DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



San Francisco (1) - kopce a staré tramvaje

19. listopadu 2012 v 0:02 | Miloš |  Cestování
První, co se nám vybaví pod názvem San Francisco, je most přes zátoku Golden Gate, čtenáři a hudební fanoušci si ještě vzpomenou na květinové hnutí hippies a píseň San Francisco, kterou nazpíval nedávno zesnulý Scott McKenzie, případně ještě starší píseň I Left My Heart in San Francisco v podání Tonyho Bennetta, Franka Sinatry a u nás třeba Karla Gotta. Někteří těžcí zločinci se na San Francisco dívali ze vzdálenosti 2 km od břehu z ostrůvku s věznicí Alcatraz.

Pro mě je také nezapomenutelné, protože v r. 2009 se stalo mým prvním navštíveným městem v zámoří. Vedle mostů (Golden Gate Bridge není jediný, dalšími pozoruhodnými jsou Oakland Bridge a Richmond Bridge) mě upoutalo také svým umístěním v kopcích, je jich více než 50. Vzhledem k velkým převýšením by zde (a zvláště v zimním období) těžko mohly jezdit autobusy, trolejbusy a tramvaje městské dopravy. Přesto však tramvaje v ulicích města jsou, vypadají historicky a starším připomenou částečně dřevěné tramvaje v našich velkých městech, kde lístky prodával průvodčí uvnitř vozu, když chtěl někdo vystoupit, zatáhl za šňůru spřaženou se zvoncem a přes tuto akustickou signalizaci řidič poznal, že má zastavit. Při jízdě bylo možné stát na venkovních stupátkách a sportovně zdatní jedinci na ně naskakovali i za jízdy.



Když se na tramvaje v San Franciscu podíváme pozorněji, překvapí nás, že nemají troleje a nikde také nejsou sloupy s elektrickým vedením. Tyto "tramvaje" totiž používají princip horských zubaček, které jezdí např. ve Vysokých Tatrách ze Starého Smokovce na Hrebienok a ze Štrby na Štrbské Pleso. Jsou taženy pohybujícím se lanem položeným v žlábku mezi kolejemi (tomu odpovídá i označení Cable Car), v zastávkách se spojení lana s tramvají uvolní a lano prokluzuje. Při jízdě dolů člověk trne, aby tramvaj nevykolejila a neskutálela se třeba do moře.

Kuriózní je konečná trasy. Není zde smyčka, jak ji známe od nás, ani výhybka na druhou kolej, kterou by si řidič přestavil dálkovým ovládáním z vozu, v horším případě ručně, ale tramvaj najede na kruhovou točnu a pracovník dopravní společnosti ji v zemi "neomezených možností" ručně (!) otočí do správného směru i s tramvají.



Kopcovitý terén je také vděčnou kulisou počítačových her a odehrává se v něm i jedna z nejpůsobivějších filmových akčních scén - automobilová honička ve filmu Bullittův případ se Stevem McQueenem v hlavní roli. Herec k ní měl nejlepší předpoklady, protože se sám účastnil automobilových závodů.

Věhlasnou ulicí v San Franciscu je Lombard Street.




Pro svou strmost klesá v serpentinách a sjíždět ji autem je opravdovým zážitkem, zvláště v dešti. A nejen pro řidiče, dole i nahoře postává plno čumilů, kteří se zájmem sledují, jak se řidičům bude dařit a zda auto neodřou, nahoře navíc čeká fronta dalších "kaskadérů". Ulice je velmi pěkná, už od 20. let minulého století ji zkrášluje květinová výzdoba. Úsměvná je dopravní značka na horním konci, řidičům sděluje, že na ulici je rychlost omezena na 5 mil za hodinu (přibližně 8 km/hod). Protože nás bylo více, měli jsme vypůjčeno větší auto značky Dodge, ke sjezdu jsme si ale troufli jen tři, já mezi nimi. Bohužel se tam nikde nedá zastavit a fotografovat, je totiž nutné uvolnit místo dalším, kteří dýchají na záda. První a poslední snímek Lombard Street je proto naskenovaný z pohlednic.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 8:36 | Reagovat

Zajímavé! Vzhledem k tomu, že jsem v těchto končinách nikdy nebyl a nejspíš ani nikdy nebudu, rád si takové informace aspoň přečtu.

2 Katka | Web | 19. listopadu 2012 v 9:51 | Reagovat

Ta fotky mokré Lombard Street je příhodná. Taky mě hned napadlo, že to asi pěkne klouže...
Staré tramvaje se mi moc líbí. Plní svůj účel a ještě je to hezké. Mně technickej pokrok za každou cenu moc nesedí....

3 Helena | Web | 19. listopadu 2012 v 9:58 | Reagovat

Miloši za mořem jsme byli ve stejném roce.My tou tramvají jeli jenom nahoru.
Stoupání je neuvěřitelné,když se člověk podívá dozadu,má opravdu zvláštní pocit kolem žaludku.My jeli nějakou hlavní třídou,kde jsme měli taky večeři v čínské restauraci a pak jsme odjížděli limuzínama vypít si skleničku šampańského z překrásného výhledu na celé večerní San francisko.
Lombard Street jsme vyšlapali nahoru a dolů. :-)
Z fotek vidím,že vám pršelo nebo bylo mlhavo.My měli nádherné slunečné počasí a viděli jsme Golden Gate Bridge v plné kráse,což se nepodaří každému. :-)

4 Helena | 19. listopadu 2012 v 9:59 | Reagovat

[3]: San Francisko

5 Miloš | Web | 19. listopadu 2012 v 10:13 | Reagovat

[1]: Proč bys nemohl být, když jsi byl v Japonsku.
[2]: Zajímavé je, že staré tramvaje jezdí také v Lisabonu a i ten je rozložen v kopcích a mají tam mají i repliku Golden Gate Bridge od stejné firmy.  
[3]: Heleno, na Lombard Street jsme byli 2-krát, jednou pršelo jak z konve a fotil jsem z otevřeného okna, podruhé bylo krásně, to jsem zase řídil a fotit nemohl.
Golden Gate Bridge mám také z různých denních dob a mlžného i slunečného počasí. Nejhezčí byla vyhlídka z pahorkatiny na straně odvrácené od města, těch fotek mám spoustu a určitě někdy něco použiji, také jsem číslicí (1) se snažil naznačit, že o San Franciscu to ještě není všechno.
Čínskou čtvrt mám také v plánu.

6 Helena | Web | 19. listopadu 2012 v 10:46 | Reagovat

[5]:Je mi jasné,proto jsem víc nekomentovala. 8-)

7 Vendy | Web | 19. listopadu 2012 v 16:49 | Reagovat

Krásné!
Pěkně řešené stavby domků. Hodně kytiček. Stará tramvaj je kouzelná. A jo, i u nás byly takové tramvaje a do nich se naskakovalo i za jízdy (a taky vyskakovalo).
Z toho kopce je pěkný sešup, taky bych byla nervní, kdybych to měla sjet. I na kole by bylo co dělat. 8-)
Pěkná reportáž, v SF jsem nikdy nebyla a počítám, že nikdy nebudu. Takže, aspoň takhle... :-)

8 Katka | Web | 19. listopadu 2012 v 19:56 | Reagovat

Číslicí 1 jsi nám naznačil, že bude pokračování ledasčeho a zatím není ani Fatra, ani Leonardo.....a další ;-) Bude?

9 Miloš | Web | 19. listopadu 2012 v 21:13 | Reagovat

[8]: Katko, tím si nechávám otevřená vrátka. ;-)
Že po čísle (1) většinou není hned pokračování (2), je záměrem, snažím se, aby se rubriky (pokud možno) střídaly a abych k atraktivnímu tématu hned "nevystřílel všechen prach".

10 Čerf | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 23:03 | Reagovat

[5]: Mohl bych, to samozřejmě. Jen se mi do severoamerických destinací moc nechce, neláká mě to. Ale nemůžu být všude a ani mi to nevadí, když mám takové informační zdroje :-)

11 Robka | E-mail | Web | 20. listopadu 2012 v 8:59 | Reagovat

Zajímavá reportáž. Asi se do San Franciska nepodívám, proto uvítám informace. Moc by se mi ale líbilo takhle cestovat - třeba jednou...

12 Miloš | Web | 20. listopadu 2012 v 10:04 | Reagovat

[7]:[10]:[11]:Já jsem do vzdálených končin nikdy cestovat nechtěl a v případě USA mě navíc děsily historky o nevyzpytatelných imigračních úřednících. Po překonání této předpojatosti musím přiznat, že teď už přemýšlím hlavně o vzdálených destinacích.
Kupodivu cesty do USA jsou mnohem levnější než třeba do (jiho)východní Asie, konkrétně do San Francisca letenky stály jen asi 14 tisíc Kč, do Asie to není nikdy pod 20. A dá se najít i "poměrně" levné ubytování v 2** hotelu. Trochu se zajímám o cestu do Mexika a tam jen letenky jsou ke 30 tisícům.

13 Robka | E-mail | Web | 20. listopadu 2012 v 11:21 | Reagovat

[12]: Letenky tedy drahé nejsou, ovšem ten pobyt - pokud člověk chce něco vidět a užít - už něco stojí. :-) Budu muset šetřit.:-) I když nevím z čeho. :-(

14 Katka | 20. listopadu 2012 v 17:48 | Reagovat

[9]: Tak to já ho vystřílím s kadencí Ľahkého kulometu ta-ta-ta-ta nebo jak je to v těch Baronech :-D Neb bych to taky mohla všechno zapomenout.

15 pizlik1 | E-mail | Web | 22. listopadu 2012 v 16:26 | Reagovat

Dolů bych asi nesjela, není nad to, chodit po svých v takovýchto "terénech". A když prší a klouže to, to pak musí být  horor!
Tramvaje, to by bylo něco pro manžela, nevěděl by, co dřív fotit. Pěkné, zajímavé povídáníčko. :-)

16 Miloš | Web | 22. listopadu 2012 v 16:49 | Reagovat

[13]: Třeba bys mohla zase vyrazit s dcerou.
[14]: Máš pravdu, že detaily se z paměti vytrácí, k některým budoucím článkům si proto píšu hrubou osnovu v bodech.
[15]: :-) Není to tak hrozné, ta značka max. rychlosti 8 km/hod je varující a řidiči ji většinou ani nedosáhnou, protože jedou dolů rychlosti hlemyždě a chodci po bočním chodníku jsou dole rychleji.

17 Amelie | Web | 22. listopadu 2012 v 21:44 | Reagovat

Ta tramvaj je parádní, to bych si přála někdy zažít. A ta ulice? Tam bych jet nemohla, ale na fotkách vypadá úžasně. Nádherné záběry.
Miloši, moc děkuju....

18 otavinka | Web | 23. listopadu 2012 v 13:46 | Reagovat

Ahojky Miloši,
ohromně zajímavé počteníčko. Moc se mi líbí ty tramvaje. Ač San Francisco jsem nenavštívila, tak podobné tramvaje jezdily kdysi i v Brně, když jsem tam studovala a nechalo se do nich naskakovat a vyskakovat a bylo to velice romantické. :-)

19 Miloš | Web | 23. listopadu 2012 v 21:32 | Reagovat

[17]:[18]: Já si je také pamatuji z Brna a opravdu to byla romantika naskakovat za jízdy nebo vézt se a stát zvenku. Dnes by to nikdo nedovolil a v SF je to přitom stále možné.

20 Pepi | 14. srpna 2015 v 10:23 | Reagovat

Obrazy starých mistrů můžete mít i ve svém pokoji:

http://obrazy-foto.cz/umeni/stare-umeni/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama