DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



New York (3) - Den nezávislosti

4. července 2012 v 20:47 | Miloš |  Cestování
Už jsem tady zmiňoval naši loňskou cestu autobusem z New Yorku k Niagarským vodopádům, k ní ještě zbývá dodat, že to bylo 4. července, tedy přesně před rokem. Tento den jsme si vybrali v předstihu zcela náhodně a až později jsme zjistili, že jsme se strefili do dne, který má pro USA mimořádný význam. 4. července 1776 byla zveřejněna Deklarace nezávislosti (Declaration of Independence) a tímto aktem se země jednostranně prohlásila za nezávislou na Velké Británii a 4. červenec se od té doby slaví jako Den nezávislosti (Independence Day).

V předchozích kolonizačních bojích Španělska, Francie, Anglie (a v menší míře i Holandska a Švédska) o ovládnutí Severní Ameriky právě Britové byli nejúspěšnější a získali území 13 budoucích států USA, zejména z východního pobřeží, a to včetně New Yorku. I když samozřejmě samotná Deklarace nezávislosti nadvládu Britů ještě neodstranila a až po sedmi letech války r. 1783 Britové konečně nový stát uznali, Američané oslavují Den nezávislosti jako svůj nejvýznamnější svátek. Koná se spousta kulturních a sportovních akcí, přehlídek, karnevalů, řeční politici, … a večer je završen velkolepými ohňostroji.

Mrzelo nás, že se před cestou nemůžeme naplno oddat atmosféře oslav, protože však náš autobus odjížděl až ve 22:40, měli jsme ještě příležitost se jít podívat na večerní ohňostroje. Podle mapy jsme odhadli, že od našeho výchozího místa, autobusového nádraží Bus Terminal, se dá pěšky dojít na západní břeh ostrova Manhattan, kde se měly ohňostroje konat, a zase se na něj včas vrátit. Jenže tak jednoduché to nebylo. Sice jsme tam byli už před osmou hodinou, ale jak jsme se blížili ke břehu, postup byl čím dál obtížnější, protože davy houstly, a asi 100 m od něj byla ulice tak ucpaná, že už se nedalo postoupit ani o krok vpřed a vlastně ani zpět, protože zezadu se na nás tlačili další zvědavci. Ohňostroje jsme tak viděli jen mezi domy. Po skončení podívané nastala všeobecná tlačenice a protože tentokrát již všichni neměli stejný směr cesty, dav se přeléval podle toho, z které strany byl nápor silnější. Nakonec jsme se k nádraží prodrali a ve spleti podzemních stanovišť rozlehlého nádraží jsme to naše v časové tísni a ve stresu našli 10-15 minut před odjezdem a po odbavení s úlevou klesli do sedadel a mohli vyrazit k vodopádům.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 10:44 | Reagovat

Aspoň něco z oslav jste zahlédli, ale v tom frmolu bych  být nechtěla, těch lidí všude kolem, to jde skoro o bezpečnost, ne? ;-)

2 Miloš | Web | 5. července 2012 v 10:56 | Reagovat

Myslím, že podobné je to na poutích do Mekky, hlavní starostí je nebýt ušlapán.

3 Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2012 v 11:55 | Reagovat

[2]:Stejně , je dobré, že si pamatujete všechny detaily . Švagrová si z cet zážitky zapisovala, já jsem na takové věci lajdák. Pamatuji si dost a hřeším na to. No a co, když se něco trochu poplete, je to vlastně ze života, ne? Může se trochu zobecnit. ;-)

4 Miloš | Web | 5. července 2012 v 13:10 | Reagovat

[3]: Vždy si zapíšu, jakým způsobem se dá dostat z letiště na hotel, jak funguje městská doprava, na místě samém se pídím po průvodcích (myslím tištěných), zbytek připomenou fotografie.

5 Čerf | Web | 6. července 2012 v 9:06 | Reagovat

Moc pěkný zážitek! Od té doby, co mám blog, funguje i jako zápisník toho, co jsem zažil. Budoucnost patří prostě spíše externím pamětím :-)

6 Miloš | Web | 6. července 2012 v 10:24 | Reagovat

[5]: Mně se strašně líbí film Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, na jeho konci hlavni hrdina, kterého hraje Leoš Suchařípa, si všimne, že vedle na lavičce sedí Smrtka s kosou, vyděsí se a se slovy "Ještě ne, ještě jsem nic neudělal" začne horečně psát křídou po chodníku, aby po něm něco zůstalo.
Tak nějak to vidím. :-)

7 userka | E-mail | Web | 16. února 2015 v 8:58 | Reagovat

[6]: To nebude tvůj případ.

Všechny tři články o NY jsou zajímavý a pěkný! Díky za přiblížení města, kam jsem se zatím nepodívala.

8 Miloš | Web | 16. února 2015 v 18:11 | Reagovat

[7]: Díky, userko. K New Yorku ještě něco sepíšu, ale tehdy jsem ze zklamání, že blog nikdo nečte, si řekl, že nejpřitažlivější destinace bude lepší schovat na později, až sem někdo zabloudí.
Nebýt funkce "Poslední komentované články", ani by mě nenapadlo, že se ty (nebo někdo jiný) začte do dávnověku blogu. Sám v historii také příliš nepátrám, z nedostatku času jsem (bohužel) stejně jako většina povrchní čtenář a stěží prolétnu poslední texty oblíbených.

9 userka | E-mail | Web | 16. února 2015 v 19:31 | Reagovat

[8]: Naprosto tě chápu, ale poté, co jsem docela prošla historii různých webů, tak jsem musela zajít konečně i do tvýho archivu, kterýho jsem se ale bála, protože tady toho máš vela, a tak jsem to pořád odkládala a prokládala jinými weby :-D Ale počítám s tím, že se čas od času mrknu na to, co mě nadpisem zaujme.

10 Miloš | Web | 16. února 2015 v 20:20 | Reagovat

[9]: Předem děkuji, díky tobě už asi 4 články přestaly být panenské ve smyslu nulového počtu komentářů :-)

11 userka | E-mail | Web | 16. února 2015 v 20:23 | Reagovat

[10]: :-D kéž by se mi takhle odpaňovat/odpanicovávat vedlo i v reálu! :D Hádám, že možná narazím i na další, kde bude můj komentář první. Opravdu mám v plánu to tu projít. Ale je fakt, že někdy nemám co dodat, tak komentář za každou cenu nepíšu.

12 Miloš | Web | 16. února 2015 v 20:58 | Reagovat

[11]: Asi by ses musela (jako v té své dnešní fantazii) zaměřit na kategorii 13 let a méně a pak by se to mohlo podařit :)
Do ničeho se nenuť, už teď jsem ti velmi vděčný za návštěvu mých pomníků.

13 userka | E-mail | Web | 16. února 2015 v 21:00 | Reagovat

[12]: Sugr tam píše o třicetiletý single panně! Ta by byla můj první cíl! :-D
Neboj, já se vůbec nutit nemusím, čtu tě ráda ;)

14 Miloš | Web | 16. února 2015 v 22:23 | Reagovat

[13]: Co tak z poznámek Sugr cítím, tato panna s tím svých pokladem vydrží až do konce života.
Ty taky dovedeš polechtat ego, beru to samozřejmě s nadsázkou, ale bez přehánění tvůj styl psaní i komentářů, a také Bloudův, Egopedův a vlastně ještě Krutomývalův, na kterého jsem ale po jeho odchodu z Blog.cz pozapomněl, se mně líbí svým jemným humorem, a to i v oblasti erotiky, kterou většina ostatních bere hrozně vážně, romanticky, s velkým prožíváním a málem až tragicky :)

15 userka | E-mail | Web | 16. února 2015 v 22:49 | Reagovat

[14]: To je pro mě velká čest, žes mě vyjmenoval spolu s takovou skvadrou blogerů ;) Díky.
Já jsem na Mývala taky zapomněla, protože bez upozornění na nový články jsem ztracená, ale naštěstí už jsem ho zase stihla dohnat. Jenže on je teď dost málo činnej, tak už to není ono.
Toho bohdá nebude, abych brala erotiku tragicky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama