DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



Vědecký průlom v produkci pšenice - optimistická zpráva

30. listopadu 2012 v 0:04 | Zuzana |  Věda a technika
V mimořádném výkonu, který vyvolal mohutný potlesk jako nejpozoruhodnější průlom v produkci pšenice od doby, kdy se obilí před 10 000 lety začalo pěstovat - britští vědci dekódovali pšeničný genome.
Zuzana

Nové druhy pšenice, resistentní nemocem, by mohly během dalších pěti let přinášet daleko větší výnos - s vyhlídkami na nižší ceny chleba a pšeničných produktů a větší bezpečnost jídla v zalidněnějším světě. A nejen to: místo aby chránili a tajili svůj objev, britští vědci, odpovědní za výzkum, zpřístupní nárys verze genomu online. Získají ho tak zadarmo pěstitelé na celém světě a dostanou tak možnost urychlit proces pěstování nových - nemoci odolných - variant, které jsou silně zapotřebí. V přítomnosti je většina pěstitelů závislá na tradičních metodách a technice, která se nijak podstatně nezměnila za stovky let. Produkce pšenice je - a při špatné ruské úrodě zvlášť - pod silným tlakem. Přitom světová produkce jídla se bude muset v dalších 40 letech zvýšit o 40 procent, aby globální populace byla nasycena.

Jeden z hlavních vědců, stojící za britským výzkumem, řekl, že znalost pšeničného genomu je revoluce v tradičním pěstování pšenice. Jak vysvětlil, pěstitelé budou schopni zredukovat čas, který tradiční pěstování vyžaduje a vypěstovat nové variace resistentní nejen nemocem, ale i obdobím sucha. Konvenční pěstitelé mohou zužitkovat informaci obsaženou v pšeničném genomu k ochraně semen pro genetické ukazatele, které indikují přítomnost cenných genů, odolných nemocem a suchu.

Proces, který teď trvá pět nebo šest let, bude za nové situace trvat pouze jeden nebo dva roky. Je tedy docela možné, že bochník chleba může být levnější, než je teď, jak řekl profesor Neil Hall, výzkumník genomu na universitě v Liverpoolu - v jednom z třech výzkumných center, kde probíhá zmíněný výzkum. Profesor Keith Edwards z University of Bristol řekl, že se jedná o skutečně pozoruhodný průlom. Ve velmi krátké době jsme dodali většinu postupu potřebných pro pěstitele, aby mohli identifikovat genetické rozdíly v pšenici. Zveřejnění údajů dramaticky zvedne efektivitu v pěstování nových druhů.

Úroda pšenice na hektar se zvedne od římských dob trojnásobně. V poslední dekádě totiž dosáhli 'plateau', navzdory intenzívním pokusům pěstitelů, kteří ale byli nuceni bojovat s hrozbami stále se rozvíjejících nemocí rostlin. To je jeden z důvodů, proč produkce pšenice zaostávala za poptávkou. Profesor Hall řekl, že evropskou produktivitu je nutno zdvojnásobit a zároveň zachovat stabilní ceny. Je třeba pěstovat nové varianty pšenice, které se ukážou v pěti či deseti letech jako nesmírně důležité. To znamená, že bude možno využít pšeničný genome v plném potenciálu. Bude tedy možno plně využít toho, co příroda nabízí. Ale profesor Hall rovněž dodal, že bez kontroly populace příroda nemusí stačit a eventuálně bude nutno užít genetických modifikací, protože i možnosti, které příroda nabízí, mají svůj limit.

Ačkoliv pšenice byla jednou z prvních domestikovaných obilnin, přinášelo to velké problémy pro moderní pěstitele, především kvůli komplexu genů, které jsou výsledkem křížení tří různých odrůd divoké trávy. 17 biliónu individuálních 'písmenek' v pšeničném genomu - což je víc než pětkrát víc oproti lidskému genomu - říká, že je to jeden z největších genomů k seřazení. Pořadí nárysu, pokrývající 95 procent DNA pšeničných rostlin, bylo zkompletováno v průběhu jednoho roku od začátku projektu, což stalo 1.8 miliónů a sponzorovala to Biotechnology a Biologicall Sciences Research Council.

Sekvenční zpracování lidského genomu trvalo 15 let, ale seřazení pšeničného genomu - s velkou výhodou technologie DNA - vzalo pouhý rok. Profesor Hall se nechal slyšet, že informace, které vědci nasbírali, budou v řešení problémů globálního nedostatku jídla neocenitelné. A dodal, že hlavním cílem zmíněného výzkumu byla pomoc konvenčním pěstitelům. Ale může být, že genetická modifikace bude k posílení úrody v budoucnosti také nutná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka | Web | 30. listopadu 2012 v 9:00 | Reagovat

Takže věda zase udělala kus práce a příroda má vyhráno. Nebo lépe řečeno, my lidi, máme vyhráno. Jen, aby jsme si tu přírodu neuštvali k smrti. Nejsem tak fundovaná, abych tento objev dokázala posoudit do všech důsledků, nezbývá mi tedy nic jiného, než věřit našim vědcům a jejich chytrým hlavám. ;-)

2 Vendy | Web | 30. listopadu 2012 v 10:34 | Reagovat

Taky nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Vypadá to dobře. Ale že bude chleba díky tomu levnější, tomu nevěřím.

3 Čerf | E-mail | Web | 30. listopadu 2012 v 12:22 | Reagovat

Dobré zprávy. Jen aby se nám nevzepřeli ekoaktivističtí odmítači šlechtění :-).

4 Miloš | Web | 30. listopadu 2012 v 23:02 | Reagovat

[3]: A co teprve, když "genetická modifikace bude k posílení úrody v budoucnosti také nutná". To by mohla s odmítavým postojem příjít i církev. ;-)

5 Čerf | E-mail | Web | 1. prosince 2012 v 9:06 | Reagovat

[4]: Když bude zajištěno, že modifikovat se bude šest dní a pak přijde den odpočinku, mohlo by to projít :-).

6 Robka | E-mail | Web | 1. prosince 2012 v 9:18 | Reagovat

Jenom aby se ten chléb pak dostal k těm, co ho nejvíc potřebují.

7 Zuzana | 2. prosince 2012 v 18:10 | Reagovat

No, vzhledem k tomu, ze k 'prulomu' doslo zhruba pred dvemi lety, nemam co dodat. Vedecke vyzkumy musi byt aktualni, aby mely aspon nejakou ( byt nekdy jen docasnou) kvalitu. Zpetne nemaji valny vyznam.

8 Miloš | Web | 2. prosince 2012 v 18:36 | Reagovat

Zuzano, a jak to dopadlo? Optimistická očekávání se naplnila?

9 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. prosince 2012 v 19:54 | Reagovat

Hurá, chleba bude možná lacinější a kvalitnější, nebudou do něj muset mlet všechna možná svinstva, bude skutečně z obilí. Nemohla by se díky tomu zlepšit i kvalita lidí? Tedy některých? :-)

10 Zuzana | 2. prosince 2012 v 21:26 | Reagovat

Nemam tuseni, Milosi, clanek me tehdy zaujal, prelozila jsem ho.
Pokud jde o soucasne zpravy, s vic nez mesicnim zpozdenim jsem se dovedela, ze zemrel nas kamarad, sice o hodne starsi nez my, ale dusi uplny mladik, byl to Kunderuv dobry prekladatel ( a nejen Kunderuv, prekladal Haska, Capka, Skvoreckeho a mnoho jinych). A tak dneska hodne truchlim, kolik milych lidi letos uz ksakru odeslo. Nekteri jeste docela mladi.

11 Miloš | Web | 2. prosince 2012 v 21:39 | Reagovat

[10]: Zuzano, čest jeho památce.
Kdyby nebylo té malé radosti z našeho blogu, řekl bych, že tento rok je nejhorší za posledních 15 let a už se docela těším, až skončí. A tato zpráva do toho zapadá.

12 dobreazdrave.cz | Web | 2. prosince 2012 v 21:42 | Reagovat

Jen jestli to lidstvo nepřehání s těmi zásahy do Přírody...

13 Miloš | Web | 2. prosince 2012 v 22:05 | Reagovat

[12]: Zdánlivě jednoduchá otázka, ale laicky si myslím, že jednoznačně se odpovědět nedá, záleží na tom, čeho se týká a také míry zásahů.

14 Hanka | E-mail | Web | 8. prosince 2012 v 23:42 | Reagovat

Těžko říct, jestli je takové zasahování do přírody dobré nebo špatné, všechno ukáže čas, asi jako vždycky, zatím byly zásahy spíš ke škodě, ale já tomu houby rozumím. :-? Jak píše Jarka, nezbývá nám, než vědátorům věřit. ;-)

15 userka | E-mail | Web | 3. srpna 2015 v 0:27 | Reagovat

Protože to, jestli jsem už článek četla, poznávám v první řadě podle toho, jestli pod ním mám komentář, tak to holt okomentuju, ale teda chytrá z toho nejsem 8-O :D Takový složitosti už jsou na mě v nočních hodinách trochu moc.

16 Miloš | Web | 3. srpna 2015 v 8:21 | Reagovat

[15]: Díky za komentář, vidím, že jsi už postoupilo do další rubriky :)
Moc mě to těší.

Uplynulo už několik let a ani jsem si nevšiml, že by tento optimismus se potvrdil v praxi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama