštěvuji pilně umělecké výstavy, muzea, galerie a podobné akce. Nejdu na problém uměleckosti vědecky, protože to neovládám, ale srdcem a citem. Ty mne nezklamou a i jako umělecký laik, rozeznám škváru i umění.
Chci ti poděkovat za hezký komentář; od blogera tvého kalibru mě to moc potěšilo.☼☼☼

24 Zuzana | 31. července 2013 v 22:45 | Reagovat

Beatricie, vase pozitivni reakce me velmi tesi, diky za ni. Porad neznam vetsinu blogu v tomto seskupeni a doufam, ze budu mit prilezitost to brzy napravit.
Dobrou noc, u vas je uz skoro jedenact vecer.

25 Hanka | E-mail | Web | 8. srpna 2013 v 20:31 | Reagovat

Pro mě jsou tyhle články příliš náročné, moc jejich obsahu nerozumím, proto se raději zdržuji "hlasování". :-)
Umění mi sice není úplně cizí, neposuzuji ovšem techniku nebo styl, prostě jen vidím, že tohle se mi líbí a tohle zase ne, ale neodvažuji se téma umění nějak rozebírat. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama