DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Nemoci srdce úzce spojeny s úrovní vzdělání

15. dubna 2013 v 0:01 | Zuzana |  Věda a zdraví
Nejnovější studie zjistily, že čím nižší vzdělání, tím větší riziko srdečního selhání.

Zuzana

Výzkumníci už dříve zjistili, že vzdělání nižší úrovně silné ovlivňuje ekonomickou situaci jednotlivců a poslední výzkum k této evidenci přidává přímé spojení chudoby s nemocí srdce. Výzkum taky potvrdil, že prevence srdečního selhání musí začít v raném věku. Postupné selhávání srdce je chronický stav, v němž srdce ztrácí schopnost pracovat tak efektivně, jak to tělo vyžaduje a způsobuje symptomy jako únavu, ztížené dýchání a vodu v končetinách. V polovině případů je příčinou zablokování srdečních tepen. Další hlavní důvody jsou nekontrolovaný a neléčený vysoký krevní tlak a cukrovka. Několik studií přišlo na to, že lidi s nízkým příjmem a menším vzděláním mají mnohem vyšší počet koronárních nemocí, ale stále se vědělo málo o jejich riziku srdečního selhávání. Nová studie, která zahrnula víc než 18 600 dospělých Dánů a trvala dvacet let, shledala, že u těch s nejvyšším vzděláním, tedy s vyšším než desetiletým pobytem ve škole, byla pravděpodobnost, že budou přijati do nemocnice se srdečním selháním o 30% menší, než u lidí s nejnižším vzděláním (ve škole pod osm let). Muži a ženy, jejichž úroveň vzdělání - pokud jde o počet odstudovaných let - byla někde uprostřed, se zároveň ocitají i ve střední úrovni rizika srdečního selhání, tj. je u nich o 25 % menší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni kvůli nemoci srdce. Výsledky studií, publikované v European Heart Journal, však nedokazují, že nízká úroveň vzdělání sama o sobě je tím pravým důvodem zvýšeného rizika.

Vědci zahrnuli do výzkumu faktory související se životním stylem, jako váhu, kouření, úroveň cholesterolu a cvičební aktivitu všech účastníků a zjistili, že existuje evidentní spojení mezi vzděláním a srdečním selháním. Podle výzkumníků jednou z možností je, že lidi s menším vzděláním a nižším příjmem s menší pravděpodobností dostanou včasný, agresivní způsob léčby srdečního selhání nebo rizikových faktorů této nemoci, jako je např. vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Poukazují také na čím dál větší sociální rozdíly, které značně přispívají k šíření obezity, cukrovky a kouření. Podle nich proto bude nezbytné odvrátit nebezpečí těchto problémů hlavně u mladých lidí a pokoušet se zmenšit sociální propast, aby mladí lidé dostali adekvátní prevenci.

Výsledky výzkumu jsou založeny na zkoumání 18 616 dospělých lidí z Kodaně, kteří zpočátku výzkumu neměli žádnou srdeční nemoc. Ti byli sledováni od r. 1976 - déle než 21 let. 2 190 účastníků bylo v průběhu výzkumu odvezeno do nemocnice kvůli srdečnímu selhání. Z účastníků, kteří měli nejnižší vzdělání, bylo kvůli zmíněné nemoci hospitalizováno 18 % mužů a 15 % žen. U pacientů s nejvyšším vzděláním se jednalo o 13 % mužů a 6 % žen.

Vědci ale zdůraznili, že je nezbytný další výzkum k přesnějšímu odhalení příčin, proč menší vzdělání vede k většímu riziku. Zatím by si lidi měli uvědomovat, že srdečnímu selhání se dá předcházet a riziko může být značně redukováno tím, že přestanou kouřit, osvojí si zdravé návyky ve stravování, budou pravidelně cvičit a udržovat normální váhu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 King Rucola | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 5:36 | Reagovat

Mozem len z "plneho a este trochu fungujuceho srdca" tieto vysledky potvrdit.

Cim som starsi, tym som (12 semestrov vysokej skoly) blbsi a chudobnejsi. Nikdy som problemy nemal, ale teraz sa zistilo v MRI, ze by som sa mal nechat napojit na katheter, aby mi "preplachli" nejake tie cievy a pod., ze by som mal aspon omedzit fajcenie, ze sice cukor este nemam, ale ked nebudem sportovat, atd., atp.

Nakolko som ale zblbol, tak nic takeho nerobim, cim som sa stal rizikovy pacient v plnej slave. (Posledne zachvevy vzdelania sice ukazuju, ze to mam tak uz aspon od osemnasteho roku - vojensky odvod, kde ma takmer kvoli vysokemu tlaku nezobrali na vojnu -, ale to je len vyhovorka pre mna sameho pred sebou samotnym, ktory na nakladne osetrovanie nema ani odvahu, ani peniaze. :-( )

Nezostava asi nic ineho, len zit dalej ako tikajuca casova bomba. (...a vyhybat sa nemocniciam a padajucim skridlam zo strechy. :-D )

2 Miloš | Web | 15. dubna 2013 v 8:32 | Reagovat

Mně se zdá vztah výskytu srdečních nemocí a vzdělání trochu nadnesený. Určitě obecně platí, že poučený a "rozumný" člověk má větší předpoklady se vyvarovat negativních vlivů a více dbá na prevenci onemocnění. I člověk bez formálního vzdělání se však může starat o své zdraví, zdravou výživu a životosprávu vůbec, naopak lidé intezivně duševně pracující (třeba vědci, programátoři) často žijí ve vypětí, ponocují a dopují se jednou kávou za druhou, a myslím, že u nich bude asi riziko onemocnění také dost vysoké (bez ohledu na jejich vzdělání).

3 bludickka | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 14:37 | Reagovat

Tohle je zajímavej výzkum :) Takže nejlepší prevence je co nejdéle studovat? :) Nějak se mi to nepozdává. Když už, tak bych to tipovala spíš obrácenně. Lidé vzdělanější, třeba dělají psychicky náročnější práci, tráví v zaměstnání mnohem víc času a víc se stresují, proto bych čekala, že na tom budou se srdcem hůř. Navíc někteří lidé, které bych nazvala "jednodušší" si nedělají s ničím starosti a jsou pořád v klidu, tak si myslím, že k takovým nemocem jsou nejméně náchylní.

4 Zuzana | 15. dubna 2013 v 15:56 | Reagovat

Smysl sdeleni je spis v tom, ze vzdelani lidi mivaji casto daleko vic informaci ohledne toho, co maji pro svuj lepsi zdravotni stav udelat. Dobre, Milosi, nemusi to byt lidi s formalnim vzdelanim, ale ty informace a jejich uspecne vstrebani ;0 tam byt musi. At formalni ci neformalni, zvidavi lidi si neustale opatruji informace a inteligentni si dokazou to, co se dovedeli, lip tridit. Takze asi melo byt: inteligentni lidi si dokazou poradit lip. ;-)

5 Zuzana | 15. dubna 2013 v 16:07 | Reagovat

Preklepy a nedoklepy jsou znamkou ceho? ;)

6 Miloš | 15. dubna 2013 v 17:57 | Reagovat

[4]: Rozumím, že lidé "myslící", což zde je vyjádřeno jako "vzdělaní", si dávají větší pozor a ti "jednodušší", kteří si "nedělají s ničím starosti a jsou pořád v klidu" [3]:, mohou rizika podceňovat.

[5]: Překlepy a nedoklepy jsou (myslím) příznakem zdůraznění obsahu nad formou, se kterou si neděláme velké starosti. :-) Z toho však žádná nebezpečí nevyplývají. Bohužel na rozdíl od článků se komentáře nedají opravovat. Články po sobě opravuji skoro vždy a několikrát, komentář se spoustou chyb jsem asi 2-krát raději smazal a vložil znovu.

7 Robka | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 20:57 | Reagovat

A taky je vidět, že ženy se obecně starají o své zdraví líp. Vcelku souhlasím s tím, že vzdělání má vliv na zdravý životní styl - lidé méně vzdělaní mívají i zaměstnání s menšími příjmy, tudíž si třeba nemůžou dovolit investovat do zdravé výživy a dalších věcí.

8 Intuice | E-mail | Web | 15. dubna 2013 v 22:05 | Reagovat

Tak můj tatínek měl potíže se srdcem, ač studoval vysokou školu. Neřekla bych, že byl méně vzdělaný. Nepil, nekouřil, nesolil, a stejně mu to potíže neodpáralo.

9 Zuzana | 15. dubna 2013 v 22:55 | Reagovat

Ev. Intuice, mohl tatinek mit problemy dedicne, nebo treba nasledky detske revmaticke horecky, kdy deti dost casto dostavaly zanet srdecni vnitroblany a odnasely to ponicene, nedomykave chlopne -  moznosti je spousta. Srdecni problemy nepochazi zdaleka jen z cholesterolove zivotospravy. Studie (clanek) je ale na zaklade statisticky srdecnich prihod a jejich pricin a zaroven zjistovali u postizenych pacientu uroven vzdelani.

10 Vendy | Web | 17. dubna 2013 v 19:29 | Reagovat

[1]: A přesto jsi neztratil smysl pro humor a to je dobře.
Myslím, že ty řeči ohledně vzdělání jsou další výmysl vědátorů, kteří musí vykázat nějaké výsledky. Všechno svalují na špatný životní styl, výživu a kouření. Jak špatně se živí takové pětileté dítě, které onemocní rakovinou, to by mě zajímalo. Že by hulilo už od svých dvou let? A cpalo se hamburgery?
Nezatracuji názor, že strava může působit na různá onemocnění dnešního věku, tomu bych i věřila, ale příčina přece jen není tak jednoduchá.
A neřekla bych, že vzdělání zaručí zdravé srdce.
Ono záleží, u kolika lidí tenhle průzkum prováděli. A taky, v jaké oblasti. A čím se rozumí úroveň vzdělání - jestli je to někdo, kdo neproleze ani základní školou nebo absolventi středních škol nebo vysokoškoláci. Leda by to brali z hlediska, že vzdělanější člověk má větší přehled i ohledně stravování a životního stylu, na což takový propadající upřímně prdí. :-?  8-)

11 King Rucola | E-mail | Web | 17. dubna 2013 v 21:54 | Reagovat

Este ma napada ako polovzdelanca: Viem citat. A to je strasne na skodu zdravia! Odkedy sa mi lekari, ktorych som roky ignoroval, ba opovrhoval nimi (sestra a dcera su, takze to moze byt skutocne kazdy, kto sa prebije tym studiom) vyhrazaju a mstia za moje ignoranstvo, tak chodim vydeseny po svete, lebo co vsetko som si uz precital ma taha rovno do hrobu. Uz ani dychat nevladzem, lebo sa bojim, aby som  nevdychol bacile a spol. Ked ma (zarazene vetry?) pichne kilometer od srdca, tusim rodiaci sa infarkt, ked ma po alkohole a cigaretach boli hlava, ciham na priznaky mozgovej mrtvice.

Odkedy sa zaujimam o lekarsku vedu a zdravie, mam konecne plnhodnotny a vesely zivot. Nuda skocnila, nejaku tu masticku na bolesticku si vzdycky najdem, alebo nejaku tu tabletku...Este zatial nie Viagru. Ale aj to bude! ;-)

12 annapos | E-mail | Web | 17. dubna 2013 v 22:47 | Reagovat

Já ty vědce miluji, konečně vím, proč nemám v pořádku srdce? Protože jsem nevzdělaná a hloupá. Je to úleva, konečně vědět, jaký je důvod té vady?

13 Zuzana | 17. dubna 2013 v 23:08 | Reagovat

Oni ti vyzkumnici NEtvrdi, ze 'vzdelani zaruci zdrave srdce'. Opiraji se o vysledky vyzkumu, jejichz dosavadni nalez naznacuje, ze 1/ velmi dulezita je prevence, ke ktere ne kazdy clovek ma snadny pristup, nicmene ti s lepsim ekonomickym statusem maji pristup lepsi. 2/Ze vzdelani lidi maji vetsi tendenci udrzovat zdravejsi zivotni styl, kvalitneji se stravuji, casteji sportuji ( roli hraje i socialni natlak) a ze opravdu, jak pise na konci Vendy, mivaji vetsi prehled, jsou lip informovani....
Ze ma nekdo nemocne srdce proto, ze je nevzdelany a hloupy, to opravdu nikdo nevyzkoumal a nenapsal, takze takto si vysvetlovat vysledky jedne studie imho nelze.

14 Miloš | Web | 17. dubna 2013 v 23:34 | Reagovat

[13]: Fakt je, že Romové díky svému stylu života většinou moc vzdělaní nejsou a asi se i nevhodně stravují, protože v dospělém věku jsou téměř všichni obézní. Jak to mají ze srdcem, nevím, ale velká nadváha nejspíš srdečním problémům také nahrává, ti by pak velmi dobře potvrzovali výsledky bádání. Určitě je to však i trochu individuální, přestože můžu mít velmi dobré informace, jak se vyvarovat rizik onemocnění, otázkou je, zda se tím řídím či dokonce zda mně to umožňuje mé povolání, prostředí, v němž žiju, sociální situace apod.

15 Zuzana | 18. dubna 2013 v 1:35 | Reagovat

Ale zdaleka ne jenom Romove, Milosi - CR ma taky velice zavazny problem z obezitou u bezne populace, proto tolik koronarnich problemu i v CR.
Jsou srdecni vady a problemy, ktere ani zdrava zivotsprava nezachrani. Jak uz jsem psala, jsou to mechanicke problemy s chlopnemi, vrozeny ci dedicny vysoky cholesterol, ktery se bez pravidelnych leku ukocirovat neda a hodne dalsich. Ale nejcastejsi malery se srdcem skutecne vznikaji z blbe zivotospravy, ze spatneho vyberu potravin, sedativniho zivota bez valneho pohybu, prilisneho soleni a nadvahy - takze napred zkusit zmenit zivotni styl a kdyz to nepomuze, pak teprve nasleduji leky, operace atp....
U spousty lidi zmena zivospravy prefektne funguje a to mi nevymluvite...

Co je dalsi velky problem kteremu se medicina donedavna az toli nevenovala je srdecni aneurysm = rozsirena aorta, ktere dosahne-li urcite sirky je zivotu nebezpecna - a spousta lidi kteri ji maji o ni vubec nevi - nema zadne priznaky a potom znicehoznic po nejake namaze praskne a vetsinou neni pomoci. Ted se v tomto smeru delaji rozsahle vyzkumy a divili byste se, jak moc lidi je postizeno. Je to tezke zjistit, protoze nemuzete celou populaci posilat preventivne na CT, na to nejsou penize a obycejny rentgen to zpravidla nezjisti. Na tento problem ma dobra zivotosprava sice taky pozitivni vliv, porad je lepsi jezdit rekreacne na kole nez sedet na zadku u compu a drzet spravnym jidlem krevni tlak a cholesterol v normalu.

16 Jarka | Web | 18. dubna 2013 v 8:41 | Reagovat

Nevím, jestli je maturita dostatečné vzdělaní a tudíž předpoklad k tomu, aby byl člověk uvědomělejší a nepodceňoval prevence u pánů doktorů. Vždycky, se ale nejde pár jedinců potvrzujících pravidlo a to z obou táborů, kteří veškeré výzkumy staví na hlavu. Já nepříklad vůbec nevím, jak na tom mé srdce je. :-?

17 Jarka | Web | 18. dubna 2013 v 8:43 | Reagovat

[16]:...potvrzující vyjímku z pravidla...

18 Pižlík | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 7:37 | Reagovat

Někde jsem četla, že všechno je dáno v první řadě geneticky, minimálně z 95 %, možná i více. Teprve až pak přicházejí na řadu další faktory. Každopádně tím nechci zlehčovat, aby lidé nedodržovali zdravý životní styl.

19 Anetka | E-mail | Web | 17. března 2016 v 15:44 | Reagovat

Právě proto se snažím vzdělávat a nechci skončit jen se střední školou. Sice jsou pro mě zkoušky infarktózní stav http://snamanatomas.cz/vzdelani-ze-skoly-nestaci/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama