DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



If I saw the art around me that I liked, then I wouldn’t do art (John Baldessari)

13. července 2012 v 0:02 | Zuzana |  Výtvarné umění
Cituji: "Nejde o formu. Dejme tomu, že to není špatný nápad na provokativní uměleckou performanci. Možná kouzlem nechtěného mi toto krátké video připomnělo, že obžerství, nenasytná konzumace a pubertální rozežranost víc než cokoli charakterizuje naši dobu."

Dle mého názoru - v ocitovaném odstavci je jádro pudla: provokativní forma má ve své provokativnosti náboj, jenž připoutá pozornost a donutí lidí přemýšlet - např. na téma 'obžerství, nenasytná konzumace a pubertální rozežranost'. Umělec přiblíží problém formou, která celou věc umocňuje. Odpovědný je za zhruba 50% obsahu své práce, zbývající polovina je na divákovi, co z toho pro sebe vyvodí.

V podstatě žádný objekt není uměleckým objektem, dokud ho nikdo nevidí v kontextu s uměním. Vincent van Gogh vyměnil svůj obraz za jídlo s jistým arleským farmářem. Obraz sloužil u farmáře jako záplata na kurníku, dokud ho neobjevil náhodný sběratel. Sběratel umožnil výstavu Goghova obrazu v galerii a tím ho do vztahu s uměním dal. A tak je to i s objekty jako např. struhadlo, oranžová deka Larissa, nebo třeba 'Fat Chair' (Joseph Beuys). Umělec vezme objekt denního života a přenese ho do jiných souvislostí. V tom okamžiku objekt ztratí svůj původní, užitkový význam a přijme na sebe význam, řekněme komunikativní - míněno jako komunikace mezi umělcem a divákem. Není rozdíl v tom, zda umělec objekt namaluje, vytesá, vymodeluje, atd., nebo ho přenese jako 'readymade' do souvislosti s uměním.

Před renesancí byli malíři a sochaři považováni za řemeslníky. Jediní, kteří byli považováni za umělce, byli architekti. Renesance pozvedla status řemeslníka na status umělce, téměř génia. A konceptuální umělci pak zpochybnili význam provedení umělecké práce a zdůraznili jeho konceptuální podstatu.

V r. 69 konceptualista John Baldessari požádal 12 umělců, které objevil na lidové umělecké výstavě, aby pro něj namalovali obrazy. Každý z umělců vyprodukoval realistickou kopii fotografie, které jim Baldessari rozdal. Na fotografiích je ruka, ukazující na obyčejné předměty a objekty, např. na nepořádek na kuchyňském pultu, lahvičky s pilulkami, či kus srolovaného plechu. Baldessari požádal přítele, aby vyfotografoval objekty, na které ukáže (odkaz k prohlášení malíře Al Helda: "Celé konceptuální umění spočívá v ukazování na věci."). Nakonec profesionální malíři podepsali namalované obrazy takto: Malba od Jane Moore, Pat Nelson a podobně. Baldessarimu se tak podařil husarský kousek: zpochybnit unikátnost a význam řemeslné dovednosti jako prvku určujícího kvalitu umělecké práce. A podařilo se mu perfektně analyzovat malířství v sekvenci separátních prací: konceptualizaci, vizualizaci, provedení a určení autorství. Ta práce je filozofická úvaha o tom, v čem umění 'spočívá'.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf | Web | 17. července 2012 v 19:16 | Reagovat

Líbí se mi to a mám moc rád nečekané souvislosti. Jen občas tu komunikaci původně neuměleckých předmětů v neužitkovém kontextu nezvládnu. Pak se mi (nejspíš k vlastní škodě) zdává, že umění již není ani tak odvozeno od "uměti" jako od "troufnout si" :-)

2 Miloš | Web | 17. července 2012 v 20:14 | Reagovat

Poslední směr v umění, který mně něco říká, je surrealismus. Některé výtvory moderních umělců také považuji za troufalost a zkoušku toho, co diváci snesou. Např. v Museum of Moderna Art v NY jsem viděl 3 velké "obrazy", přesněji řečeno to byla plátna, na nichž nebylo namalováno vůbec nic, lišila se jen barvou lišt, které je lemovaly.
Zuzaniny články ale čtu velmi rád, doufám, že časem se posunu do 2. poloviny 20. století.

3 Miloš | Web | 17. července 2012 v 20:15 | Reagovat

oprava: Museum of Modern Art (nebo také zkráceně MoMA)

4 Čerf | Web | 18. července 2012 v 0:40 | Reagovat

I mně se článek moc líbí, je napsaný fundovaně i čtivě. Těžko říct, někdy mě osloví a "zadrnčí" ve mně artefakt, do kterého bych to nikdy neřekl. Nechávám se překvapit :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama