DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Sergej Rachmaninov - můj oblíbený „rocker“

3. dubna 2013 v 0:01 | Miloš |  Hudba
Když se návštěvník tohoto blogu podívá do rubriky Hudba, z mých příspěvků musí nabýt dojmu, že jsem úzce zaměřený jen na rockovou (beatovou) hudbu. Úplně to však neplatí, zajímám se také o vážnou hudbu, leccos poslouchám i z popu, folku a šansonu, jedině co vůbec nevyhledávám, ale chápu, že se to může někomu líbit, je dechovka, táhlé zpěvy s cimbálem, kotlíkáři (temně hučí Niagára, …, komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci - prostě hrůza) a country & western, kde podobní strejci jako ti z dechovky svá břicha nacpou do kovbojského šatu a hlavu ozdobí sombrerem a přitom lze s úspěchem pochybovat, že by se jim mohlo podařit vylézt na koně.

Můj vztah k vážné hudbě se odvíjí od dlouhých let hraní na klavír, které bohužel ukončilo přestěhování do paneláku. Nehrál jsem nijak skvěle, na koncertech bych vystupovat nemohl, ale o to s větším nadšením. ;) Když jsem přišel domů, nejkratší cestou jsem zamířil k pianu a denně u něj trávil 2-3 hodiny volného času.

Podívám-li se ale na můj tehdejší "repertoár", přesněji řečeno, od čeho jsem uměl alespoň jednu stránku, dodatečně si uvědomuji, že i ve vážné hudbě mě (podobně jako v rocku) hodně oslovovaly skladby s dramatickým nástupem a mohutným zvukem a dynamikou. A ty, které nebyly napsány pro klavír, jsem si sehnal v klavírních transkripcích.

Několik příkladů:
Johann Sebastian Bach - Toccata a fuga d moll
Wolfgang Amadeus Mozart - Turecký pochod (Rondo alla Turca ze sonáty a dur)
Fryderyk Chopin - Revoluční etuda
Johannes Brahms - Uherský tanec č. 5
Modest Petrovič Musorgskij - Balet nevyklubaných kuřátek z cyklu Obrázky z výstavy
Petr Iljič Čajkovskij - klavírní koncert b moll (1. věta), hlavní téma z baletu Labutí jezero
Edvard Grieg - klavírní koncert a moll (1. věta), Průvod trollů ze suity Peer Gynt
Nikolaj Rimskij-Korsakov - árie varjažského hosta z opery Sadko
George Gershwin - Rapsodie v modrém
Richard Addinsell - Varšavský koncert
Jaroslav Ježek - Bugatti-step
Ernest Gold - Exodus

Absolutní jedničkou pro mě však vždy bylo Preludium cis moll, op. 3, č. 2 Sergeje Rachmaninova. Autor ho složil v pouhých 19 letech na prahu své skladatelské dráhy. Tato skladba mě uchvátila na první poslech - majestátní zvuk oktáv prokládaných temnými akordy v pomalém tempu, které se ve střední části změní na zběsilé s vypíchnutými tóny, tvořícími samostatnou melodii, a v třetí části vyvrcholí rozvinutím úvodu, hraném však v mnohem větším tempu a síle. Jen úplný závěr mně přijde trochu rozpačitý, jako kdyby autor nevěděl, jak skladbu ukončit, možná však jeho záměrem bylo po vyvrcholení vše zklidnit a nechat pomalu odeznít (jako po orgasmu).

Rachmaninov (podobně jako Liszt) byl nejen významný skladatel, ale i virtuózní klavírista. Své skladby (a také skladby jiných autorů) sám hrával, mám s ním historické nahrávky na 2 LP, zvukově bohužel vzhledem k tehdejší záznamové technice nekvalitní.

Provedení autora i s pohledem na noty (kameraman měl přitom dost roztřesenou ruku) je v následujícím videu.


Abych pravdu řekl, mám radši "hlučnější" přednes, preludium jsem hrával podobně (nadsázka) jako např. Pablo Galdo.
Pokud jsem na koncertě viděl někoho hrát Rachmaninovo preludium cis moll, klavírista měl vždy na programu i jeho další slavné preludium - g moll, op. 23, č. 5. U něj jsem sebekriticky usoudil, že je natolik mimo mé schopnosti, že jsem se ani nepokoušel sehnat noty.


Mnohé z uvedených skladeb se také hrají ve "zmodernizované" podobě, např. Bacha hraje Vanessa Mae na housle, a nevyhýbají se jim ani rockoví hudebníci, třeba Emerson, Lake & Palmer si přizpůsobili Musorgského Obrázky z výstavy a k některým částem napsali text a nazpívali je.

(Fotografie Sergeje Rachmaninova je převzata ze stránky http://www.pianoparadise.com/rachmaninov.html)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Intuice | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 0:15 | Reagovat

Rachmaninova mám ráda. Také další autory znám nebo jsem je hrávala na klavír, uvedu třeba můj oblíbený Tebou jmenovaný Bugatti-step. Dnes už bych to nesvedla, nemám na to tu trpělivost. Jsem ráda za  připomenutí, dal sis hodně práce s uvedením videoukázek. Za to Ti děkuji a pustím si ve vhodnější denní dobu. :-)

2 Čerf | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 0:51 | Reagovat

Kdysi jsem na klavír trochu hrával, ale pak mě to přešlo, protože jsem si vzal za manželku klavíristku :-). Ale po třiceti letech jsem se k tomu vrátil a pro tátu, který už byl vážně nemocný, jsem nahrál výběr Griegových Lyrických kusů. Na Rachmaninova bych si netroufnul, ono to chce i fyzické dispozice (velkou ruku :-)). Ale klavírní literaturu mám, myslím, naposlouchanou slušně a taky mám své favority :-). Mimochodem, měl jsem podobný problém s panelákem, ale to do značné míry vyřešila elektronická Yamaha a zvuk do sluchátek :-).

3 King Rucola | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 3:51 | Reagovat

Smutny, presmutny clanok! Totiz naopak, clanok plny odusevnenia, ale mna to hodilo do najhlbsej depresie!

Ked totiz nieco v zivote skutocne lutujem, tak je to fakt, ze po siedmich rokoch klaviru, z toho posledne dva roky na konzervatoriu, som sa ho nikdy(!) ani nedotkol. (Tak mi ho tzv. "pedagogovia" asi zhnusili!) Az ked zacinali dcery a neskor vnucata, tak som sa vyhlasil za ucitela a traslavou rukou som sa pokusal, nachytat ich na caro vydavania zvukov a vyjadrovania myslienok a citov pomocou klaviru. Mozno s ciastocnym uspechom, pretoze na rozdiel odmna vsetci nadalej s radostou hraju, ba niektori z nich aj spievaju, dokonca v opere.

Ale ja uz len lutujem nad rozbitym dzbanom, ja idiot! :-(

PS Mne zostava uz len vyhlasovat a samozrejme financovat ceny za prednes toho alebo oneho opusu... ;-)

4 VendyW | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 8:09 | Reagovat

Dobrý výběr, Bach patří k mým oblíbencům a nejen fugy,ráda mám i Braniborské koncerty, já nejsem poznamenaná klavírem ač ho ráda poslouchám, jsem bývalá kytaristka(LŠU 12 let) a dneska už bych také nevyloudila ani tón a o hraní z not ani nemluvím. Ale tíhnu ve vážné hudbě k trochu jinému nástroji a to trubce(následek to krátkého ale vášnivého románku s trumpetistou i když swingovým) a to speciálně hudbu Vejvanovského. Ale i Peer Gynt anebo Carmen mě udělá velkou radost.

5 Katka | Web | 3. dubna 2013 v 8:21 | Reagovat

Ráda jsem si přečetla tvůj článek a poslechla ukázky. O svém hraní se nebudu šířit, jen to, že o co hůř, o to raději a jiné to nebude ;-)
Je to taky jedna z věcí, které s přibývajícím věkem lituji, že jsem byla "tak blbá" a nevěnovala jí větší pozornost....

6 Otavínka | Web | 3. dubna 2013 v 8:23 | Reagovat

Dobré ráno Miloši, díky za báječný článek. Rachmaninovo g moll jsem si pustila abych lépe nastartovala den. Úžasné ! Taky jsem kdysi hrála na klavír, ale s bídou bych nyní zahrála asi jen skladbu " Elišce". Přeji pěkný den! V 17 letech jsem taky hrála na varhany ve vodňanském kostele. Kde ty tóny jsou, že ? :-)

7 Miloš | Web | 3. dubna 2013 v 10:35 | Reagovat

[1]: Bugastti-step vyžaduje trpělivost nejen na cvičení, ale i na poslech, těch opakování je v něm přehršel.
Práce s ukázkami moc nebylo, protože mám odkazy na skladby (vážnou hudbu, rock-pop-folk ČR a SR, zahraničí) uložené ve wordovských souborech a stačilo je nakopírovat. Jen je vždy třeba si ověřit, zda jsou ještě funkční, ve dvou případech jsem musel dát jiný.
Častěji než odkazy na vážnou hudbu se ztrácí ty z rocku, zmizelo několik písní od Olympicu, kromě jedné jsem našel jiné verze, ale bohužel stěžejní skladba On, na které jsem měl založenu část článku, už jinak dostupná není. I když ji mám na CD a mohl bych (po nastudování) udělat statické video s naskenovaným obrázkem, z důvodů autorských práv to zkoušet nebudu.

[2]: Petře, skromnost tě šlechtí, ale tvá domněnka, že máš "slušně" naposlouchanou klavírní hudbu, je určitě více než správná. S tím novým začátkem po 30 letech s elektronickým klavírem a sluchátky jsi mně dodal optimismu. Také o tom dost uvažuji. Mám přetržku "jen 25 let.

[3]: Kingu, vy jste tedy umělecká rodina - malířství, hraní na nástroje, zpěv, opera. V takovém prostředí musí být radost žít.

8 Miloš | Web | 3. dubna 2013 v 10:42 | Reagovat

[4]: Vztahy přes nástroj jsou nejlepší motivací pro cvičení. :-) Proto jsem si v pubertě také koupil kytaru, nemám však zpěvný hlas, tak jsem se s ní raději nikde neukazoval. Časem jsem si pořídil i elektrickou kytaru, občas na ní brnkám (bez zesilovače), většinou ale leží na skříni.
Ovšem hrát prsty klasické kytarové skladby je úplně něco jiného než brnkat trsátkem.

[5]: Vím, že ráda hraješ melodie z filmů, hraní pro vlastní potěšení bez ambic veřejně koncertovat je příjemným relaxem, podobně jako blogování, i když v něm je na nás přece jen více vidět.

[6]: Hrálas na varhany? To pak chápu, proč máš (stejně jako já) ráda Romana Dragouna.
Eliška je pěkná skladbička a zdaleka ne nejjednodušší, i virtuózní klavíristka Valentina Lisica, která zde hraje to superobtížné preludium a 3. větu z Měsíční sonáty, ji zařadila jako přídavek http://www.youtube.com/watch?v=yAsDLGjMhFI, i když samozřejmě od ní to publikum bralo jako vtip.

9 Bev | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 13:47 | Reagovat

Jsem na tom s hudebním vkusem tak nějak podobně. Snesu cokoliv krom dechovky. To opravdu nemusím, ale taky ji nikomu nechci hanit. :-)
Ve vážné hudbě se moc nevyznám, poznám jen ty nejznámější skladby. Díky filmu Amadeus jsem si zamilovala Mozarta.
V souvislosti s rozpačitým koncem Rachmaninova preludia (jak píšeš) mne napadá, že mu tam chyběl Jára Cimrman, aby mu poradil. :-D
/jak tomu bylo ve filmu Jára Cimrman ležící, spící/

10 Robka | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 20:01 | Reagovat

Zbožňuji klavír, i když na něj hrát neumím. Kdysi jsme u babičky měli koncertní křídlo vyrobené ve Vídni, ale byl to jen dědův způsob, jak uložit peníze před měnovou reformou. Nikdo z rodiny na něj nikdy nehrál. Když jsem jako malá zkoušela brnkat, tak mě spíš od toho odháněli.
Co se týče dechovky, jsme na tom podobně - když mě syn chce poškádlit, pustí v televizi stanici Šlágr. A abych pravdu řekla, ani na MTV bych se nevydržela dívat (a poslouchat) dlouho.
Díky za tento krásný článek, poslouchat na blogu vážnou hudbu je tak trochu zázrak.

11 Jarka | Web | 3. dubna 2013 v 20:55 | Reagovat

To mě moc těší, že máš rád rockovou hudbu, já totiž preferuji tu samou. 8-) A s dechovkou to mám taky stejný, nevím, čím si to u mě tento žánr polepil, ale dechovku fakt nééé. To už vydržím cimbálovku i některé písničkáře, ale při "Baboucích" se osypu... Vážnou hudbu aktivně nevyhledávám, ale když za mnou příjde sama, ráda si ji poslechnu stejně, jako dnes u tebe. :-)

12 Frypat | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 21:34 | Reagovat

Ačkoli mám takříkajíc rockové základy,tak si rád poslechnu jakoukoliv hudbu,která mě něčím zaujme.A je mi jedno do jaké škatulky je zařazena.Je fakt,že dechovka mě zatím nezaujala,ale jinak jsem něco zajímavé našel snad v každém žánru.Nikdy jsem na žádný hudební nástroj nehrál.Co se mi hodně líbí v klasice je právě klavír a zbožňuju varhany. :-)

13 Gabi | E-mail | 3. dubna 2013 v 21:38 | Reagovat

Takuto schopnost kazdemu zavidim. Chodila som sice do hudobky, ale asi som mala pekneho pana ucitela, nevedela som sa sustredit. Teraz mi je toho luto, hudbu mam rada. Piano mam v pivnici v manglovni, tam je sucho, potrebujem ho vyniest na siedme poschodie a naladit. Potom by sa vraj aj skaredy ucitel nasiel, co by sa mi venoval. Tak teraz iba tisko sedim, pocuvam inych ako krasne hraju a zavidim ... velmi im zavidim tu schopnost. Mam rada vsetky hudobne zanre. Pre oddych a pohodu  samoty vaznu hudbu, jazz, africkú hudbu- dla nalady. K ohniku s kamaratmi country ale pre prebratie do zivota ludovu... pravu cimbalovu, nasu slovensku ci rusinsku. Ta je mojou laskou. Ked mi taku budu hrat, ani pochovat ma nebudu moct. Spievat sice neviem, ale tancovat by som tancovala ...:-D

14 Miloš | Web | 4. dubna 2013 v 9:37 | Reagovat

Dechovku nemám rád asi hlavně kvůli textům, ty jsou většinou příšerné. Kdysi jsem jezdíval na vesnici u Vranovské přehrady a tam měli ve zvyku hlášení místního výboru opentlit hudební vsuvkou. A velmi často tam hráli píseň, kde se zpívalo: "Jednou, dvakrát budu plakat, potřetí se budu smát. Kapr sebou ve vodě házel, když jsem milou doprovázel, dnes a zítra naposled." :-D

[9]: Film znám a řadu scének si pamatuji, např. sprostého podezřelého, kterému teče do bot, ale Cimrmanovu radu ne, budu se muset znovu na něj podívat.

[10]: Asi nejlepší je, jak zmiňoval Čerf, pořídit si klávesy, ty se dají snadno přenášet. Na televizi se už nedívám x let, ale vím, že MTV mě také hodně zklamala, převažuje tam pop a neustále blikající klipy, až z toho oči přechází.
Měl jsem obavy, že článek o vážné hudbě bude úplný propadák, jsem moc rád, že tomu tak není. Díky.

[11]: Je prima, že i vážná hudba se dostala na YouTube, myslím, že jí to také pomůže v popularizaci. Pomáhá tomu i propojování vážné hudby s popem a rockem, ale zrovna akce typu Tři tenoři (Pavarotti, Domingo, Careras) se mně zdály až příliš strojené.

[13]: Jazz také občas poslouchám a skladby jako Stardust, Stranger on the Share (Acker Bilk), What a Wonderful World (Armstrong) mám vysloveně rád, i když možná už jde více o pop nebo swing, moc se v tom nevyznám, africkou hudbu ale neznám vůbec, jinde než na blogu Robky jsem se s ní nesetkal.
Zpěv u ohně a s cimbálem může být příjemný, když je člověk mezi svými přáteli, má dobrou náladu, dost pití apod. ;-)

15 Kosáček | E-mail | Web | 4. dubna 2013 v 13:40 | Reagovat

Krásně napsaný článek a krásný poslech.Mám ráda vážnou hudbu.Krásný den

16 Miloš | Web | 4. dubna 2013 v 20:51 | Reagovat

[15]: Díky, jsem rád, že je nás víc. Přeji hezký večer.

17 Zuzana | 4. dubna 2013 v 21:17 | Reagovat

Jen tak spitam, ze jsem si pocetla a poslechla. A zdravim!

18 pavel | Web | 4. dubna 2013 v 22:43 | Reagovat

Od Rachmanina mám pár CD, ale ty které máš tady, nejsou zrovna moje oblíbené. Když Bach tak jedině Goldbergovy variace. :-)

19 Bev | E-mail | Web | 5. dubna 2013 v 10:02 | Reagovat

[14]: Poradí Johannu Straussovi mladšímu s valčíkem a ještě ho inspiruje k operetě Netopýr. Vzpomněla jsem si jen díky tomu, že jsem film viděla v neděli. :-)
A ty texty jsou fakt někdy zvláštní.
Mně utkvělo v paměti: ...brambory a růže rostou v jednom sadě... :D

20 Miloš | Web | 5. dubna 2013 v 21:08 | Reagovat

[17]: Také zdravím, byť s denním zpožděním. :-)

[18]: Měl jsem snahu si Goldbergovy variace poslechnout a i když je hraje slavný klavírista Glenn Gould http://www.youtube.com/watch?v=N2YMSt3yfko, celé jsem to nevydržel. Ale až budu mít náladu, doposlouchám a možná pak v nich také najdu zalíbení.

[19]: Brambory a růže? Proč ne? :-) Tchyně kombinovala růže s česnekem, okurkami a jahodami. Fakt ale je, že na to neskládala písňové texty.

Ještě dodám, že jsem vybral jen takové skladby, které jsem alespoň trochu uměl zahrát.
Z jiných by se možná vzhledem k počasí hodilo toužebně očekáváné Rašení jara Christiana Sindinga http://www.youtube.com/watch?v=ga_sM1ankFM a když se optimisticky posuneme k létu a k představám o dovolené, Na břehu mořském Bedřicha Smetany http://www.youtube.com/watch?v=LyFm0nk2sc4.

21 Jitka | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 8:42 | Reagovat

Závidím každému, kdo umí na něco hrát. Já jsem zkoušela akordeon jako dítě, ale nevydržela jsem. Chtěla jsem hrát, a myslela jsem si, že se obejdu bez not. Ty mě nudily. Kdybych uměla hrát na klavír, udělala bych všechno pro to, abych do paneláku nemusela. Určitě je lepší spěchat z práce ke klavíru, než k PC. ;-) No jo, člověk míní a okolnosti mění, že? ;-)

22 Pižlík | E-mail | Web | 6. dubna 2013 v 13:38 | Reagovat

Vidím, že jsi uměl hrát velice dobře, jsi příliš skromný.
Líbí se mi skladby, které uvádíš, znám je všechny.
Byly doby, kdy jsem jezdili synovi pro noty do Německa.
Když jsme u J. Ježka, Michal se ještě ve školce  naučil Potopu, protože se mu stašně líbila.
Já sama bohužel na žádný nástroj hrát neumím. :-)

Jinak Michal má v bytě v Praze také klávesy, ale stejně musí před koncertem chodit cvičit na klavír, bez klavíru se neobejde. Klávesy klavír nahradí jen částečně.

23 Miloš | Web | 6. dubna 2013 v 19:23 | Reagovat

[21]: Také se mně do paneláku moc nechtělo, ale protože jsem vstoupil do manželského stavu, udržovat dva byty (a ten můj byl malý) bylo dlouhodobě neúnosné.

[22]: Já o elektrickém klavíru (takovém, který má plný počet kláves jako klavír, ne hračku se třemi oktávami) uvažuji, ale nemám představu, nakolik se proti mechanickému klavíru liší - např. zda je schopen věrně reprodukovat odlišnou sílu úhozu a existuje u něj obdoba pedálu. Ale pro mé hraní by určitě mohl bohatě stačit.
Ježkovu Potopu neznám, zkusím se podívat, díky za tip.

24 Miloš | Web | 6. dubna 2013 v 19:28 | Reagovat

[22]: Ještě k tomu Ježkovi - řadu jeho písniček na texty Voskovce a Wericha jsem také hrával, např. Život je jen náhoda, Babička Mary, Šaty dělaj člověka nebo Klobouk v křoví.

25 vencisak | Web | 7. dubna 2013 v 16:02 | Reagovat

Skvělé! Jsem vděčný, že jsou blogeři, kteří nadšeně píší o vztahu k vážně hudbě - ke klavíru obzvláště!

26 Vendy | Web | 8. dubna 2013 v 22:06 | Reagovat

To byla zase jednou lahůdka... milé překvapení. S chutí jsem si pustila všechny tyhle uvedené skladby, i když ne všechny znám. Labutí jezero miluju, je líbezné i dramaticky temné, Pátou osudovou mám taky ráda, i Bacha, i když jen něco od něj, na mě je příliš vážnej. Zmodernizované verze Vanessy Mae se mi náhodou líbí a myslím, že tímto způsobem hodně přiblížila klasickou hudbu mladým...
Bohužel, Rachmaninov je na mě až příliš dramatický, zkoušela jsem poslouchat několik jeho skladeb, ale neustála jsem to.
Synovec se teď učí taky na klavír, brácha, tedy jeho táta, mu chtěl koupit takovou tu elektronickou klávesnicovou potvoru, ale učitelka hudby prohlášila - ne, potřebuje normální klavír, takže sehnali přes inzerát piano... a mladýmu to zatím docela jde a zatím ho to i baví, kupodivu.

27 Vendy | 8. dubna 2013 v 22:07 | Reagovat

P.S. jestli jsi cvičíval na klavírt dvě-tři hodinky denně, tak jsi byl hodně odpovědnej - nebo tě to taky hodně bavilo. ;-)

28 Jitka | E-mail | Web | 10. dubna 2013 v 8:50 | Reagovat

[23]:Jak říkám, okolnosti mění. Je to škoda. V paneláku se nehodí ani zvednout hlas, natož hrát na klavír. Vím to, prožila jsem v paneláků větší díl svého života. ;-)

29 yves | Web | 11. dubna 2013 v 22:28 | Reagovat

Vážná hudba je krásná. A snad už jenom pro vylepšení naší 'culture générale' (všeobecný znalosti neznějí tak pěkně) by si měl každý alespoň jednou za čas něco poslechnout. Neříkám, že v tom mám nějaký extrémní rozhled, moje nejoblíbenější dílo jsou Vivaldiho Čtyři roční období, ale mám kamaráda, který mě pravidelně a rád v téhle oblasti vzdělává. Shodou náhod taky hraje na klavír (dokonce i v bytě, sousedi ho prý chválí, když je potká ve výtahu).
Pokud případně v budoucnosti seženeš elektrické piano příp. něco podobného, tak přeji příjemné hraní. :)

30 Čerf | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 21:29 | Reagovat

Jo, ještě mě napadlo, že s tvými preferencemi se ti možná líbí virtuózní jednovětá Lisztova sonáta h-moll a Bachova Chaconne v Busoniho transkripci, to je taky slušný "nářez" :-)

31 Miloš | Web | 13. dubna 2013 v 10:21 | Reagovat

Díky všem za komentáře. Opravdu mě mile překvapilo, že takové téma zaujalo.

[26]: Vanessa Mae pro to dělá hodně, vystupovala i se skupinou Scorpions http://www.youtube.com/watch?v=v6nGvJ-df3Q.
Asi opravdu není nad klasický klavír.

[29]: S Vivaldim vystupuje i exklávesista skupiny Lucie Dvořák s houslistou Svěceným, jejich verzi jsem však neviděl. Hodně úprav je také pro kytaru, např. Mozart rockově http://www.youtube.com/watch?v=5l5NFssmHrk (to by se ti mohlo hodit na procvičování jako kytarová etuda), Beethoven http://www.youtube.com/watch?v=pn0JxTiiGDE, ... a také i klasickou kytaru - Gershwin http://www.youtube.com/watch?v=AkH-7SCFWlw.

[30]: Monstrózní Lisztovu sonátu z poslechu znám, Busoniho ale ne, díky za tip.

32 Hanka | E-mail | Web | 16. dubna 2013 v 22:47 | Reagovat

Co se týká hudby, Miloši, jsi moje krevní skupina. Poslouchám převážně rockovou muziku, ráda si poslechnu i šansony (hlavně Edith Piaf) a občas i vážnou muziku. Líbí se mi v kombinaci s rockovou. Moje mamka (86 roků) taky poslouchá rock. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama