DomůVýtvarné uměníArchitekturaLiteratura, film, fotografieHudbaCestováníTuristikaPřírodaVěda a zdravíVěda a technikaSexO všem možnémO násOblíbené blogy



You are what you eat I

12. dubna 2012 v 0:34 | Zuzana |  Věda a zdraví
V třídílném seriálu na pokračování se zmiňuji o nejdůležitějších patnácti potravinách, které - dle výzkumů a zjištění vědců - prý aktivně bojují proti srdečním chorobám.
Zuzana

1. Jogurt

Jogurt údajně prodlužuje život. Kvalitní jogurty (a pozor, v kvalitě může být dost velký rozdíl), které obsahují živé bakteriální kultury, mohou prodloužit délku života. Funguje to zejména u starších lidí, kterým jogurt povzbuzuje sníženou imunitu a tudíž odolnost vůči některým nemocem. Pět let trvající studie zkoumaly populaci 162 starých lidí a zjistily, že u lidí, kteří konzumovali jogurty a mléko víckrát než třikrát týdně, byla úmrtnost snížena o 38% - oproti těm, kteří zmíněné produkty konzumovali jednou týdně nebo vůbec. Nejen, že jogurt je velice dobrý zdroj vápníku, fosforu, riboflavinu - vitaminu B2 a jódu, ale jsou v něm taky slušné zdroje vitaminu B12, vitaminu B5, zinku, draslíku, bílkovin a molybdenu. Těchto 10 živin samo dělá z jogurtu potravinu, která podporuje zdraví, ale je třeba zahrnout taky živou bakterii.

Nicméně pozitivní zdravotní účinky jogurtu se zdaleka netýkají jen starších: japonští výzkumníci analyzovali stravovací návyky asi 1000 dospělých a objevili, že ti, kteří konzumují nejvíc jogurtů a jogurtových produktů (i nápojů atd.), mají nejzdravější dásně. V Journal of Periodontology publikovali, že tzv. "probiotics" neboli dobré bakterie, jsou jedny z nejpravděpodobnějších důvodů zdravých dásní. Experti věří, že probiotika pomáhají omezovat či zabraňovat růstu nepřátelské bakterie v ústech. Probiotika jsou živé aktivní kultury, užívané ve fermentovaných potravinách, jako např. v jogurtu a kefíru (fermentované mléko). Studie naznačují, že mohou zlepšit trávení a celkovou imunitu. Jak řekl Yoshihiro Sjimazaki. D.D.S., Ph.D., z Kyushu University, který studii vedl, zatím se neví přesně, kolik jogurtů či fermentovaných potravin je třeba konzumovat k dosažení nejlepších výsledků, ale je jasné, že lidí, kteří ji jogurty častěji, zpravidla nemají problémy s infekcí dásní (sliznice).


2. Hrozinky

Hrozinky obsahují fenol a taky bor - důležitý minerál. Fenoly obsažené v ovoci jsou antioxidanty, které předcházejí poškození buněk. Bor je spojován se zdravím kostí a osteoporózou. Přeměňuje estrogen a vitamin D na jejich nejaktivnější formu (17-beta-estradiol a 1,25 (OH)2D3).

A co je hlavni - výzkumy ukázaly, že nejen jogurt, ale i hrozinky bojují proti škodlivým bakteriím a zánětům v ústech. Lidi, kteří mají nemoci dásní, (gingivitis neboli infekcí dásní), jsou vystaveni srdečním problémům daleko častěji, než ti se zdravými dásněmi. Záněty srdci rozhodně neprospívají a hrozinky se ukázaly být jedním z potravinových produktů dásním velmi prospěšných, takže bojují proti dvěma zlům zároveň: proti gingivitis a zároveň proti koronárním chorobám.


3. Celozrnné produkty

Konzumenti celozrnných produktu jsou často štíhlejší, s menším rizikem srdečního onemocnění. Kromě jiného proto, že "whole grains" obsahují antioxidanty jako phytoestrogeny a phytosteroly, které ochraňují srdce. Navíc mají spoustu vlákniny, srdci rovněž velice prospěšné. Spousta vědeckých studií dává do souvislosti stravu bohatou na vlákna se sníženým rizikem srdečního onemocnění. Strava s vysokým obsahem vlákniny pomáhá snižovat LDL = špatný cholesterol. Rozpustná vlákna vážou žlučové kyseliny, hlavní komponent v trávení tuku, který naše tělo vyrábí z cholesterolu. Taky stabilizuje hladinu krevního cukru, takže snižuje riziko cukrovky typu 2 a má spoustu dalších zdravotních výhod - zejména ovesné vločky, kroupy, pohanka, quinoa (merlík), hnědá rýže, spelt (pšenice špalda) a další.

Jídla bohatá na rozpustná vlákna: ovesné vločky, kroupy, fazole, ibišek jedlý, baklažány, citrusové plody, hlavně pomeranče. Dle harvardského výzkumu - u lidí, kteří jedí stravu s vysokým obsahem vlákniny, klesá riziko srdečních onemocnění o 40 procent.


4. Fazole

Fazole jsou rovněž velmi účinné v boji proti koronárním nemocem a nemusíte jich snít moc, abyste dosáhli dobrých výsledků. Studie publikovaná v Journal of Nutrition tvrdí, že ke snížení hladiny cholesterolu stačí malá miska fazolí denně. Rozpustná vlákna jsou klíčovým důvodem proč tomu tak je - viz výše (poznámky týkající se stravy s vysokým obsahem vlákniny). Kromě vysokého obsahu vlakniny fazole obsahují slušnou dávku flavonoidů, těch, které najdeme i ve víně, bobulovitých plodinách (borůvky, maliny, ostružiny, atd.,) a v čokoládě. Flavonoidy zabraňují přilnavosti krevních destiček v krvi, což pomáhá snižovat riziko infarktu a mozkové mrtvice.

Fazole taky předchází prudkému zvýšení hladiny cukru po jídle, tudíž je to skvělá strava pro diabetiky. Obsahují hodně proteinů a jsou vynikajícím zdrojem minerálů. Lidí senzitivní na sulfáty ve fazolích by se ale fazolí měli vyvarovat, protože zřejmě nemají dostatečnou schopnost molybdeny detoxifikovat. Nicméně vláknina v malé misce fazolí dá vašemu tělu téměř polovinu 'fibers', které jsou doporučovány jako denní příjem. Což pomáhá taky předcházet trávícím problémům a bojuje proti syndromu dráždivého tračníku a divertikulóze.

Ale především - a o tom je tento článek na pokračování - snižuje riziko srdečního infarktu. Studie zkoumala stravovací návyky versus zdravotní stav u asi 16.000 mužů ve středním věku z U.S, Finska, Holandska, Itálie, bývalé Jugoslávie, Řecka a Japonska. Studie probíhala 25 let. Muži, konzumující nejvíc luštěnin, včetně sóji, (Japonsko), redukovali riziko infarktu o neuvěřitelných 82%.


5. Losos

Konzumace dvou nebo i více porcí ryby (lososa především) za týden je spojena s třicetiprocentním snížením rizika koronárních nemocí. Důležité jsou zejména tučné ryby, které obsahují omega 3 tuky, které snižují hladinu triglyceridu v krvi - říkají studie - a triglyceridy přispívají ke srážení krve. Omega 3 taky snižuje krevní tlak a může předcházet nepravidelnému srdečnímu rytmu. A právě losos dodává nejvíc zmíněných mastných kyselin ze všech ryb. I další tučné ryby jako tuňák, pstruh, makrela, atp. + lněná semínka, 'canola oil' a vlašské ořechy obsahují dost velké množství omega 3.
Omega 3 má obrovský kardiovaskulární efekt. Pomáhá snižovat cholesterol. Zabraňuje srážení krve v tepnách (největší příčina infarktů a mozkových mrtvic) a zlepšuje poměr dobrého a špatného cholesterolu. Produkuje molekuly zvané prostaglandins. Prostaglandins jsou protizánětlivé a zabraňují krevním destičkám, aby se na sebe přilepily - a zlepšují krevní oběh. Asi 13 dkg lososa denně obsahuje 87.1% denní dávky omega 3.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Livien | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 21:29 | Reagovat

Článek mě velmi zaujal a vlastně i potěšil, protože se u něj cpu müssli z nespečených ovesných vloček, rozinek a oříšků zamíchaných v bílém neochuceném jogurtu. :D Jdu mrknout i na druhé dva články k tomuto tématu.

2 Miloš | Web | 26. srpna 2012 v 21:51 | Reagovat

[1]: Já můžu za svou blogovou kolegyni Zuzanu říci, že jmse moc rádi, že noví návštěvníci si přečtou i starší články, kdy náš blog ještě nikdo neznal.

3 Macin | Web | 7. září 2012 v 8:30 | Reagovat

Problém je, že dobrý jogurt dnes už nekoupíme, protože ten pravý vydrží jen pár dní a né několik měsíců. Co mě ale vytáčí je, že se stále dokola opakuje, že je mléko prospěšné lidskému zdraví.I medicína praví, že z nějakého záhadného důvodu Homo sapiens jako jediný živočišný druh (!!) ze stovek tisíc druhů na této planetě prý potřebuje i po skončení kojeneckého věku požívat mléko a mléčné výrobky navíc úplně jiného a k tomu dosti odlišného živočišného druhu. A aby toho nebylo málo tak ještě pasterované, tj. tepelně upravené. Jinak se jeho kosti rozpadnou na prach...
Pokud je toto pravda tak musí platit :
1. zuby, kosti a klouby ostatních živočišných druhů jsou již po pár letech života v dosti žalostném stavu
2. naopak člověk, v průběhu života konzument to několika kilogramů vápníku navíc má SUPERkosti
3. kosti a klouby lidí, kteří mléko a mléčné výrobky nekonzumují, jsou též na pokraji rozpadu
4. nemocní osteoporózou či artrózou se rekrutují zejména (výhradně ?) z lidí, kteří nekonzumují mléko a spol.
5. státy s malou spotřebou mléka mají největší výskyt těchto nemocí, naopak státy s velkou spotřebou toto nepotřebují řešit

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama